Bezpečnost není zadarmo
Každá členská země NATO přispívá do společné alianční pokladny podle své velikosti a síly ekonomiky
Součástí každoročních českých výdajů na obranu, zjednodušeně na armádu, je i platba do rozpočtu NATO. V případě České republiky je to zhruba 600 milionů korun ročně. Část se nám ale vrací prostřednictvím takzvaných bezpečnostních investic. Severoatlantická aliance investovala v Česku do radarů či letišť téměř čtyři miliardy korun.
Česká republika nevstupovala do Severoatlantické aliance z ekonomických, ale bezpečnostních důvodů, navzdory tomu členství v ní k naší prosperitě přispívá. Každý členský stát se na nákladech NATO podílí přímo a nepřímo. Nepřímé financování je stěžejní pro jeho činnosti, jako je vyzbrojování a výcvik a nasazení jednotek členské země.
Rozpočet českého ministerstva obrany na letošní rok činí 66,7 miliardy korun, zhruba 1,19 procenta HDP. Z této částky jsou vedle samotné české armády hrazeny náklady na vojáky v zahraničních misích či na cvičeních.
Tyto finanční prostředky nejsou součástí „rozpočtu NATO“a každý členský stát je vyčleňuje samostatně a dobrovolně. Přímé financování spočívá v každoročním příspěvku do rozpočtu NATO. V případě České republiky je to aktuálně zhruba 600 milionů korun. Jde tedy v podstatě o zlomek celkových našich výdajů na obranu.
Tři části rozpočtu
Finanční příspěvek členské země do alianční pokladny je určen na základě přesného a vyjednaného koeficientu – každá přispívá podle své velikosti a síly ekonomiky. Zdaleka nejvíce se na rozpočtu NATO podílejí USA, pokrývají až jeho čtvrtinu, na druhém místě je Německo (14 procent) a třetí Francie a Velká Británie (deset procent). Česko hradí 0,97 procenta rozpočtu NATO, což loni činilo více než 2,3 miliardy eur (téměř 59 miliard korun).
Celková částka v rozpočtu NATO se dělí na tři části. Vojenská (1,325 miliardy eur) je určena na výdaje velitelství a na mise a operace po celém světě, civilní (246 milionů eur) na sekretariát NATO, chod centrály v Bruselu, plánování operací, zastupitelské úřady v nečlenských zemích či diplomacii. Třetí část (až 700 milionů eur) tvoří rozpočet Programu bezpečnostních investic NATO (NSIP).
Právě prostřednictvím tohoto programu získala Česká republika nemalou část svých finančních příspěvků nazpět. Pokrývá totiž investice na kontrolní systémy, velení a nové strategické stavby, jež jsou součástí obrany nejen členských států, ale i celého NATO.
Bezpečnostní investice
Aliance od roku 1999, kdy se Česká republika stala její členskou zemí, financovala například výstavbu dvou velkých páteřních radarů vzdušné ochrany v Nepolisech a u Slavkova či na leteckých základnách v Čáslavi a Náměšti více než 30 projektů za zhruba tři miliardy korun na rekonstrukci původní a vybudování nové letištní infrastruktury, nezbytné pro společné akce českých a aliančních letců.
Mezi nejvýznamnější patří výstavba hangárů a parkovacích ploch pro letouny – stojánek, letištní osvětlovací technika, záchytná lanová zařízení, operační centra letek, sklady pohonných hmot a stanovišť pro testování leteckých motorů. Další investice se připravují.
Za dvacet let NATO v České republice investovalo do takových zařízení téměř čtyři miliardy korun, přičemž na bezpečnostní investice přispělo ČR 2,9 miliardy korun. Největší přísun financí jako v prvním desetiletí našeho členství v Severoatlantické alianci skončil a v uplynulých letech postupně nastával obrat. Tyto investice totiž umožňují rychle vybudovat a modernizovat zařízení, která by si země v danou chvíli nemohla dovolit. Jakmile jsou vybudovaná, je třeba podobně pomoci novým spojencům.