Vesmír nemůže být bojiště
USA zřizují vojenské síly ve vesmíru. Podobné kroky budou náš zájem o vesmír omezovat
Donald Trump v úterý 19. února podepsal prezidentský příkaz, který de facto zřizuje novou vojenskou sílu ve vesmíru. Ačkoliv mu musí jeho návrh schválit americký Kongres, už samotný krok směrem k prostředí, ve kterém bude dodržování pravidel ve vesmíru vynucovat vojenská síla, je nešťastný. Varianty totiž byly dvě, respektive tři: „space guard“, „space corps“nebo „space force“. Slovíčkaření to není, v prvním případě jde o civilní instituci, ve druhém i třetím případě o vojenskou strukturu, ať už v podobě jednotky podřízené letectvu („corps“) nebo v podobě samostatné části americké armády („force“).
Zřízení vojenské síly způsobí, že ji zřídí i jiné státy. Kromě toho, že celý tento přístup je v příkrém rozporu s idejemi takzvané kosmické smlouvy z roku 1967, které zřetelně říkají, že všechny aktivity musejí být ve prospěch celého lidstva, vytváří pro celé lidstvo iracionální a nebezpečný precedent.
Iracionální myšlení
Na to, jak bude samotná americká vojenská síla ve vesmíru vypadat, si musíme nejprve počkat. Nicméně jasné už teď je, že to nebude kosmická loď s laserovými děly, střílející po satelitech, které neodpovídají na rádiovou výzvu.
Ve vesmíru, nebo alespoň na oběžné dráze Země bojovat nelze ze zcela praktických důvodů. Na Zemi po výstřelu vše spadne dolů, na oběžné dráze vznikají po kolizích mraky desetitisíců úlomků tisíce kilometrů velké, cestující rychlostí kolem 28 kilometrů za vteřinu, které se mohou srazit s dalšími satelity. Každá taková srážka vytvoří další mrak. S narůstajícím počtem srážek se stane oběžná dráha nepoužitelnou. Z výšky několika set kilometrů padají úlomky na Zemi roky až desítky let kvůli atmosféře, která zde, byť řídká, stále trochu je. Z výšek nad tisíc kilometrů budou úlomky klesat i miliony let. Na geostacionární dráze 38 tisíc kilometrů daleko, kde jsou všechny klíčové telekomunikační satelity, nespadnou nikdy.
To jsou zcela racionální důvody pro každého na oběžné dráze jednoduše nikdy nevystřelit. K čemu je tedy dobrá vojenská síla? Možná k odstrašení, ale spíš jen prokazuje, jak je myšlení v mezinárodních vztazích iracionální od základu. Silou si prostředí kolem Země zničíme a naše současná, na satelitní komunikaci zcela závislá společnost se zhroutí. Už dnes modul Columbus na Mezinárodní vesmírné stanici má stovky děr od kolizí. Jeden výstřel na oběžné dráze by byl koncem vesmírného věku.
Realismus je součástí problému
V posledních sto letech se vedla diskuse, zda a za jakých podmínek je možné na mezinárodní úrovni spolupracovat. Realisté budou vždy tvrdit, že globální spolupráce je nemožná, ale to o spolupráci tvrdily i Vinohrady, než roku 1922 po 70 letech snah vznikla velká Praha. Dnes si na tuto anabázi napříč třemi generacemi ani nevzpomeneme. Realisté mají tendenci se utvrzovat, že současný stav je neměnný, protože konfliktní způsob myšlení lidí nezměníte. Německý politolog Alexander Wendt tento argument vyvrátil prostým tvrzením, že realisté jsou součástí samotného problému mezinárodního pnutí, protože tímto myšlením anarchii přímo tvoří.
Ve vesmíru se tento anarchii tvořící způsob myšlení vykresluje ze všech prostředí nejjasněji, protože případný konflikt okamžitě zničí i zájmy útočníka. I přesto je možné, aby prezident největší vesmírné velmoci na světě podepsal rozhodnutí, které preferuje vojenskou sílu před civilním úřadem. Takový úřad by mohl iniciativně definovat podobu bezpečnostního režimu ve vesmíru i být klíčovou institucí tato pravidla vynucující, nicméně civilně a nikoli vojensky. Není pochyb, že s příchodem megakonstelací typu Starlink sestávajících z 11 tisíc satelitů v době, kdy jich tam od Sputniku máme pouhých 1800, je vylepšení řízení provozu nevyhnutelné. Představa, že budeme tisíce satelitů kolem celé planety bránit silou, je ale jednoduše bizarní.
Příležitost změnit paradigma Kosmická smlouva nám v 60. letech vytvořila z dnešní perspektivy neuvěřitelné mezinárodněprávní prostředí. Říká, že vesmír má být přínosem pro všechny. V článku IV zamezuje využití jiných těles k jiným než mírovým účelům a explicitně zakazuje na jiných tělesech testování zbraní jakéhokoliv charakteru nebo zakládání vojenských základen. Z toho plyne, že pokud by americká „space force“měla být schopná operovat i jinak než z povrchu Země nebo plout vesmírem, Spojené státy poruší mezinárodní právo, které samy utvářely. U Saturnu prostě vojenská základna státečku na vzdálené Zemi nikdy nebude.
Vesmír je obrovskou inženýrskou výzvou, je neprozkoumaným prostorem, o kterém se toho stále můžeme mnohé dozvědět. Snahy jej prozkoumat dají vzniknout technologiím, které v běžném životě budeme i na Zemi užívat, jako je to třeba v případě magnetické rezonance, textilní lepicí pásky nebo nesčetně materiálů. Vytváření vojenské síly bude náš zájem o vesmír omezovat, slabé státy odradí, způsobí konflikt, relativizuje mezinárodní organizace a úmluvy a v neposlední řadě bude stát mnoho peněz a prohloubí nedůvěru mezi národy.
Stojíme na prahu doby, kdy si můžeme vybrat, zda budeme vyvíjet supersilné lasery na posílání nanosond k prozkoumání nejbližších hvězd ještě během našeho života, nebo čelit iracionálnímu uvažování, že tyto lasery je nejpraktičtější použít proti vykonstruovanému nepříteli. Ať už podobné zařízení Čína staví, anebo ne, tvrzení, že je nepřítelem, vychází z neschopnosti a nevůle politických reprezentantů o vývoji těchto technologií diskutovat společně. Představa má a mých kolegů je taková, že budeme i nadále usilovat o prostředí, v němž bezpečnostně citlivé technologie lze stavět společně, a k tomu potřebujeme instrumenty mezinárodní spolupráce, nikoli konfliktu. Lasery nás buď dostanou ke hvězdám, nebo navždy zavřou náš přístup k vesmíru. Klíčem je uvažovat jako lidský druh a nikoli jako konfliktu přiklánějící se národy.
Stojíme na prahu doby, kdy si můžeme vybrat, zda budeme vyvíjet supersilné lasery na posílání nanosond k prozkoumání nejbližších hvězd ještě během našeho života, nebo čelit iracionálnímu uvažování, že tyto lasery je nejpraktičtější použít proti vykonstruovanému nepříteli