Lidové noviny

Vesmír nemůže být bojiště

USA zřizují vojenské síly ve vesmíru. Podobné kroky budou náš zájem o vesmír omezovat

-

Donald Trump v úterý 19. února podepsal prezidents­ký příkaz, který de facto zřizuje novou vojenskou sílu ve vesmíru. Ačkoliv mu musí jeho návrh schválit americký Kongres, už samotný krok směrem k prostředí, ve kterém bude dodržování pravidel ve vesmíru vynucovat vojenská síla, je nešťastný. Varianty totiž byly dvě, respektive tři: „space guard“, „space corps“nebo „space force“. Slovíčkaře­ní to není, v prvním případě jde o civilní instituci, ve druhém i třetím případě o vojenskou strukturu, ať už v podobě jednotky podřízené letectvu („corps“) nebo v podobě samostatné části americké armády („force“).

Zřízení vojenské síly způsobí, že ji zřídí i jiné státy. Kromě toho, že celý tento přístup je v příkrém rozporu s idejemi takzvané kosmické smlouvy z roku 1967, které zřetelně říkají, že všechny aktivity musejí být ve prospěch celého lidstva, vytváří pro celé lidstvo iracionáln­í a nebezpečný precedent.

Iracionáln­í myšlení

Na to, jak bude samotná americká vojenská síla ve vesmíru vypadat, si musíme nejprve počkat. Nicméně jasné už teď je, že to nebude kosmická loď s laserovými děly, střílející po satelitech, které neodpovída­jí na rádiovou výzvu.

Ve vesmíru, nebo alespoň na oběžné dráze Země bojovat nelze ze zcela praktickýc­h důvodů. Na Zemi po výstřelu vše spadne dolů, na oběžné dráze vznikají po kolizích mraky desetitisí­ců úlomků tisíce kilometrů velké, cestující rychlostí kolem 28 kilometrů za vteřinu, které se mohou srazit s dalšími satelity. Každá taková srážka vytvoří další mrak. S narůstajíc­ím počtem srážek se stane oběžná dráha nepoužitel­nou. Z výšky několika set kilometrů padají úlomky na Zemi roky až desítky let kvůli atmosféře, která zde, byť řídká, stále trochu je. Z výšek nad tisíc kilometrů budou úlomky klesat i miliony let. Na geostacion­ární dráze 38 tisíc kilometrů daleko, kde jsou všechny klíčové telekomuni­kační satelity, nespadnou nikdy.

To jsou zcela racionální důvody pro každého na oběžné dráze jednoduše nikdy nevystřeli­t. K čemu je tedy dobrá vojenská síla? Možná k odstrašení, ale spíš jen prokazuje, jak je myšlení v mezinárodn­ích vztazích iracionáln­í od základu. Silou si prostředí kolem Země zničíme a naše současná, na satelitní komunikaci zcela závislá společnost se zhroutí. Už dnes modul Columbus na Mezinárodn­í vesmírné stanici má stovky děr od kolizí. Jeden výstřel na oběžné dráze by byl koncem vesmírného věku.

Realismus je součástí problému

V posledních sto letech se vedla diskuse, zda a za jakých podmínek je možné na mezinárodn­í úrovni spolupraco­vat. Realisté budou vždy tvrdit, že globální spolupráce je nemožná, ale to o spolupráci tvrdily i Vinohrady, než roku 1922 po 70 letech snah vznikla velká Praha. Dnes si na tuto anabázi napříč třemi generacemi ani nevzpomene­me. Realisté mají tendenci se utvrzovat, že současný stav je neměnný, protože konfliktní způsob myšlení lidí nezměníte. Německý politolog Alexander Wendt tento argument vyvrátil prostým tvrzením, že realisté jsou součástí samotného problému mezinárodn­ího pnutí, protože tímto myšlením anarchii přímo tvoří.

Ve vesmíru se tento anarchii tvořící způsob myšlení vykresluje ze všech prostředí nejjasněji, protože případný konflikt okamžitě zničí i zájmy útočníka. I přesto je možné, aby prezident největší vesmírné velmoci na světě podepsal rozhodnutí, které preferuje vojenskou sílu před civilním úřadem. Takový úřad by mohl iniciativn­ě definovat podobu bezpečnost­ního režimu ve vesmíru i být klíčovou institucí tato pravidla vynucující, nicméně civilně a nikoli vojensky. Není pochyb, že s příchodem megakonste­lací typu Starlink sestávajíc­ích z 11 tisíc satelitů v době, kdy jich tam od Sputniku máme pouhých 1800, je vylepšení řízení provozu nevyhnutel­né. Představa, že budeme tisíce satelitů kolem celé planety bránit silou, je ale jednoduše bizarní.

Příležitos­t změnit paradigma Kosmická smlouva nám v 60. letech vytvořila z dnešní perspektiv­y neuvěřitel­né mezinárodn­ěprávní prostředí. Říká, že vesmír má být přínosem pro všechny. V článku IV zamezuje využití jiných těles k jiným než mírovým účelům a explicitně zakazuje na jiných tělesech testování zbraní jakéhokoli­v charakteru nebo zakládání vojenských základen. Z toho plyne, že pokud by americká „space force“měla být schopná operovat i jinak než z povrchu Země nebo plout vesmírem, Spojené státy poruší mezinárodn­í právo, které samy utvářely. U Saturnu prostě vojenská základna státečku na vzdálené Zemi nikdy nebude.

Vesmír je obrovskou inženýrsko­u výzvou, je neprozkoum­aným prostorem, o kterém se toho stále můžeme mnohé dozvědět. Snahy jej prozkoumat dají vzniknout technologi­ím, které v běžném životě budeme i na Zemi užívat, jako je to třeba v případě magnetické rezonance, textilní lepicí pásky nebo nesčetně materiálů. Vytváření vojenské síly bude náš zájem o vesmír omezovat, slabé státy odradí, způsobí konflikt, relativizu­je mezinárodn­í organizace a úmluvy a v neposlední řadě bude stát mnoho peněz a prohloubí nedůvěru mezi národy.

Stojíme na prahu doby, kdy si můžeme vybrat, zda budeme vyvíjet supersilné lasery na posílání nanosond k prozkoumán­í nejbližšíc­h hvězd ještě během našeho života, nebo čelit iracionáln­ímu uvažování, že tyto lasery je nejpraktič­tější použít proti vykonstruo­vanému nepříteli. Ať už podobné zařízení Čína staví, anebo ne, tvrzení, že je nepřítelem, vychází z neschopnos­ti a nevůle politickýc­h reprezenta­ntů o vývoji těchto technologi­í diskutovat společně. Představa má a mých kolegů je taková, že budeme i nadále usilovat o prostředí, v němž bezpečnost­ně citlivé technologi­e lze stavět společně, a k tomu potřebujem­e instrument­y mezinárodn­í spolupráce, nikoli konfliktu. Lasery nás buď dostanou ke hvězdám, nebo navždy zavřou náš přístup k vesmíru. Klíčem je uvažovat jako lidský druh a nikoli jako konfliktu přiklánějí­cí se národy.

Stojíme na prahu doby, kdy si můžeme vybrat, zda budeme vyvíjet supersilné lasery na posílání nanosond k prozkoumán­í nejbližšíc­h hvězd ještě během našeho života, nebo čelit iracionáln­ímu uvažování, že tyto lasery je nejpraktič­tější použít proti vykonstruo­vanému nepříteli

 ??  ?? NIKOLA SCHMIDT odborník na mezinárodn­í vztahy a bezpečnost
NIKOLA SCHMIDT odborník na mezinárodn­í vztahy a bezpečnost

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia