Průměrná mzda je 33 840 korun

Domácímu trhu práce se daří. Nízká nezaměstnanost je ale pro řadu firem potíž

PRAHA Už pátý rok v řadě roste v tuzemsku dle statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrná mzda. Ta v v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostla o 6,9 procenta na 33 840 korun. Nižší jsou i čísla nezaměstnanosti, která v únoru po dvouměsíčním růstu znovu klesla. Bez práce totiž bylo 241 417 lidí, což je nejnižší únorová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních vzrostl na 333 111.

Započteme-li u průměrné mzdy to, jak rostou ceny v zemi, reálně se výdělky zvýšily o 4,7 procenta. Za celý rok 2018 pak stoupla průměrná mzda meziročně o 8,1 procenta na 31 885 korun. Pro srovnání: Dle slovenských statistiků překonala vloni tamní průměrná mzda hodnotu tisíc euro a zastavila se na 1035 eurech, tedy necelých 27 000 korun. Evropský statistický úřad zaevidoval v Rakousku průměrnou mzdu necelých 2 800 eur, tedy přes 81 000 korun a v Maďarsku 1116 eur, tedy přes 32 tisíc korun. „Mzdy zvolnily ke konci roku tempo růstu, to ale stále zůstává z historického pohledu na vysokých úrovních. V roce 2019 bude mzdové tempo dál zvolňovat s tím, jak se zvyšuje srovnávací základ a snižují ziskové marže v podnikové sféře a s tím i prostor pro další přidávání,“řekl LN hlavní ekonom Patra Finance Jan Bureš.

Nejvíc berou „ajťáci“

Mezi obory pobírali ve čtvrtém čtvrtletí nejvíc pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrná mzda byla 55 754 korun. Více než 50 000 korun měli už jen lidé v peněžnictví a pojišťovnictví, kde byl průměr 53 323 korun. Naopak nejméně si vydělali lidé v ubytování, stravování a pohostinství, v průměru 19 206 korun, následovaní pracovníky administrativních a podpůrných činností s průměrem 21 703 korun.

Průměrná mzda v Česku roste nepřetržitě od začátku roku 2014. Ekonomové to přičítají dobré kondici ekonomiky a tlaku na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Dalším důvodem je zvyšování platů ve veřejné sféře. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců však na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v loňském posledním čtvrtletí meziročně o 7,1 procenta na 29 247 korun, uvedl ČSÚ. Čtyři z pěti zaměstnanců pobírali mzdu mezi 14 475 korunami a 54 320 korunami.

Velmi dobré statistiky vykázala i nezaměstnanost. V porovnání s loňským únorem klesla o 0,5 procentního bodu. Průměrný věk nezaměstnaných činil v únoru 43,1 roku. Mezi evidovanými bylo 87 988 lidí nad 50 let, což představuje na celkové nezaměstnanosti více než třetinový podíl. Dle statistik Úřadu práce České republiky vykázala loni v únoru míra nezaměstnanosti hodnotu 3,7 procenta.

Firmám chybějí dělníci

Vývoj na trhu práce ale podle generální ředitelky úřadu práce Kateřiny Sadílkové odpovídá dlouhodobé situaci i ročnímu období. Začínají sezonní práce zejména ve stavebnictví, gastronomii, zemědělství, lesnictví nebo cestovním ruchu. „Zároveň v horských střediscích stále trvá zimní turistická sezona. V nadcházejících měsících by mohla nezaměstnanost s největší pravděpodobností i nadále klesat,“uvedla Sadílková.

Nejnižší nezaměstnanost zůstává v Praze, kde podíl lidí bez práce činí 1,9 procenta. Naopak nejvyšší je znovu v Moravskoslezském kraji, a to 4,8 procenta. Mezi okresy je na tom nejlépe Praha-východ s nezaměstnaností 1,2 procenta a Rychnov nad Kněžnou s 1,4 procenta. Na opačném konci je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,1 procenta a Znojemsko se 6,6 procenta. Na jedno volné pracovní místo připadá v celé republice v průměru 0,7 uchazeče.

Zaměstnavatelé měli v únoru největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, pomocné manipulační pracovníky, svářeče, řezače plamenem nebo páječe.