Skripalovi se rok po otravě přitížilo
I dvanáct měsíců od bezprecedentního použití bojové látky Novičok proti civilistům v Salisbury budí celá událost vášně, dohady a vzájemná obviňování.
SALISBURY/PRAHA Britská armáda, působící na misích v Iráku či Afghánistánu, uskutečnila jednu ze svých největších operací poslední doby v městečku Salisbury na jihu Anglie. Na 190 vojáků celý rok dekontaminovalo spolu s civilními zaměstnanci 13 míst spojených s loňskou otravou přeběhlého ruského rozvědčíka Sergeje Skripala a jeho dcery Julije látkou Novičok. Jedem, určeným k vedení chemické války, se 4. března 2018 a krátce poté otrávilo celkem pět lidí. Zatímco Skripalovi přežili, 44letá Dawn Sturgessová, která se dostala s látkou do kontaktu náhodou, zemřela. Britské bezpečnostní složky spolu s investigativní žurnalistickou skupinou Bellingcat pak předložily množství důkazů usvědčujících z útoku ruskou vojenskou rozvědku GRU. Moskva ale všechna obvinění popírá a označuje kauzu za provokaci.
„Bylo to monumentální a odvážné úsilí tisíců lidí,“napsal na Twitteru generál Tyrone Urch, když v pátek dekontaminační tým oficiálně dokončil práci předáním domu Skripalových. Ti v něm už ale zřejmě nikdy žít nebudou, zdržují se na neznámém místě chráněni britskými tajnými službami.
Stav Sergeje Skripala se však přece jenom poslední dobou zhoršil, a i když ostatní otrávení – Julija Skripalová, Charlie Rowley (našel obal od novičoku zamaskovaný jako lahvička od parfému) a detektiv Nick Bailey (prohledával Skripalův dům) nyní potížemi netrpí, vyhráno nemají. Novičok totiž zanechává trvalé následky a například ruský vědec Andrej Železňakov, který s látkou přišel do styku nešťastnou náhodou v roce 1987, zemřel šest let poté v důsledku rozsáhlých poškození organismu.
Se stejnou vervou jako do odstraňování následků se Britové vrhli i do vyšetřování – a po několika měsících se jim skutečně podařilo najít dva podezřelé a zmapovat jejich pohyb. Akci podle britských závěrů provedla dvojice agentů GRU Alexandr Petrov a Ruslan Boširov, které Bellingcat identifikoval jako Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Později k nim přibylo jméno Sergeje Fedotova, ve skutečnosti Denise Sergejeva.
Britské státní zastupitelství vydalo na všechny tři evropský zatykač. Nelze ale očekávat, že by se někdy vůbec objevili mimo Rusko – okamžikem odhalení byli zřejmě převedeni na místa v závětří, například ve školicím středisku.
Překroucený dopis Putinovi Právě na to, že podezřelí zmizeli v Moskvě, poukazuje syn Sturgessové Ewan Hope. V otevřeném dopise, který uveřejnil britský list Sunday Mirror, žádá prezidenta Vladimira Putina, aby byli přinejmenším dva podezřelí vydáni britské justici: „Divná věc je, že víme, kdo matku zabil, důkazy tu jsou a víme, jak se to stalo, ale nemůžeme je dostat před soud. To je frustrující,“píše Hope a stěžuje si, že britští politici nevěnují na rozdíl od Skripalových případu jeho matky žádnou pozornost: „Byla nevinnou obětí, my jsme ale nikdy nic neslyšeli od premiérky Theresy Mayové nebo od vlády, nebyl žádný telefonát ani dopis.“
Hopeho vzkazu věnovala pozornost i ruská média a zajímavé je, jak vyzněl v jejich podání. „Británie zradila jeho rodinu a přestala vyšetřovat smrt jeho matky,“uvádí například populární internetový portál Gazeta.ru a konstatuje, že Putina považuje Hope za „jediného člověka, který je v případě jeho matky schopen zajistit spravedlnost“.
Vypovídá to o obrovské propagandistické ofenzivě, již v kauze Skripal vedla a dosud vedou především ruským státem ovládaná média. A v jejich úsilí se jim daří, a to i přes důkazy předkládané britskými vyšetřovateli a nepříliš věrohodnou obhajobou ruských agentů, kteří v televizi tvrdili, že Salisbury navštívili jako turisté.
Díky případu Skripalových také vyšlo najevo, že zabijácká komanda s krycími pasy bezstarostně cestovala po Evropě a kvůli sledování obětí navštívila i Česko. Moskva si ale vede svou: „Ruská společnost je stále více přesvědčená, že incident v Salisbury byla ve skutečnosti velká protiruská provokace,“píše ve svém prohlášení ambasáda federace v Londýně.