Trump byl příjemný a pozitivní, ...
Premiér Andrej Babiš poskytl LN cestou z USA velký rozhovor, ve kterém bilancuje svou zaoceánskou návštěvu. Vyjadřuje se také ke kauzám předních členů ANO, které vypukly v Česku v jeho nepřítomnosti.
LN Před návštěvou Bílého domu jste říkal, že jste s prezidentem Donaldem Trumpem stejná krevní skupina. Myslíte si to i poté, co jste se s ním sešel?
Je vidět, že pochází z prostředí byznysu stejně jako já. Mluví jasně, stručně, přímo k věci. Máme podobné názory na některé důležité otázky současnosti, například na migraci. Co mě ale mile překvapilo, byla jeho dobrá nálada – byl velmi příjemný a pozitivní. Celá schůzka proběhla ve skvělé atmosféře. Nejdříve jsme se bavili spolu s manželkami tak, jak se baví manželské páry – hlavně o dětech. O Česku pan prezident mluví v superlativech. Dobrá nálada mu vydržela i během oficiálního jednání, kde jsme se taky zasmáli. V tomto smyslu setkání předčilo moje očekávání, protože jsem dopředu samozřejmě nevěděl, jak se bude chovat.
LN Po schůzce jste řekl, že jste s ním navázal dobrý vztah. Máte už na něj mobil, abych parafrázoval billboardový slogan hnutí ANO z posledních voleb?
Ne, nemám (smích). Měl jsem ze setkání dobrý pocit. Jestli jsme navázali osobní vztah, se ještě ukáže. Každopádně to bylo velmi důležité setkání pro Českou republiku s hlavou státu našeho klíčového spojence. Symbolicky v den narození T. G. M.
LN Pojďme k tomu, o čem jste v Bílém domě mluvili. Jedno z témat byla kybernetická bezpečnost. Hovořili jste o čínských firmách, jež Amerika považuje za bezpečnostní riziko?
Mluvili jsme obecně o tom, že kybernetická bezpečnost je dnes čím dál důležitější, protože se technologie dají zneužít. Měli bychom se o tom bavit na Evropské radě a postupovat jednotně. Například Německo či Británie s firmou Huawei spolupracují.
LN Do delegace, která se účastnila oficiálního jednání, jste na poslední chvíli pozval kybernetického atašé České republiky ve Washingtonu Daniela Baggeho. Ten je zaměstnancem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Jak hodnotí Američané práci českého úřadu, který před čínskými technologiemi varoval?
Nešlo o hodnocení práce českých orgánů. Obecně jde o to, že v oblasti sítě páté generace má Čína určitý náskok. Ale i v Evropě existují technologie, které by mohly být na stejné úrovni. Musíme pak brát samozřejmě v potaz cenu, ale i potenciální bezpečnostní rizika.
LN Získal jste dojem, že je tlak Američanů na Čínu v oblasti bezpečnosti jen taktikou při vyjednávání nové obchodní dohody, nebo jde o dlouhodobou strategii?
Je to dlouhodobá záležitost. Američané oddělují kyberbezpečnost od jednání o obchodní dohodě. O něm pan prezident Trump ostatně řekl, že se vyvíjí dobrým směrem. Na rozdíl od jednání s EU, které stagnuje.
LN Ještě jedna otázka k bezpečnosti. O ni se starají mimo jiné tajné služby. Jako první český premiér jste navštívil ústředí CIA. O čem jste tam mluvili?
Tajné služby mají za úkol chránit národní zájmy. Jsme spojenci v rámci NATO a naše služby spolupracuji. Například v oblasti mezinárodního terorismu. Na tom není nic mimořádného.
LN Doprovázel vás ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Je to od Američanů projev uznání BIS? Považují ji za kvalitní a spolehlivou?
Naše služby mají dobrou pověst jak v USA, tak u všech spojenců v rámci NATO a EU.
LN Navrhnete ředitele Koudelku znovu na generála?
Už jsme to absolvovali dvakrát (prezident Zeman v obou případech odmítl Koudelku jmenovat – pozn. red.). Teď nechci vysílat žádné vzkazy. Určitě se k tomu jednou vrátíme.
LN Zmínil jste obchodní jednání USA a EU. S ním souvisí hrozba uvalení amerických cel na dovoz evropských aut, což by poškodilo český průmysl. Jak probíhala debata na toto téma?
Bylo to pro mě zásadní téma. Bohužel se zdá, že obě strany jsou zablokovány na stejných pozicích. Chci získat víc informací na Evropské radě, aby nám Evropská komise řekla, jaká je strategie ve vyjednávání. Panu prezidentovi jsem doporučil, aby rozhodnutí o clech odložil na dobu, až bude nová Evropská komise, která vznikne po ustavení nového Evropského parlamentu. Budou v ní jiní lidé, může být i jiný přístup.
