Stromy ztrácí schopnost bránit se ...
PRAHA Probouzející se jaro působí jako období, které musí každého potěšit. Zdání klame – ti, kdo pracují s půdou, vodou nebo lesy, pozorují brzký nástup tepla se znepokojením. Může to značit, že epizoda sucha bude pokračovat. „V některých oblastech už to má až fatální vliv na schopnost stromů, aby se bránily škůdcům i vlivům počasí,“říká Petr Král, ředitel Vojenských lesů a statků (VLS). Vedení podniku se ujal loni na podzim, když vystřídal muže s příznačným jménem, Josefa Vojáčka.
LN Jak velký podíl lesů v České republice VLS obhospodařují?
Vojenské lesy obhospodařují zhruba 125 tisíc hektarů, což reprezentuje přibližně pět procent rozlohy českých lesů. Vedle lesního hospodaření se věnujeme také ekologickému zemědělství na šesti tisících hektarech zemědělské půdy. Orientujeme se na chov masného skotu, na produkci mléka i masa, obojího výhradně v biokvalitě.
LN Kolik plochy máte v Čechách a kolik na Moravě?
Spravujeme vedle několika menších celků dohromady šest velkých přírodních lokalit, které slouží či historicky sloužily k výcviku armády – takzvané vojenské újezdy. Čtyři z nich jsou v Čechách – funkční výcvikové prostory v Boleticích na Šumavě a v Doupovských horách u Karlových Varů, dále bývalý vojenský újezd v Brdech, který v roce 2016 z velké části přestala armáda aktuálně využívat a kde vznikla chráněná krajinná oblast. A také bývalý výcvikový prostor v Ralsku a Mladé na pomezí středních Čech a Libereckého kraje.
Tyto dvě lokality, přestože je armáda aktuálně nevyužívá, drží Česká republika jako pozemky se strategickým významem pro obranu státu. Navíc jde o pozemky, které s ohledem na pyrotechnickou zátěž potřebují zvláštní zacházení, na něž jsou Vojenské lesy a statky specialisté. Zbylé dva funkční újezdy jsou na Moravě – Libavá v Oderských vrších na Olomoucku a Březina na Vyškovsku.
LN Zeptám se laicky, ale k čemu jsou vlastně vojákům lesy?
Hospodaříme v lesích a na dalších pozemcích v lokalitách, které resort obrany, jenž je naším zakladatelem, využívá k výcviku vojsk, ale také třeba jako areály muničních skladů. Vojenské lesy vznikly před devadesáti lety za první republiky při budování československé armády. Ta potřebovala na výcvik s moderními zbraněmi rozsáhlé výcvikové prostory a tím také vznikla potřeba, aby tyto lokality spravoval někdo, kdo zde bude hospodářskou činnost koordinovat s vojenským využitím. Vlastně jsme specialisté na hospodaření ve vojenských lokalitách či v bývalých výcvikových prostorech, kde stále probíhá pyrotechnická očista, kterou následně provádíme.
Vedle toho zajišťujeme pro resort obrany servisní činnosti. S profesionalizací se armáda logicky zaměřila na výcvik a plnění bojových úkolů a potřebovala se zbavit činností, v nichž vojáci místo cvičení suplovali podpůrné aktivity, jakými jsou třeba správa vojenských objektů a jejich ostraha. Proto u Vojenských lesů a statků, které v těchto lokalitách historicky mají personální i technické zázemí, vznikla specializovaná organizační složka Divize ostrahy a služeb, která tyto servisní činnosti resortu poskytuje za nákladové ceny. Dnes tato činnost představuje čtvrtinu obratu státního podniku, VLS v ní zaměstnávají lidi přímo z daných regionů, kde i v současné době chybí pracovní nabídky. Uplatnění zde nachází také řada bývalých vojáků a válečných veteránů.
LN Komu dodáváte dřevo, kdo jsou vaši odběratelé?
