Závěti píš a měním v n

Se spisovatelem a dramatikem Pav českém zvyku příliš brzy kapit „světovou předprem

se chovali lépe než dříve narození. To, čemu říkám selhání intelektu, obhájit nelze, ale tím víc si zasluhuje objasnit jako varování potomkům. Já se omlouvám a vysvětluji, proč se to mohlo stát lidem, kteří se později ukázali nebýt zločinci ani hlupáky. Ostatně zažíváme, jak opět selhává intelekt současníkům – viz protesty proti radaru v Brdech!

LN Už byste mohl nechat.

Už se krotím, ale nepřestávám se divit, že z nesčetných vymítačů Charty 77, kterou si ani nevyžádali přečíst, to jen pár desítek nezatlouklo jako „kavalírský delikt“podobný švindlu v kartách. Vždyť to byla aktivní podpora režimu, prodlužující odpornou normalizaci!

toho omlouvání možná

LN Měli jsme teď různá výročí, naposledy jsme vzpomínali na upálení Jana Palacha. Zarazilo mě, že si někdo myslí, že nebyl hrdina, který se ve svém idealismu obětoval pro národ. Že prý to byl cvok. Co tomu říkáte?

Jak jsem už dřív napsal: kdyby žil, stal by se jedním z mluvčích generace. Strašné je, že společnost do roka a do dne po jeho činu upadla do marasmu. Letošní superakce mi přišla trapná, zvlášť scéna před filozofickou fakultou, kdy slovutní profesórés četli podobné fráze z papíru, a jen jediný student řekl, že Palachův čin je těmi, pro něž se obětoval, nesplacený dluh.

LN Mně se to tak nejeví. Jeho čin měl takovou sílu, že se přetavil přes těch dvacet let a spustil lavinu protestů, takže ten dluh je v tomto smyslu splacen. Lidé z toho byli zcepenělí hrůzou a znovu si uvědomili, že jsme pro Sovětský svaz dobyté území už od války – a nic s tím nehne. To tehdy měli jít s holýma rukama proti tankům?

Mně se to tak jeví proto, že se dvacet let vůbec netavilo. Ani Poláci a Maďaři nešli proti tankům, ale chovali se důstojněji, nepokořili se jako téměř kompletní soubor našich nejzasloužilejších a nejnárodnějších umělců ve zlaté kapličce. Předchůdcům, kteří tam hajlovali po atentátu na Heydricha, šlo o krk, zatímco těm v lednu 1977 oč asi? Víme oba!

LN Poláci a Maďaři k nám v roce 1968 přijeli bojovat proti kontrarevoluci,