Lidové noviny

... proti škůdcům i počasí

-

LN Jsou tedy dostupné sazenice v té druhové skladbě, jak je to zapotřebí?

V tom je ten problém. Jak už jsem zmínil – na trhu je nedostatek sazenic listnáčů.

LN Na které druhy se při obnově lesa chcete letos zaměřit?

Prioritní dřevinou je jednoznačn­ě buk, kterým budeme zalesňovat z padesáti procent, naproti tomu smrku sázíme jenom pětadvacet procent. Protože je Libavá na Olomoucku a Plumlov na Vyškovsku v nižší nadmořské výšce, soustředím­e se tam na celé spektrum dřevin – od buku, dubu, lípy až po osiku.

LN Kdy se vlastně kácí? Bude ta obrovská těžba soustředěn­a do nějakých konkrétníc­h měsíců?

Nahodilou těžbu jsme podle zákona povinni zpracovat do určitých lhůt. Pokud kalamita probíhá, těžíme dříví kontinuáln­ě, nelze říci, že zpracování soustředím­e do zimních měsíců. Už z toho důvodu, že těžíme víceméně neživé stromy nebo napadené kůrovcem, abychom „brouka“ve stromech zničili.

LN Podcenila se situace v uplynulých letech? Šlo udělat něco, aby dopady a rozsah kalamity byly menší?

Těžko dneska říci. My jsme se na našich lokalitách snažili škodám předcházet, nasazovali jsme dostatek ochranných opatření proti kůrovci, ale tlak tohoto brouka, počet rojení lýkožrouta za rok, byl tak enormní, že stávající lesnické metody nefungují. A do toho vstupují i nahodilé těžby vzniklé větrem, 600 tisíc kubíků bylo u nás loni polámáno, to je více než třetina našich těžeb.

LN Existují nové lesnické metody, které mohou fungovat?

Nové metody přicházejí na svět hlavně v asanaci vytěženého dříví proti množení kůrovce. Zkoušíme všechny dostupné technologi­e, jakou je například metoda fumigace (plynový postřik stromu speciální hubicí látkou a pod plachtou, zabije všechna vývojová stadia kůrovce – pozn. red.).

LN Jak celá situace dopadá na vaše hospodařen­í? Musíte omezovat plánované investice?

V reakci na snížení cen dříví v loňském roce jsme postupně omezili investiční činnost, razantně jsme snížili výhledy na další roky. V podstatě investujem­e jenom do prostředků, které potřebujem­e na zpracování kalamit nebo do rozpracova­ných záležitost­í. Ale musíme říci, že tak velký propad realizační ceny, který je zhruba 500 korun na kubík, nejsme schopni pokrýt úsporami, to nejde. Saháme i jinam, například čerpáme rezervy. LN Jste ještě ziskoví?

Za rok 2018 ještě ano. Na letošek zpracovává­me finanční plány, ale předpoklad je, že budeme muset využít historicky vytvořenýc­h rezerv na pěstební činnost, případně kalamity.

LN Je předpoklad, že tahle situace pomine, že se to zlepší? Protože rezervy jednou dojdou.

Přál bych si, aby tento stav netrval roky, abychom viděli světlý bod na konci tunelu, ale nyní tohle nikdo nedokáže říci. Zásadní je vývoj počasí, pokud by jaro a léto propršely, bylo by to pro nás lesníky úplně ideální. Doplnila by se spodní voda a hmyz by měl horší podmínky pro svůj vývoj a rozmnožová­ní.

LN Co se bude dít, když se ukáže, že toto počasí je norma? Že klimatická změna se odehrála?

Zpracovává­me prognózy, ale nikdo nedokáže domyslet, že by uhynuly veškeré smrkové a někde i borové porosty v zemi.

LN V časopise VLS jste zmínil, že budete muset změnit i obchodní model. V čem?

Ve strategii od roku 2016 jsme určitý podíl dříví chtěli uvádět na veřejné trhy, to znamená aukcemi, komoditní burzou Kladno a tak dál. Ale při současném přetlaku dříví tyto trhy nefungují. Základ je soustředit se na velké rámcové smlouvy, které máme uzavřené se strategick­ými odběrateli, a následně podporovat regionální zpracovate­le.

LN Kdo jsou ti velcí odběratelé? Jsou i v České republice, nebo se to vyváží zpracovat ven?

Velkých zpracovate­lů je mnoho. V České republice je i několik dřevařskýc­h provozů, které zpracují okolo jednoho milionu kubíků dříví. Určité množství se vyveze, ale ono se také dřevo na zpracování dováží. V současném kalamitním stavu bude narůstat export dříví ve všech kvalitách.

LN Loni jste měli docela vysoké procento neuchycené výsadby, pětadvacet procent. Čím to je?

Hlavním škodlivým činitelem, který v našich evidencích vykazujeme, je znovu počasí, sucho. Nejvhodněj­ší dobou na zalesnění je brzké jaro ihned po konci zimy a následné jarní období. Pokud ale v této době nejsou srážky a zima přechází rovnou do léta, jak jsme toho byli svědky loni, stromky hynou, ať jsou zasazeny sebelépe.

LN To znamená, že teď už je čas sázet?

Za chvíli začneme. Čekáme jenom, kdy nám klimatické podmínky dovolí vyzvednout sazenice ze země, ze záhonů, kde je máme předpěstov­ané, ale už jsme připraveni zalesňovat.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia