Spalničky: černý scénář se naplňuje

To říká imunolog Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči a předseda České vakcinologické společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

LN Někdo nemoci jako spalničky bagatelizuje, protože lidé neumírají v Evropě, ale spíš ve třetím světě.

To, že lidé umírají na choroby, které jsou vakcínami preventabilní, spíše ve třetím světě, je víceméně pravdou, ale ta pravda je vázána na některá onemocnění, jako jsou třeba rotavirová. Ovšem neplatí to právě pro spalničky. Ty léčit neumíme, a pokud nastane závažná komplikace, to znamená encefalitida či panencefalitida, dojde k tomu, že zánět mozku může člověka zabít. Bez ohledu na to, jestli je v rozvinutém, či rozvojovém světě. Z evropských dat je jasně patrné, že zhruba jeden člověk na tisíc nemocných umírá, a to i v nejrozvinutějším zdravotnictví.

LN Očekáváte, že by se lokální nákazy, jaké jsme zaznamenali v Ústeckém a Moravskoslezském kraji či naposledy v Praze, mohly opakovat?

Bohužel to v poslední době vypadá, že se opakovat mohou. Dnes je situace suverénně nejhorší v historii minimálně dvaceti let zpátky. Ke konci února máme data, která ukazují, že počty nemocných máme jako v těch nejhorších sezonách, a to za první dva měsíce. Registrujeme dnes přes dvě stě případů. To je skutečně alarmující. Již před časem jsem říkal, že se letos může objevit epidemie, která zasáhne až tisíc osob. Bohužel se tento černý scénář naplňuje a nemocí je postiženo více krajů.

LN Jde opět o importy jako u epidemií z minulých let?

Na počátku tam opravdu importované nákazy jsou, drtivou většinou z Ukrajiny. Pokud bylo na Ukrajině víc než padesát tisíc případů spalniček, pak je logické, že se sem ti nemocní dostanou, protože my jsme jednou z cílových zemí z hlediska pracovní migrace. Pak už je to otázka pohybu v naší populaci. Ukazuje se, že některé skupiny onemocní mnohem četněji než jiné. Přes to všechno, co říkáme, je proočkovanost stále vysoká: v epidemii prakticky nejsou zastoupeny děti do 15 let, ty jsou dobře proočkované. Pokud se mezi nemocnými děti objeví – a je jich tam docela hodně –, jde o děti do jednoho roku věku, kdy ještě očkovány být nemohly. Kde je vidět, že očkování trochu selhává, je kategorie nad třicet či spíše pětatřicet let. Tam se objevují i případy očkovaných jedinců.

LN Čím si to selhávání vysvětlujete?

Ukazuje se, že imunita vyvane, není celoživotní. Už na základě sérologických přehledů z roku 2013 se ukázalo, že v kategorii třicetiletých má zhruba třicet procent zkoumaných protilátky pod hladinou, která znamená obranyschopnost.

LN Půjdete cestou očkování rizikových profesí, jako jsou lékaři?

Ano – a důvod je celkem prostý: měli jsme nedobrou zkušenost z předchozí epidemie, kde došlo k nákaze na urgentním příjmu, provoz se musel omezit. Je lépe takovým situacím předcházet. Druhá věc je, že zdravotník se může stát potenciálním zdrojem nákazy a šířit ji, což se opakovaně stalo – viz ústecká epidemie, kde zdravotníci hráli při šíření dominantní roli. V té době jsme se u nás se spalničkami prakticky nesetkali a zdravotníci, kteří je třicet či čtyřicet let neviděli – ti mladší se s nimi nesetkali vůbec –, si nepřipouštěli, že spalničky mají, a šířili je.

LN Odpůrci vakcinace říkají, že pokud se populace vystaví spalničkovému viru, je následně odolnější.

Jediné, co na tomhle tvrzení platí, je, že populace získá imunitu, která je solidnější než imunita po očkování. Po prodělaném onemocnění platí, že je člověk doživotně chráněn. Všechno ostatní je dramatická nepravda v tom smyslu, že kdybych tomu nechal volný průchod a představil si, že onemocní milion osob, pak čistě teoreticky tisíc osob zemře. To je pro mne neakceptovatelná výměna. To znamená, že raději budeme hledat cestu, jak populaci přeočkovat.