LN Mluvili jste o nákladech na obranu a nákupu zbraní?
V této oblasti panuje shoda. Ukázal jsem panu prezidentovi graf nárůstu výdajů na obranu s nástupem koaliční vlády, kde jsem byl ministrem financí. Také jsme vysvětlili, že měníme způsob nákupu zbraní tak, aby mohly probíhat na základě mezivládní spolupráce, která zohledňuje naše spojenecké závazky.
LN S tím souvisí očekávaný nákup vrtulníků. Dá se říct, že jsou americké firmy favority?
Ano. Teď čekáme na nabídky dvou amerických výrobců. Mezivládní spolupráce zajistí, že dostaneme ceny jako armáda USA. Mluvili jsme se státy visegrádské čtyřky, které také mají americké vrtulníky. Nový způsob nákupů zajistí, že se nebude opakovat situace s pořízením radarů, které se zašmodrchalo, když se porovnával funkční stroj (izraelské výroby – pozn. red.) s jakýmsi prototypem, který ještě ani neexistoval.
LN U jednacího stolu seděl i americký ministr energetiky Rick Perry. Mluvilo se o dostavbě českých jaderních reaktorů?
Hovořili jsme o tom, ještě když byl pan ministr v Praze. Tehdy nás informoval, že Westinghouse vyvíjí nový modulový systém bloků. Tady ale vše proběhne na základě transparentní soutěže, nebavíme se o modelu á la vrtulníky.
LN Další energetická otázka se měla týkat amerického zkapalněného plynu do Evropy. Je pro Česko zajímavý?
Pan prezident Trump kritizuje závislost Evropy na ruském plynu. V současnosti Rusko dodává 37 procent celkové spotřeby. Ptal se, co bychom dělali, kdyby Rusové plyn přestali dodávat. Vysvětlil jsem mu, že jde o dlouhodobý vztah, kde se obě strany potřebuji navzájem. Kdyby Rusko přestalo dodávat, nejspíš by zbankrotovalo. Dodávky amerického plynu přes terminál ve Svinoústí v Polsku mohou být zajímavé, pokud americká strana zainvestuje infrastrukturu a případně by se propojil terminál na Česko a Rakousko. Z našeho pohledu bude dobře, když vznikne větší konkurence dodavatelů. To je ale hudba budoucnosti, nedá se to řešit ze dne na den. V tuto chvíli není americký plyn konkurenceschopný.
LN Na jednání jste otevřel otázku Sýrie. Proč?
Je to otázka, na které mi záleží z lidského hlediska. Víte, že tam chci uskutečnit projekt na pomoc sirotkům. Ta lidská tragédie je obrovská, v okolních zemích žije šest milionů uprchlíků. Většina se chce vrátit domů, nejsou jako ekonomičtí migranti, které do Evropy přiváží pašerácká mafie z Afriky. Situace v Sýrii se musí vyřešit – musí skončit válka, musí se začít s obnovou země a s návratem lidí.
K tomu je zapotřebí, aby se Spojené státy nestahovaly, ale hledaly řešení spolu s ostatními hráči, kteří tam mají zájmy. Ať jsou to Rusko, Turecko, Evropa, či syrský režim, ať si o něm můžeme myslet cokoli. Vyřešení situace v Sýrii je v zájmu Evropy, protože je předpoklad, že někteří uprchlíci, kteří už v Evropě jsou, zamíří domů, pokud se tam situace stabilizuje.
LN Velká část vašeho programu ve Washingtonu se týkala moderních technologií, výzkumu a inovací. Navštívil jste několik firem, nadací, inkubátorů, univerzitu v Marylandu. Velmi viditelnou postavou ve vašem doprovodu byl Karel Havlíček, místopředseda rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Jaké s ním máte plány? Zamíří do vlády?
Celý život pracuji určitým způsobem – hledám lidi, kteří jsou ve svém oboru lepší, než jsem já. Když jsem sestavoval delegaci do USA, přemýšlel jsem, kdo jsou ti nejlepší lidi z hlediska odbornosti. Proto jsem vzal náměstka ministra zahraničí Martina Povejšila, který byl velvyslancem při NATO a EU, dále náměstka ministerstva obrany Jakuba Landovského, který zná problematiku a je stejně jako Povejšil skvěle jazykově vybavený. Karel Havlíček je moje pravá ruka pro vědu a výzkum. Vymyslel projekt „Česká republika, země pro budoucnost“, který propojuje digitalizaci, vzdělání nebo vývoj v oblasti umělé inteligence. Chtěli bychom získat jedno ze čtyř center umělé inteligence, které Evropa plánuje vybudovat. LN A jak to bude s panem Havlíčkem a vládou?
