Doslova a do písmene
Osobní výběr ze světového tisku
Jak řešit hlásání nenávisti? Šíření lží a nařčení na webu? Je to potíž. Málokdo hájí přímo nenávist, ale mnozí hájí svobodu interpretovat slova. U nás bude souzena žena, která na web v debatě o migrantech napsala: „... proč ty autobusy radši nezapálili.“Je to nechutné, ale diskutéři se ptají: Kde je v těch slovech výzva? Není to jen ošklivý povzdech?
Dnešní doba zbožšťuje doslovnost. Přestává vnímat jazykové prostředky, jako jsou metafora, nadsázka, alegorie, ironie či sarkasmus. I proto nenávist nachází či naopak nevidí leckde, i tam, kde by to mohlo být jinak.
***
Na webu to má řešit umělá inteligence, řekl loni v Kongresu Mark Zuckerberg, zakladatel a šéf Facebooku. Jenže psycholog Gary Marcus a informatik Ernest Davis ukázali v článku pro The New York Times úskalí těchto úvah.
Vybrali si názorný příklad z webu WorldNetDaily. Ten loni přinesl zprávu, že skauti na své světové shromáždění připustí nejen dívky, ale i osoby identifikující se jako gayové či lesby. A na to navázal větou: „Co bude následovat? Příkaz o dostupnosti kondomů pro ,všechny účastníky‘ shromáždění?“
Analytici z webu Snopes tu pasáž vyhodnotili jako „z drtivé části lživou“, neboť implikuje příčinnou souvislost, která neexistuje. Na shromáždění byli opravdu skauti i skautky, mezi nimi gayové i lesby, a dokonce tam opravdu byly dostupné kondomy. Ale zcela tu schází kauzalita, neboť „politika kondomů“začala daleko dřív, nejpozději v roce 1992, tudíž nijak nesouvisí s loňským rozhodnutím připustit dívky, gaye a lesby na skautské shromáždění.
Autoři z toho vyvozují, že strojové učení podle klíčových slov drhne, že nedokáže pochopit příčinnou implikaci slov „Co bude následovat?“. Ve své odbornosti mají zřejmě pravdu. Ale našinec si stejně říká, že se tu umanutě operuje doslovností. To už nikdo nechápe nadsázky? Ač je běžně používají třeba alarmisté klimatu? Jak je má pak pochopit umělá inteligence? Nebo se dostaneme do stadia, kdy se bude uvádět upozornění „Pozor, teď přijde nadsázka“podle vzoru „Pozor, teď přijde vtip“?
***
Vážnější téma oživil list The Jerusalem Post. Jeho reportérka Orit Arfaová vyjela do Německa vyzpovídat Dianu Feldmannovou (44). To příjmení proniklo loni na jaře do médií, poté co Susanna Feldmannová (14) byla znásilněna a zavražděna mladíkem z azylantského centra. Dnes, kdy jsou média plná zpráv o antisemitismu v Evropě, se o antisemitské vraždě Susanny Feldmannové překvapivě nijak moc nemluví a překlady textu z The Jerusalem Post – rozepsaného rozhovoru s matkou oběti loňské vraždy – se objevily jen na menšinových webech (Jüdische Rundschau, Osa dobra). Přináší přitom zajímavé informace.
Za prvé ten příběh vybočuje ze stereotypu „židovských elit“. Diana Feldmannová je ruskojazyčná Židovka z Moldavska, přišla do Německa v 90. letech a živí se jako uklízečka. Otcem její nešťastné dcery Susanny byl turecký Kurd. To ale nezabránilo vrahům a jejich fanouškům slavit na webu vraždu Židovky, „židovské šlapky“. Diana Feldmannová si pro jistotu pořídila screenshot té fanouškovské stránky s karikaturami Susanny a spalované izraelské vlajky vedle ní.
Za druhé byla tato stránka úředně smazána z Instagramu coby nenávistná, což je logické. Jako nenávistný byl ale smazán i otevřený dopis Diany Feldmannové německé kancléřce na Facebooku, ve kterém jí vyčítá, že má na svých rukou krev její dcery Susanny. (To je letité německé klišé odsuzující migrační politiku Angely Merkelové.) Tady se jeden trošku zarazí. Je to rovnocenné?
Jistě, oba materiály – ten oslavující vrahy i ten od zoufalé matky oběti – obsahují emoční výlevy a zřejmě nepřípustná klíčová slova. Dejme tomu, že z hlediska puntičkářského výkladu pravidel, doslovnosti či strojového učení vykazují stejné znaky nenávisti. Ale našinec má intenzivní pocit, že emoci radosti z vraždy a zoufalství matky do stejného šuplíku nenávisti prostě házet nelze. Dokáže to pochopit umělá inteligence, když s tím má problémy i běžná byrokracie?
Dnešní doba zbožšťuje doslovnost. Přestává vnímat jazykové prostředky, jako jsou metafora, nadsázka, alegorie, ironie či sarkasmus.
***
Na závěr agenturní zpráva (DPA), kterou najdete třeba v listu Die Welt. Sociologický institut Forsa zjistil, že 51 procent Němců ve věku 16 až 25 let si myslí, že jisté názory na témata jako přistěhovalectví je lépe veřejně neprezentovat, jinak získáte nálepku pravičáka. Co si o tom bude myslet umělá inteligence? Sociologové se mají na co těšit.