EU potřebuje svůj digitální průmysl
Unie by neměla být závislá na technologiích z USA a Číny. Peking může Evropu digitálně „vypnout“, opačně to nefunguje
Z Čech slyším to, co je slyšet mnohem méně z jiných členských států. Podle řady průzkumů je názor velkého množství našich obyvatel asi takový: Evropská unie mě nezajímá, nic o ní nevím, ale nelíbí se mi. Lidé se mnohem více zajímají o to, co je ovlivňuje v každodenním životě. Spíše je tedy zajímá státní politika, respektive politika jejich obce nebo města. Rozumím tomu. Sama jsem člověk, který prošel různými posty – od obce přes státní úroveň. A vím, že se tam řeší věci, které lidé pocítí velmi rychle. Takže snadno zjistí, že se něco změnilo – ideálně k lepšímu. U Evropské unie to déle dobíhá a dopad přijde později. Navíc to ne vždycky bývají změny, které lze snadno vysvětlit. LN Jaká podle vás budou hlavní témata nadcházejících evropských voleb?
Prvním budou ekonomika, prosperita trhu a pracovní příležitosti. Protože pro řadu Čechů je důležité, že mají možnost pracovat v zahraničí. Dalším tématem se stane bezpečnost. A třetím tématem ještě stále bude migrace.
LN Ta je víceméně propojena s bezpečností. Co konkrétně v tom směru EU v následujícím období udělá?
Chceme zvýšit investice do prosíťování, aby byla lépe chráněna vnější hranice Unie. V tom směru jsme navrhovali mnohem vyšší rozpočet. Dále budujeme systémy, aby soudy, policie a státní zástupci mohli lépe a rychleji Budeme mít například jednání k evropsko-čínským vztahům. Říkáme: pojďme být partnery, protože to je důležité pro evropský průmysl. Ale zároveň si zachovejme to, čemu říkám strategická autonomie. To znamená, že i takovéto partnerství má svoje limity. Potřebujeme dát do úvahy bezpečnostní hledisko. To se týká třeba toho, do jaké míry pustit čínské dodavatele do tendrů, které se týkají kritické infrastruktury. Můj názor je, že musíme maximálně usilovat o vyvážený vztah. Velkou roli hraje, že by nás Čína mohla „vypnout“, ale my ji na oplátku „vypnout“nemůžeme. Je potřeba pracovat směrem k větší bezpečnosti.
LN Máte zájem pokračovat jako eurokomisařka i v dalším období?
Panu premiérovi jsem už před časem řekla, že jsem připravena pokračovat a že se budu ucházet o důvěru české vlády, až to přijde na pořad jednání. To bude tuším někdy po volbách. Možná v červnu, v červenci.
LN Pan premiér hovořil o možnosti usilovat o portfolio vnitřního trhu. V čem je důležité?
Je silné a mám k němu hodně blízko, protože dnes mám na stole spotřebitelskou politiku, což s tím dost souvisí. Pro mě ekonomická témata nejsou problém. I proto, že jsem mnoho let pracovala v oblasti eurofondů a dopadů evropských investic na prosperitu členských zemí. Takže je mi to blízké. A je pravda, že když komisař pokračuje v druhém mandátu, má silnější pozici, a tím pádem i šanci na portfolio, které bude mít vliv. Mimochodem ta síla portfolia je dána i tím, do jaké míry můžete mluvit do agendy jiným komisařům. Vnitřní trh je téma, které zasahuje do obrovského množství různých agend.
LN Jsou to kdyby, ale pokud bychom toto portfolio získali, do čeho byste se pustila?
Máme ještě velké mezery v harmonizaci řady pravidel. Například pro investory. Vezměte si, že jste investor ze země A a rozhodnete se investovat do země B. Najednou vás nemile překvapí, že jsou v ní jiné podmínky pro vaše podnikání. Myslím si, že bychom vnitřní trh měli posilovat právě tím, že budeme směřovat ke sladěným pravidlům. Ale zároveň i vůči světu, abychom byli konkurenceschopní.
Ekonomika, pracovní příležitosti, bezpečnost a migrace budou hlavními tématy blížících se voleb do Evropského parlamentu, říká česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Jako členka Evropské komise by ráda pokračovala i v dalším období, kdy bude mít šanci na silnější portfolio. Kromě vnitřního trhu by ji zajímala i digitální agenda. „Protože řada klíčových věcí, které mají vliv na vnitřní trh, se posunuje do digitální oblasti,“míní.
LN Jaké jiné portfolio by ještě pro Česko mohlo být vhodné?
Velkou perspektivu bude mít digitální agenda. Protože řada klíčových věcí, které také mají vliv na vnitřní trh, se posunuje do digitální oblasti. Myslím, že budeme muset hodně přitlačit na to, abychom si vybudovali svůj digitální průmysl. Abychom nebyli závislí na silných hráčích zvenčí, jako jsou USA nebo Čína. To bude portfolio, které bude hodně napojeno na zdroje, jež jsou připraveny v rozpočtu Unie pro budování digitální Evropy a rozvoj umělé inteligence. Od toho si slibujeme docela zásadní ekonomický rozvoj.
LN Zemědělství je v rámci Unie také silný resort. Lákal by vás?
To říkám upřímně, že bych dost nerada. Tomu nerozumím.
LN Premiér Andrej Babiš se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že je celá Evropská komise zpolitizovaná. Máte stejný dojem?
Někdy to z různých stran slyším. Jindy slyším i hrdá vyjádření, že jsme politická komise. Upřímně řečeno jsem tomu nikdy nerozuměla. Dělám tady svou práci, stejně jako moji kolegové. Vynucujeme plnění pravidel, na kterých jsme se v Evropě dohodli. Činíme rozhodnutí, která posvěcují státníci – ať to bylo k brexitu, nebo kolem migrace. Proto si myslím, že Komise dělá, co dělat má. V současnosti navíc jedna krizová situace stíhá druhou, což vyžaduje, dá se říci, krizové řízení. A je zajímavé, že z nějaké strany Evropy – a teď nebudu mluvit o panu premiéru Babišovi – slyším zároveň hlas: „Tohle jste rozhodnout neměli, překročili jste hranice“a k němu naopak: „Proč už konečně nebouchnete do stolu?“To jsou protichůdné názory. Ono také záleží, kdo to říká a jak moc se komu líbí to, co jsme rozhodli.
LN Nemohou nás taková vyjádření v Evropě poškodit? Nejsme pak méně důvěryhodní?
Necítím to tak. Řekla bych, že Česká republika včetně vlády a pana premiéra je považována za zemi, která je stabilní ekonomicky i co se týče právního státu. Což se nemusí týkat všech středo- a východoevropských zemí. Řekla bych, že spíš to nemá vliv na žádné zásadní škraloupy, které by mohl někdo špatně vnímat.
LN Zaznívají výtky o zpolitizovanosti i od jiných států?
Podle toho, komu se jak líbí které rozhodnutí. Když je to rozhodnutí zdánlivě ve prospěch nějakého regionu Evropy, tam je ticho, protože pozitivní věci se jaksi nahlas nehodnotí. Ale pokud se rozhodne něco, co někomu připadá nevýhodné, samozřejmě to okamžitě máme na talíři.
LN Kritici vyčítají EU pomalost a zkostnatělost. Měla by být ve svých rozhodnutích rychlejší?
Myslím, že takhle je to v pořádku. Někdy rychlá rozhodnutí nebývají ta nejlepší. Existenční strategická rozhodnutí se vždycky dělají na půdorysu Evropské rady, kde sedí státníci, kteří, pravda, mají na stole návrh Evropské komise. Takže my připravujeme návrhy, ale skutečná rozhodnutí skutečně padají v kolektivu členských států. Zásadní věci se rozhodují jednomyslně. To znamená, že prostor pro opravdu dobrodružná, zásadní a dalekosahající rozhodnutí Komise je vlastně velmi omezený.