Naše obchodní strategie je z hlediska odběratelů obdobná jako u dalších velkých tuzemských producentů dřevní hmoty. Nesoustředíme se pouze na náš region, dodáváme zpracovatelům v rámci celé střední Evropy. Větší část produkce odběratelům dodáváme prostřednictvím rámcových smluv, část nabízíme na volném trhu prostřednictvím elektronických aukcí či komoditních burz. Část směřujeme přímo v regionech, kde působíme, i k malým lokálním zpracovatelům. Často jde o provozy ve vyloučených lokalitách, kde je velká nezaměstnanost. Novinkou, kterou jsme aktuálně spustili, je pak maloobchodní prodej dříví na otop místním obyvatelům. Jde především o dříví z kalamitních těžeb.
LN Do jaké míry jsou kůrovcovou kalamitou zasaženy Vojenské lesy? A liší se to podle toho, zda je to moravská, či česká divize, nebo je to jedno?
Jedno to určitě není. Spíše než „kůrovcová“je to kalamita v jehličnatých lesích, protože odumírá smrk i borovice. A jde o kalamitu, Smrk Jasan kdy prvotním škodlivým činitelem je změna klimatu. Šestadevadesát procent naší loňské produkce tvořily takzvané nahodilé těžby – tedy vyvolané nějakým nepříznivým stavem v lesích. Kůrovcové dříví však z toho tvořilo jen asi 18 procent.
LN Co byl zbytek?
Většinu dříví jsme museli vytěžit v důsledku sucha nebo z polomů způsobených bořivými větry. Zatímco na čtyřech českých lesnických divizích podniku je v současnosti situace stabilizovaná, kalamita výrazně zasáhla dvě moravské lokality v naší správě – Libavou na Olomoucku a Drahanskou vrchovinu na Vyškovsku. To jsou ostatně lokality, které v uplynulých letech významně postihuje srážkový deficit.
Nechci se pouštět do velkých polemik o změnách klimatu, protože je to téma mimo moji odbornost, každopádně jednoznačně zažíváme roky, kdy je v lesích nedostatek vody, roky s dlouhými teplotně nadprůměrnými obdobími a mírnými zimami, což má v některých oblastech až fatální vliv na schopnost stromů, aby se bránily škůdcům i vlivům počasí.
LN Hraje roli v náchylnosti ke kalamitě i rozdíl v druhové skladbě lesů, jaký je na Moravě a v Čechách?
To se takto říci nedá, roli zde hraje celá řada činitelů, od klimatických podmínek a vodního režimu v krajině přes nadmořskou výšku až po skladbu lesů. Každá naše organizační jednotka je jiná, má trochu jiné složení z hlediska pestrosti druhové skladby. Třeba na Drahanské vrchovině na Vyškovsku, kde nám v současné době hyne smrkových porostů nejvíce, je zastoupení listnatých dřevin daleko větší než na jiných divizích. Brdy, kde je situace v současnosti stabilizovaná, jsou zase třeba z devadesáti pěti procent smrkové, Ralsko borovicové. Takže záleží opravdu na „chemii“celé řady vlivů.
LN V rámci nebývalého rozsahu kalamity se argumentuje tím, že kůrovec nectí hranice a majitele. Ale současně zaznívá, že v okolních státech tak masivní kůrovcová pohroma neprobíhá. Je pravda, že u sousedů je to lepší?
Kůrovec skutečně nectí hranice ani majitele, primárně ale napadá oslabené nebo poškozené stromy. Se zvýšeným výskytem kůrovce a objemem kalamitních těžeb se potýká celá střední Evropa. V některých oblastech je primárním činitelem kalamitního stavu změna klimatu, myslím tím nedostatek srážek, a v jiných oblastech škody způsobené bořivým větrem. Téměř každou okolní zemi postihly v posledních letech orkány, které poškodily rozsáhlé plochy lesů. Naposled třeba mediálně známé polomy v Itálii ve výši až 15 milionů kubíků dříví. Lýkožrout smrkový
Co se týká kůrovce, Slovensko, Bavorsko či Rakousko mají velice podobný problém jako my. S důsledky změn počasí se potýkají lesníci také jinde a kůrovec se jeví až jako sekundární problém. Lýkožrout smrkový, který je nyní hlavním škůdcem smrkových porostů, napadá všechny oslabené stromy, usychající i ty polámané.
LN Má cenu vůbec ještě nějakou těžbu plánovat? Nebude to za chvíli tak, že veškerá těžba bude nahodilá?
