Kůrovec spojuje síly s vichrem

PRAHA Roli ústředního „záporáka“v thrilleru, který zažívají české jehličnaté lesy, si osoboval kůrovec. Nepracuje ovšem sám. Loňská čísla ukazují, že měl a má k ruce vydatného pomocníka – vítr, před jehož silou meteorologové varují i tento týden.

Lýkožrout si přednostně vybírá oslabené stromy, takže když před ním v krajině řádí vichr, lokalita pro brouka získá na přitažlivosti. A na počátku všeho stojí vyšší teploty a méně deště, než bývalo ve zdejších krajích zvykem. Vítr působí na dvou frontách: zapříčiní erozi, když odnese horní, úrodnou vrstvu půdy, a následně pochroumané stromy dorazí.

„Loni jsme vytěžili 1,7 milionu kubíků a dominovaly nahodilé těžby, ale kůrovec z toho tvořil jenom osmnáct procent, zbytek problémů bylo sucho a vítr,“říká ředitel Vojenských lesů a statků Petr Král s tím, že větrná pohroma dělala třetinu jejich nucené těžby.

Vysoký podíl polomů potvrzuje největší tuzemský hospodář v tomto oboru, Lesy ČR, jež spravují skoro polovinu jehličnato-listnaté plochy v republice. „V roce 2018 se celkem vytěžilo 10,652 milionu kubíků, z toho byla nahodilá těžba 9,845 milionu kubíků,“uvádí Eva Jouklová, mluvčí státního podniku.

Kůrovec se u nich na skoro deseti milionech mrtvých stromů podílel z necelých jednašedesáti procent, vítr vyřídil zbytek.

Kalamitní dřevo musejí lesníci těžit přednostně, až pak se dá sáhnout na zdravé stromy. Poslední roky je ale podíl nemocných kmenů tak vysoký, že už se jinak skoro nekácí. To má devastační vliv na ceny – trh je přehlcený laciným produktem. Hospodáři, u nichž převládá smrk, jsou už teď ve fázi, kdy prodělávají. ROZHOVOR