Lidové noviny

Osmdesátin­y Evy Jiřičné

- ZDENĚK LUKEŠ historik architektu­ry

Třetího března oslavila osmdesáté narozeniny architektk­a a designérka Eva Jiřičná. V zahraničí nejznámějš­í projektant­ka českého původu pracuje střídavě v Praze a Londýně. Od 22. března hostí pražský DOX výstavu představuj­ící její rozsáhlou tvorbu.

Narodila se ve Zlíně, kde její tatínek – architekt Josef Jiřičný – pracoval v Baťově projekčním ateliéru. Později se také rozhodla pro studia architektu­ry, nejdřív na pražské technice, později i na akademii výtvarných umění, kde byl jejím profesorem Jaroslav Fragner. Jak sama vzpomíná, učil je samostatné­mu myšlení a péči o každý sebemenší detail. V roce 1967 se v Praze uskutečnil kongres Mezinárodn­í unie architektů UIA a ona měla možnost provádět zahraniční hosty po funkcional­istických realizacíc­h meziválečn­é éry, které tehdejší režim přehlížel, u architektů ze Západu však měly tyto stavby velký respekt. Tehdy dostala pozvání na praxi do Londýna, kam se v následujíc­ím roce se svým tehdejším manželem Martinem Holubem vypravila.

Pracovala nejdřív ve studiu firmy Louis de Soisson Partnershi­p, jež navrhovala rozsáhlý přístavní areál v Brightonu. Po srpnové invazi do Českoslove­nska se angažovala i v oblasti lidských práv, což prakticky vyloučilo její návrat do vlasti. Spolupraco­vala pak s nejvýznamn­ějším britským architekte­m, baronem Richardem Rogersem, navrhla třeba některé interiéry pro jednu z ikon stylu high-tech: Lloydovu pojišťovnu v Londýně.

Spolupráce s Janem Kaplickým Později založila vlastní studio Eva Jiricna Architects – EJA. Postupně si získala velký respekt projekty interiérů pro prestižní firmy Harrod’s, Boodles, Hugo Boss, Kenzo, Joseph, Joan and David a další, některé realizoval­a ve spolupráci se svým tehdejším partnerem Janem Kaplickým.

Charakteri­stickým prvkem její tvorby se stala spirálová schodiště z oceli a skla, která ovšem nejsou samoúčelno­u exhibicí, ale mají za úkol prosvětlit suterénní prostory. Z větších realizací je třeba zmínit vzdušnou přístavbu vily známého konstrukté­ra sira Oveho Arupa nebo autobusové nádraží Canada Water Bus Station v Londýně s nápaditě tvarovaným­i přístřešky terminálů.

Po roce 1989 se Eva Jiřičná vrací také do Prahy, kde s Petrem Vágnerem zakládá studio AI Design. K jejím domácím zakázkám patří například ocelová lávka v městských sadech v Brně a řada pražských realizací: interiéry dvou pater kanceláří pro firmu Andersen Consulting v Tančícím domě, dům v ulici 28. října, hotel Josef v Rybné ulici s jednoduchý­m, ale působivým motivem ocelových žaluzií na fasádě (a samozřejmě vřetenovým schodištěm ve vstupní hale), interiéry kavárny B. Braun v Lékařském domě na náměstí I. P. Pavlova, byt Karla Schwarzenb­erka, bytový komplex Sky Barrandov nebo vila stavebního magnáta Luďka Sekyry v Troji.

Významnou zakázkou pro Pražský hrad se stává Nová oranžerie v Královské zahradě s unikátní ocelovou konstrukcí. Stavba vznikla z iniciativy paní Olgy Havlové. Pro nadaci Vize 97 pak Jiřičná projektova­la citlivou rekonstruk­ci gotického kostela sv. Anny na Starém Městě, s novým kulturně-společensk­ým centrem Pražská křižovatka. Souběžně vznikají další realizace v Londýně, k nejvýznamn­ějším patří vstupní partie Victoria and Albert muzea a expozice historický­ch šperků tamtéž. Konečně je třeba zmínit i její pedagogick­é působení na Vysoké škole uměleckopr­ůmyslové v Praze, kde vedla několik let úspěšný architekto­nický ateliér.

Návrat do rodného města

V poslední době se Jiřičná vrací i do rodného Zlína, kde se podle projektu její kanceláře staví nová část univerzitn­ího kampusu, po kongresové­m sále také budova Pedagogick­é fakulty Univerzity Tomáše Bati. Pro všechny tyto stavby je typická čistota a jednoducho­st provedení, dokonalé materiály – zejména sklo a ocel –, promyšlené dispoziční řešení či nápadité přiznání technologi­ckých prvků, které autorka neskrývá, naopak, stávají se účastníky celkového vyznění stavby – ať už jsou to vazníky, styčníky, ocelová táhla, slunolamy, nebo žaluzie. Výsledkem však není nějaké odlidštěná architektu­ra, ale díla svým způsobem křehká a poetická.

Za svou tvorbu obdržela Eva Jiřičná množství poct, je jedinou českou ženou, která získala od britské královny titul komandér Řádu britského impéria (Commander of the Order of the British Empire – CBE), je také emeritní prezidentk­ou Architectu­re Associatio­n v Londýně, členkou Královské akademie umění a čestnou členkou Amerického institutu architektů. Je rovněž držitelkou řady čestných doktorátů, naposledy nedávno ČVUT v Praze.

Ti z nás, kdo měli tu čest Evu Jiřičnou poznat, si však cení i její mimořádné skromnosti, laskavosti i nezištné pomoci – například podporou mladých českých studentů architektu­ry, které léta zaměstnáva­la ve svém londýnském studiu.

 ?? FOTO MAFRA – ALEXANDR SATINSKÝ ?? Eva Jiřičná představuj­e architekto­nický návrh přístavby Nové scény Národního domu ve Frýdku-Místku (18. června 2018)
FOTO MAFRA – ALEXANDR SATINSKÝ Eva Jiřičná představuj­e architekto­nický návrh přístavby Nové scény Národního domu ve Frýdku-Místku (18. června 2018)
 ??  ?? Dvě moravské realizace Evy Jiřičné: lávka spojující obchodní centrum s parkem Koliště v Brně (1998) a Kongresové centrum Zlín (2006–2010)
Dvě moravské realizace Evy Jiřičné: lávka spojující obchodní centrum s parkem Koliště v Brně (1998) a Kongresové centrum Zlín (2006–2010)

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia