Oválná pracovna podle Trumpa

Centrum moci se proměňuje podle vkusu každého prezidenta. Častokrát pod dohledem prvních dam

WASHINGTON/PRAHA Bílý dům, kam včera zavítal premiér Andrej Babiš s manželkou Monikou a českou delegací, slouží jako sídlo amerických prezidentů již více než dvě stě let. Místo pro výstavbu rezidence vybral údajně sám první americký prezident George Washington a základní kámen položil 13. října 1792. Washington přesto v Bílém domě nikdy nebydlel, jako první hlava USA zde žil až jeho nástupce John Adams.

Trump si vybral zlatou Rezidence byla původně nazývána Prezidentský palác, ale časem dostala oficiální jméno Bílý dům. Bílou fasádu přitom neměla od počátku. Tu získala až několik let po dokončení stavebních prací, konkrétně poté, co ji Britové během války v roce 1814 podpálili. Bílý dům stojí na pozemku o výměře přesahující sedm hektarů a v okolních zahradách roste přes tři sta druhů rostlin a více než šest set různých květin.

Premiér Babiš s manželkou dorazili k Bílému domu po cestě vedoucí přes Jižní trávník, na němž se odehrávají veškeré oficiální akce pořádané Bílým domem pro veřejnost, stejně jako čestné vojenské přehlídky. Po uvítání prezidentským párem se oba státníci a jejich ženy odebrali přes západní křídlo do nejznámější místnosti Bílého domu, tedy do Oválné pracovny. Tu jako první využíval až 27. prezident Spojených států William Howard Taft (v úřadu působil v letech 1909 až 1913), za jehož vlády bylo dobudováno právě západní křídlo.

Dominantními prvky jsou tři velká okna za prezidentským stolem směřující na jih, severní stranu pokoje naopak zdobí krb. Bývá zvykem, že každá hlava Spojených států si pracovnu přizpůsobí podle svého vkusu. Častokrát se tak děje za spolupráce s designéry – a pod dohledem prvních dam.

Rozdíly mezi prezidentskými variacemi jsou většinou markantní. Na premiéra Babiše v Oválné pracovně čekaly naprosto odlišné závěsy kolem oken a jiný koberec než ten, po kterém kráčel ministerský předseda Petr Nečas, jenž Bílý dům navštívil v roce 2011 za vlády prezidenta Baracka Obamy.

Obamovy červené závěsy nahradily zlaté, z nábytku pak Trump na místě ponechal pouze stůl vyrobený z dubového dřeva britské fregaty Resolute. Ten darovala prezidentovi Rutherfordu Hayesovi britská královna Viktorie v roce 1880. Nejznámější stůl na světě opustil Oválnou pracovnu jen jednou, a to po smrti prezidenta Johna F. Kennedyho, kdy jej jeho nástupce Lyndon B. Johnson propůjčil na putovní výstavu.

Koberec předchozího prezidenta Baracka Obamy s vetkanými výroky nahradil Donald Trump kobercem zlaté barvy s girlandami na obvodu, což pamětníkům připomnělo koberec, který Oválnou pracovnu zdobil za vlády George Bushe mladšího. Uprostřed koberce je tradičně vyobrazen symbol prezidentské pečeti, poprvé se však objevil až po druhé světové válce za vlády prezidenta Harryho S. Trumana. Právě během jeho vlády prošel Bílý dům rekonstrukcí tak rozsáhlou, že z domu se zachovaly jen obvodové zdi. Vše ostatní nechal Truman vybourat. Dekorace interiérů pak nejvíce změnila manželka prezidenta Kennedyho Jacqueline, která dala novou podobu i prezidentově kanceláři.

churchill se vrátil

V Oválné pracovně se spolu s prezidenty mění samozřejmě i dekorace, busty a obrazy. V pracovně, kterou navštívil premiér Babiš, se tak například znovu objevila busta Winstona Churchilla, kterou Obama nechal odstranit. Proti stolu prezidenta nad krbem však téměř vždy visela podobizna prvního prezidenta USA George Washingtona. Právě pod ní usedl do zlatě potaženého křesla po boku Donalda Trumpa i Andrej Babiš.

Bilaterální jednání za přítomnosti amerických ministrů, vysokých úředníků Bílého domu i amerického velvyslance v České republice byla poté naplánováno do sousedního jednacího sálu kabinetu.

Babišovi navštívili pouze dílek sídla amerických prezidentů. V něm se nachází celkem 132 místností, tři kuchyně a šestnáct ložnic, ale také zubní ordinace, lékařský pokoj, bowlingová dráha, kino, plavecký bazén či podzemní úkryt.