Účelem mé cesty nebylo řešit, kdo půjde či nepůjde do vlády. To se uvidí. Důležité je, že jsme kromě jednání v Bílém domě domluvili řadu dalších věcí. Česko navštíví delegace kongresmanů z klubu přátel České republiky. Dále uspořádáme byznysovou konferenci, kterou inicioval pan prezident Zeman s americkým velvyslancem Kingem. Na tu jsem osobně pozval dceru Donalda Trumpa Ivanku. Na Marylandské univerzitě jsme mluvili o výměně studentů. Do Prahy zavítá i mise ředitelů americké Národní nadace pro vědu, která připraví prioritní oblasti spolufinancování české vědy americkou stranou.
LN Mám ještě jednu otázku, která se týká vlády. S ministrem zahraničí Petříčkem jste v posledních týdnech, mírně řečeno, nepůsobili sladěně – nejdříve jste mu vzkázal, že vám nemá domlouvat cestu do USA, potom on přišel s iniciativou uspořádat v Praze konferenci o odzbrojování a pozvat Trumpa i Putina, ale vy jste o tom nevěděl. Chcete tento nesoulad nějak řešit?
Jak u pana Petříčka, tak u paní ministryně Maláčové to musíte vnímat tak, že sociální demokracie měla sjezd. Dříve se lidé z vedení strany stávali ministry, teď je to naopak – ministři jdou do vedení strany. Chápu, že pan Petříček chtěl být mediálně aktivní. Jak to bylo s mou cestou, jednou napíšu v memoárech, teď o tom nebudu mluvit. Pokud jde o případnou návštěvu prezidenta Trumpa, řekl jsem mu, že naposledy byl americký prezident v Praze v rámci setkání Baracka Obamy s prezidentem Ruska Medveděvem. Pokud by se rozhodl setkat s nějakým státníkem z jiné země, Praha je připravena. Abychom ale my organizovali setkání Ameriky, Ruska a Číny, to se obávám, že přesahuje naše možnosti. Velmoci si ho zorganizují samy, pokud budou chtít. Kdyby ale došlo k summitu například o Sýrii, Praha by byla ideálním místem.
LN Jezdíte často na zahraniční cesty. Neutíká vám dění doma? Zatímco jste byl v Americe, vypukly dvě kauzy, které se týkají klíčových lidí v hnutí ANO: předseda sněmovny Vondráček čelí kritice za nevhodné oslavy na její půdě a šéf poslanců Faltýnek se octl uprostřed korupční kauzy kolem firmy Kapsch a antimonopolního úřadu, což je mnohem závažnější...
Musím říct, že mě takové kauzy opravdu štvou, protože poškozují naše hnutí. První reakce pana Vondráčka nebyla správná, a proto jsem ho vyzval, aby se omluvil. Což udělal.
Co se týče Kapsche, pro mě historicky ta firma podnikala podivně. Ke mně se také snažili dostat, ale odmítl jsem je přijmout. Když jsme nastoupili do vlády, ani nebylo možné najít smlouvu s Kapschem. Pak se zjistilo, že ji nejde vypovědět. Dva roky jsme pracovali na tom, aby se podle stávající smlouvy ušetřilo pět set milionů ročně. Následoval tendr, který byl transparentní, Kapsch nevyhrál, ušetřili jsme ročně miliardu.
LN A co role Jaroslava Faltýnka?
Pokud jde o roli pana Faltýnka, nevím přesně, jaká jednání měl. Podle mého názoru ale neměl suplovat ministra (dopravy Dana – pozn. red.) Ťoka. Mě to opravdu štve, protože jako hnutí máme čistý štít. Vždycky jsem říkal, že pokud by skutečně došlo ke korupci u naších lidí, zbavíme se jich okamžitě.
Další aktéry v kauze neznám. Dozvěděl jsem se, že jeden z nich (radní Brna-středu Jiří Švachula za ANO – pozn. red.) je v dozorčí radě ČD Cargo. Okamžitě jsem řekl ministru Ťokovi, aby ho v pondělí vyhodil. Hnutí se musí zbavit lidí, u kterých by se prokázala korupce. Založil jsem hnutí proti korupci a pro mě je nepřijatelné, aby k takovým případům docházelo. Policie to musí vyšetřit co nejdřív, aby se situace vyjasnila.