Česká Tesla vzniklá znárodňováním

PRAHA Příběh československé značky Tesla, která byla součástí života prakticky všech Čechoslováků po celé dekády, se začal psát po znárodnění prvorepublikových průmyslových společností. Dekrety prezidenta Edvarda Beneše jsou dnes sice spojovány hlavně s odsunem Němců z českého pohraničí, znamenaly ale také znárodnění prakticky všech větších podniků. V rukou státu se tak po válce ocitly i velké elektrotechnické závody a v Česku jich byla historicky celá řada. Znárodňovaly se pobočky nadnárodních firem, jako byl Philips, Siemens, Ericsson nebo Telefunken. Stejně tak národu propadly i ryze české firmy.

Slovanská vzájemnost

Vláda Československa pak v roce 1946 nařídila, že se elektrotechnické podniky, celkem jich bylo šestnáct (a řada z nich s více výrobními závody), spojí do jednoho koncernu. Ten dostal název po jugoslávském vynálezci. Nikola Tesla zemřel jen tři roky předtím.

„Pojmenování podniku po geniálním slovanském technikovi dokumentuje snahu po sblížení a spolupráci mezi všemi slovanskými národy,“referoval tehdy časopis Radioamatér. Slavnostnímu vzniku přihlížela i vládní delegace z Jugoslávie.

Slovanská vzájemnost ale dlouho nevydržela. O pár let později se ve vnitropodnikovém oběžníku zaměstnancům vysvětlilo, že název nemá s vynálezcem nic společného a jde o zkratku slov technika slaboproudá.

Důvody se sešly hned dva. Jednak

Jugoslávie přestala být spřátelenou zemí. Tamní vůdce Josip Tito se odmítal podřídit Sovětskému svazu. Jugoslávie také přestala být československému podniku vstřícná a komplikovala export Tesly do zahraničí. Firma se tak od vynálezce distancovala, což také vedlo k tomu, že je „ta Tesla“a ne „ten Tesla“.

Mišmaš všeho

V Tesle se pospojovala celá řada podniků, které spolu neměly prakticky nic společného. Vyrábělo se vše od žárovek po spotřební elektroniku, samotné díly a komponenty i rádiové vysílače, měřicí technika a další výrobky pro profesionální či armádní použití. Pod jednou střechou se ocitly i dříve konkurenční podniky.

V prvních letech se firmě dařilo. Ostatně převzala i výrobní zařízení po zahraničních koncernech. Časem ale přišly potíže. V roce 1950 začal technologický svět opouštět elektronky a přecházel na tranzistory. Traduje se, že tehdejší ministr průmyslu, později těžkého průmyslu, Augustin Kliment pronesl větu: „Nebudeme vyrábět polovodiče, počkáme si až na celovodiče.“Zda ji vyučený strojní zámečník, který měl Teslu ve své gesci, skutečně řekl, nejde ale ověřit. Výsledek? Vývoj ve světě se už firmě dohnat nepodařilo.

Ale doma to bylo jedno. Tesla tu totiž neměla prakticky žádnou konkurenci. Kdo chtěl v Československu rádio, televizi nebo gramofon, vybírat si stejně nemohl. V lepším případě se mohl rozhodnout mezi několika výrobky Tesly, i to ale bylo možné spíše jen ve větších městech.

Konkurenci mohla Tesla přehlížet i kvůli dělbě práce v socialistickém bloku. Určilo se, co bude spřáteleným zemím dodávat, a naopak, co se bude dělat jinde. Kvalita nerozhodovala. V osmdesátých letech Tesla koupila výrobní linku na televizory od japonské Toshiby. Na pár let tak zase držela krok se světem. Alespoň v televizorech.

Češi a Slováci dali svůj názor na Teslu najevo po roce 1989. Otevření trhu zboží ze zahraničí přineslo prakticky okamžitou smrt této značky jako výrobce spotřební elektroniky. O její produkty už nikdo ani nezavadil, výroba se tak prakticky ze dne na den zastavila.

Pohrobci Tesly

Z původního gigantu, který napříč Československem zaměstnával až třicet tisíc lidí, po roce 1989 mnoho nezbylo. Některé části postupně přestaly existovat, další pokračují pod jinými názvy dál. Některé získali v privatizaci například bývalí zaměstnanci Tesly, další se staly součástí nadnárodních koncernů. Několik jich pokračuje pod názvem Tesla, ale mezi sebou nemají žádné vazby. Jedinou spojitostí je název Tesla, který patří hloubětínské Tesle, a ta jej dalším firmám pouze propůjčuje.

Ke sporům docházelo i s americkou automobilkou Tesla, tehdy malým výrobcem elektrického roadsteru. Obě strany se dohodly v roce 2010. Konkrétní podmínky nebyly zveřejněny, ale Tesle se otevřel přístup na evropský trh bez rizika soudních sporů. Podle zveřejněné části dohody šlo v podstatě o domluvu koexistence americké a české Tesly s tím, že se každá věnuje něčemu jinému a nejsou tak přímými konkurenty. Od té doby kalifornský výrobce zvýšil produkci o dva řády.

Nástupnické firmy Tesly mají velmi široký rozsah výroby. Od elektronických komponentů, jako jsou čipy, po vojenské komunikační systémy nebo letecké radary, další dělají elektronové mikroskopy, měřicí přístroje. Dodávají automobilovému i leteckému průmyslu.

Se značkou se mohou setkat i běžní spotřebitelé. V obchodech jsou ale hlavně výrobky třetích stran, na které je značka Tesla jen přidána. Platí to prakticky pro veškerou elektroniku a baterie. Podíl českého vývoje mají ale LED svítidla Tesly Lighting – nástupce Tesly Holešovice. Na Teslu navazuje i slovenská značka Orava (z někdejší Tesly Orava), i v tomto případě ale výroba probíhá hlavně v Číně.

Povědomí lidí o české značce Tesla už v současnosti upadá. I česká verze vyhledávače Google navrhuje v naprosté většině případů odkazy na stejnojmennou americkou automobilku. Výrobky s logem s amplitudou a šesticípou hvězdou postupně zmizely z domácností, stejně jako řada původních závodů.