Rusko přijímá zákony proti „fake news“

Ruský parlament se značnou hbitostí projednává sérii zákonů zaměřených proti „šíření dezinformací“.

MOSKVA/PRAHA Co má epidemie spalniček společného s informační válkou? V souvislosti s tímto tématem se rozčílila mluvčí moskevského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, když označila článek na webu Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE-RL) o možné roli ruských internetových trollů v kampani diskreditující očkování za pokleslou americkou propagandu. „Proč musí Američané šířit tento bláznivý škvár?“kritizovala Zacharovová médium financované americkým Kongresem.

RFE-RL přitom jen zmínila studii amerického časopisu American Journal of Public Health, která tvrdí, že ruským státem placení diskutéři na Twitteru agitují proti očkování. A právě ochránit společnost před tímto typem zpráv, které mnozí Rusové vnímají jako nepřátelskou propagandu, mají novely zákonů, které právě procházejí ruským parlamentem.

Normy především zpřísňují postihy za šíření toho, co stát definuje jako falešnou informaci. Dohlížet a rozhodovat bude na podnět generální prokuratury cenzurní úřad Roskomnadzor, který bude moci materiál zablokovat, smazat a udělit podnět k administrativnímu trestu v rozmezí od 30 tisíc do 1,5 milionu rublů (10 tisíc až půl milionu korun). Uživatelé a média ale budou mít možnost vyhnout se trestu tím, že svou „chybu“urychleně opraví.

Na cestu od prvního do třetího čtení přitom novela potřebovala pouhé dva měsíce. Další norma pak přitvrzuje v případech hanobení státních symbolů a institucí. Bude hrozit pokuta do 300 tisíc rublů (100 tisíc korun) či 15 dnů vězení. Ve Státní dumě vyvolaly oba zákony bouřlivou diskusi. Proti se postavili komunisté a Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského. „Bojovat není potřeba s fake news, ale s nedůvěrou k představitelům státní moci,“prohlásil komunistický poslanec Alexej Kurinnyj.

Přesto novela o šíření falešných zpráv prošla drtivou většinou 322 ku 78 hlasům. Pro totiž byla strana Jednotné Rusko i levicové Spravedlivé Rusko. „Přijetí zákona nezastaví dezinformace, které jsou nepřátelské a produkují se za hranicemi Ruska,“komentoval to poslanec Spravedlivého Ruska Valerij Gartung. Jeho komentář naznačuje, jak vlastně boj proti dezinformacím vnímá ruská společnost. Jde o pohled naruby k tomu našemu. Velká část Rusů má pocit, že je to Západ a tajemná centra v New Yorku, Bruselu či Praze, kde dezinformace na objednávku nejvyšších míst vznikají, a západní média je pak šíří. V představách ruského konzumenta médií mají i EU či USA své trolly, kteří systematicky Rusko vykreslují jako zaostalou, primitivní zemi s o to většími mocenskými ambicemi a srážejí tím sebevědomí Rusů.

„Naši občané byli vždycky zobrazováni jako opilí kosmonauti nebo bandité snažící se ovládnout svět,“píše například server Kfaktiv.ru z Ťumeňské oblasti. Jiná média zase upozorňují, že vyrobit si dezinformaci zvládnou doma sami. Tak tomu bylo třeba i u zprávy, s níž přišel portál Ura.ru, že duma hodlá zakázat lidem, kteří nemají garáž, kupovat auta.

Přijetí norem o dezinformacích ale každopádně odpovídá trendu poslední doby v ruské společnosti, kdy se šíří nedůvěra ke všemu – a to jak západnímu, tak i tomu, co vychází od vlastních představitelů. Smíšené reakce například vyvolává iniciativa prezidenta Vladimira Putina a vlády vytvořit systém, který by udržel provoz internetu i po odpojení sítě od uzlů na Západě – tedy vytvoření vlastní ruské internetové sítě. Příslušný zákon už v dumě prošel prvním čtením.

Poznámku k tématu čtěte na straně 10