Zákon ukládá majitelům lesa povinnost řídit se schválenými plány. Česko má jeden z nejpřísnějších lesních zákonů na světě a tyto plány vám jasně určují, jak máte hospodařit nejen z hlediska produkce dříví, ale také jaké musíte dělat výchovné zásahy a jak má vypadat obnova lesa. V současnosti nám kalamitní stav v českém lesnictví neumožňuje provádět celou řadu plánovaných výchovných zásahů na podporu lesa. Sami jsme plánované těžby zastavili, abychom neuváděli na trh větší množství dříví, než musíme, protože trh s dřívím je v současné chvíli přesycený.
LN Jestli bude platit odhad, že by se letos mělo vykácet až 50 milionů kubíků kalamitního dřeva, co to udělá s cenou, když už nyní spadla o dvě třetiny? Je to ještě udržitelné?
Pro mnoho vlastníků a hospodářů, kteří mají stoprocentní nebo devadesátipětiprocentní zastoupení smrku a jimž porosty uhynuly, jde o nerentabilní byznys už dnes. Už současné ceny dříví napadeného kůrovcem, uschlého či určeného na průmyslové či energetické zpracování klesly na dlouhodobé minimum. Pokud by měly ceny jít dále dolů, nebudou někteří vlastníci lesa schopni provádět činnosti, které jim ukládá lesní zákon.
Ale já nevěřím, že letos bude zpracováno 50 milionů kubíků, o kterých hovoříte. Osobně si myslím, že těžby mohou dosáhnout maximálně 25 až 30 milionů kubíků, přičemž loni to bylo kolem 20 milionů. Ale tak obrovský skok je podle mě nereálný, nejsou na to ani výrobní kapacity.
LN A byli by na to odběratelé? Nebyli by na to ani ti.
LN Jak je to se sazenicemi? Je jich dost na to, aby se lesy obnovily a nevznikaly holiny?
Máme vlastní školky, což je naše jistota. V normálních letech jsme soběstační a i v současné extrémní situaci stále pokrýváme třetinu sadebního materiálu z vlastní produkce. Dvě třetiny nakupujeme z externích zdrojů, ale i na letošek máme dodávky zajištěné. V následujících letech budeme vlastní produkci sazenic navyšovat.
LN Kdy naposledy byl normální rok?
Tři roky nazpátek jsme pokryli svoje potřeby sazenic sami s výjimkou drobných nákupů specifických dřevin. Z naší produkce pokryjeme 8 milionů sazenic a letos předpokládáme zalesnit 23 milionů sazenic. Po loňských 19 milionech je to nový historický rekord.
LN Odkud se berou?
To je určeno zákony a příslušnými vyhláškami, při obnově musíme respektovat genetická specifika jednotlivých lokalit. Lesy v České republice se dělí na přírodní lesní oblasti a přenos sazebního materiálu mezi nimi je omezený. Je přesně dáno, odkud pochází semenný materiál, takovou vypěstuju i sazenici a ta by zase měla být zasazena do svých původních podmínek.
LN Tím je ale současně omezena dostupnost sazenic.
Lesní školky jsou dnešními metodami schopné urychlit růst, ale je pravda, že v poslední době máme z trhu signály o nedostatku listnatých sazenic. Změna druhové skladby v českých lesích ve prospěch listnáčů probíhá již řadu let, byl to však zatím pozvolný proces daný rytmem plánovaného tempa obnovy v lesích. Výrobní kapacita školkařského sektoru nebyla úplně připravena na objem žádaných listnatých sazenic, který vyvolala kalamita. A v situaci, kdy sázíme daleko méně smrku a naopak více jiných dřevin v takovém objemu jako v posledních letech, se to na trhu se sadebním materiálem projevilo.
LN Pořád si říkám, jestli těch sazenic může být dost. Říkal jste, že vy jich budete sázet 23 milionů, přičemž na vás připadá pět procent lesní plochy – celkové číslo sazenic bude enormní.
Předpokládám, že nejmasivnější objem zalesnění bude probíhat na Moravě, Vysočině a jihu Čech, zbytek republiky možná čeká větší množství nahodilých těžeb, ale v tak masivním měřítku se tam zatím asi nezalesňuje. Nedávno prohlásili producenti sazenic, že mohou dodat až 300 milionů kusů, ale samozřejmě všichni jsme byli zvyklí pěstovat daleko větší podíl smrků, to se teď mění.