Žehlí prezidentův zeť dluhy?
RIJÁD/PRAHA Velké turné zetě amerického prezidenta po Blízkém východě. Za normálních okolností by média věnovala takové události velkou pozornost, ne však tentokrát. Celá blízkovýchodní štace totiž zapadla ve stínu setkání prezidenta Donalda Trumpa s diktátorem Kim Čong-unem a výpovědí bývalého prezidentova právníka Michaela Cohena před několika výbory Sněmovny reprezentantů.
Jared Kushner přitom zavítal hned do šesti zemí – Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Ománu, Bahrajnu, Turecka a Kataru. První zastávkou se stala Saúdská Arábie, kde se prezidentův zeť setkal s korunním princem Muhammadem bin Salmánem, kterého americké zpravodajské služby viní z objednání vraždy novináře deníku Washington Post Džamála Chášukdžího.
Neobjevil se však ani náznak kritiky saúdského režimu. Kushner a jeho spolupracovníci totiž chtějí v nejbližší době odhalit plán na vyřešení komplexního problému mezi Palestinou a Izraelem, a tak potřebují bohatého spojence získat na svou stranu.
Podle memoranda Bílého domu prý Kushner jednal s princem o mírovém plánu, o „způsobech, jak zlepšit podmínky v celém regionu“, ale i o zvýšené spolupráci USA a Saúdské Arábie. Dokument však zabitého novináře nezmiňuje. Zdůraznil ale dobré vztahy mezi Kushnerem a princem Muhammadem, který je v současnosti faktickým vládcem země.
Jednání měla ještě jeden skrytý podtext. Saúdská Arábie má totiž velký zájem na vybudování jaderné elektrárny a Američané po této zakázce velmi touží. Svůj zájem na ní má přitom i sám prezidentův zeť. Dle informací, které se dostaly do médií, se Bílý dům i přes protest kontrolního výboru sněmovny snažil do soutěže intenzivně prosadit společnost Westinghouse Electric. Firmě je však podle deníku Washington Post zavázán sám Jared Kushner. Její subdodavatel totiž nedávno s Kushnerovou rodinou uzavřel smlouvu o pronájmu na 99 let v jedné z budov, které rodina vlastní. Do stagnujícího newyorského realitního impéria Kushnerových tak firma dodala značný kapitál a jistotu příjmu. A možná i proto odmítl Trumpův zeť jakkoliv kritizovat saúdský režim. Deník Wall Street Journal pak připomíná, že Saúdové mají díky svým „finančním zdrojům vliv na Palestince“, což je další důvod, proč je Kushner potřebuje na své straně.
Nejasný plán, nejasní spojenci Sám Trump občas hovoří o zeťově plánu jako o „dohodě století“a učinil z něj jednu z priorit své administrativy. Detaily Kushnerovy inzerce vize stále nejsou známy. V rozhovoru pro Sky News Arabia pak Kushner uvedl, že cílem je propojit území Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu. Zda by mělo území mít status státního útvaru, však neuvedl. „Konečný status by měl obsahovat otázky bezpečnostního uspořádání, hranic i Jeruzaléma,“sdělil Kushner.
Takové řešení se ale nezamlouvá představitelům Izraele. Před dubnovými volbami se tak zde situace ještě více vyostřila a premiér Benjamin Netanjahu i předseda opoziční strany Nová pravice Naftali Benet na sebe útočí, aniž kterýkoliv z nich zná detaily Kushnerova plánu. Kritika se na Trumpova zetě sesypala od komentátorů izraelských médií, kteří mu zazlívali, že sice navštívil Turecko, Bahrajn a Katar, ale naprosto vypustil nejdůležitější země pro vyřešení palestinské otázky – sousední Jordánsko a Egypt. Kdo ze státníků Kushnerův plán podpoří, zatím jasné není. Manžel Ivanky Trumpové ho chce představit na konci dubna, tedy po volbách v Izraeli.
Jared Kushner, manžel dcery amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve čtvrtek skončil svou několikadenní cestu po Blízkém východě, při které sháněl podporu pro svůj plán na vyřešení palestinsko-izraelského konfliktu. Podle médií však jednal i o jaderné elektrárně pro Saúdy, na níž má osobní zájem.