Ze spojenců zbylo už jen Rumunsko

Po Mnichovu se okamžitě také přiostřily vztahy Česko-Slovenska s jeho sousedy. Poklidných zůstalo jen 201 kilometrů s posledním spojencem, královským Rumunskem.

Nejagresivnějším sousedem se stalo horthyovské Maďarsko, které své požadavky na revizi hranic prosazovalo četnými vojenskými a záškodnickými útoky.

K prvním bojům na hranicích došlo již 5. října 1938 jižně od Rimavské Soboty, kdy k odražení útočníků musely být na československé straně nasazeny dokonce tanky. K dalšímu incidentu došlo v městě Parkaň (dnešní Štúrovo) o dva dny později – 7. října 1938. Přes Dunaj se tehdy chtěla přeplavit skupina honvédů, která měla za úkol z týlu obsadit uzavřený most do maďarské Ostřihomi.

Ve dvě hodiny ráno však strážný pohraniční čety Stráže obrany státu (SOS) zaslechl pleskání vesel o hladinu. Vystřelená světlice odhalila na řece deset pramic se šedesáti honvédy, kteří se chystali přistát na československé straně Dunaje. Kulomety hraničářů ihned zahájily palbu, z druhé strany jim odpověděly kulomety maďarské...

Přesná palba československých obránců však přinesla výsledky. Několik pramic bylo zasaženo a potápělo se. Na řece se ozýval křik a nadávky. Dvě z loděk však úspěšně dorazily na břeh a jejich posádky zaútočily proti postavení příslušníků SOS. V boji zblízka Čechoslováci za použití granátů útok nakonec odrazili. Zajali několik honvédů i s jejich poručíkem a rotmistrem.

O tři dny později však začala pro změnu útočit na Podkarpatské Rusi teroristická organizace Szabadcsapatok. Její větší akce však tvrdě odrazila československá armáda.

Tehdy přišlo na pomoc Maďarům také beckovské Polsko, které již 1. října ultimativně získalo československou část Těšínska. Nyní od 23. října 1938 rozpoutalo pohraniční válku na severní hranici Podkarpatské Rusi (Akcja „Łom“). Nakonec se i zde podařilo československým jednotkám do konce listopadu 1938 útočníky eliminovat.

Vídeňská arbitráž

Budapešti již 2. listopadu 1938 přišla ve Vídni na pomoc evropská mnichovanská diplomacie v podobě „arbitráže“, která přiřkla Maďarsku značnou část jižního Slovenska i Podkarpatské Rusi. I za této situace však dál docházelo ke konfliktům. Největší proběhl u Mukačeva 6. ledna 1939, kdy několik čet československých vojáků a příslušníků SOS odpovědělo na obsazení časti území Maďary nad rámec vídeňské arbitráže rázným protiútokem. Ten však následně posloužil horthyovské propagandě k vyvolání mediální hysterie, která obletěla celou Evropu a pronikla i do novin v USA.

Ze souboje středoevropských „gladiátorů“však mělo tehdy užitek především hitlerovské Německo... mj