Inflace a práce. Platí staré pravidlo?
Komentátor LN Jan Macháček se ptá ekonomů, pedagogů a analytiků, co soudí o aktuálních tématech ze světa ekonomiky a financí.
Eaž donedávna počítali s tím, že existuje takzvané pravidlo NAIRU (Nonaccelerating Inflation Rate of Unemployment – pozn. red.), tedy míra nezaměstnanosti, která nezvyšuje či neakceleruje inflaci. Dle pravidla platí, že jakmile je nezaměstnanost nižší než NAIRU, měla by inflace stoupat. To se však dnes
Petr Zahradník Vyšlo to z módy
Když jsem před téměř 30 lety vstřebával kouzlo západní ekonomie na amerických, anglických a belgických školách, byl tehdy koncept NAIRU, coby způsob praktické aplikace Phillipsovy křivky zkoumající vazbu mezi nezaměstnaností a inflací, na vrcholu popularity.
Časy se ale změnily. Za prvé, inflace tehdy vskutku znamenala vážnou hrozbu a někdy od roku 1992 zahrozila též nezaměstnanost, až k tomu musel být svolán jeden z prvních krizových summitů Evropské rady. Za druhé, změnila se realita. Už určitě neplatí, že jediným zdrojem inflace je poptávkový mzdový šok vzniklý v čase nízké míry nezaměstnanosti, navíc v podmínkách de facto uzavřené ekonomiky.
Velmi výrazně se od té doby změnila struktura spotřebního koše. Rozhodně také neplatí, že mzdový nárůst se přelévá výlučně do spotřeby zboží a služeb. A změnil se i trh práce. Vůbec to proto neznamená, že by NAIRU byl principiálně špatný. Zapomenout na to, že existoval, by bylo určitě předčasné i chybné.
PETR ZAHRADNÍK člen Evropského hospodářského
a sociálního výboru, ekonom ČS
Lubomír Lízal Aquaplaning
Už samotná definice nám ukazuje, že nejde v čase o neměnnou definici, ale o empiricky zjištěné pravidlo. Svým způsobem připomíná analogii k aquaplaningu na silnici. Pokud pojedeme příliš rychle za hustého deště, bude to klouzat. Jaká je však ona kritická rychlost, kdy se auto „utrhne“, záleží na stavu pneumatik, hloubce louže a dalších okolnostech. Svět prodělal největší krizi od třicátých let minulého století. Nyní proto příliš dobře nevíme, zda krize nevedla spolu s rozvojem nových technologií k podstatným změnám ve struktuře ekonomiky, které změnily úroveň NAIRU, či zda dozvuky největší krize od světové války jen znamenají, že skutečná nezaměstnanost není pod úrovní NAIRU dostatečně dlouho na to, aby vedla k inflaci.
Centrální banky dokáží vybalancovat a nastavit svou měnovou politiku tak, aby inflace zůstala v bezpečné úrovni i při vyšší zaměstnanosti. Jaké je vysvětlení současného stavu, zjistíme až s velkým časovým odstupem, dnes se můžeme jen dohadovat.
LUBOMÍR LÍZAL rektor AAU, člen dozorčí rady Expobank a ČEZ
Z dalších odpovědí...
Když pomocí ekonomického modelu zjednodušujeme realitu, abychom jej mohli použít v praxi, tak nám nestačí pouze statistická vazba. Potřebujeme, aby použitý vztah dával smysl. A logika vztahu mezi nezaměstnaností a inflací je stále dost silným argumentem.
MICHAL BROŽKA hlavní ekonom CYRRUS,
lektor Unicorn College
Nižší než přirozená nezaměstnanost musí tlačit na růst mezd a cen. Když se ale podíváme na čísla, tak zvýšení inflace vidět nemusíme. Způsob měření nezaměstnanosti ji v některých zemích může uměle snižovat a nové peníze netečou na nákupy věcí ze spotřebního koše, ale lidé je investují. Inflace se projevila, ale jen nafoukla bubliny. Jen ještě nevíme, kde.
DOMINIK STROUKAL hlavní ekonom skupiny Roklen
PProč je v řadě zemí rekordně nízká nezaměstnanost, ale inflace nestoupá?
okud pozorujeme, že máme velmi nízkou míru nezaměstnanosti, avšak nízkou inflaci, neříká nám to, zda NAIRU za jinak nezměněných okolností jako koncept funguje. Dnešní velká zaměstnanost je důsledkem růstu produkce, dlouhého nepřerušeného období růstu.
MARTIN PÁNEK ředitel Liberálního institutu
Debata je redakčně krácena. Dále do ní přispěl Lubor Lacina. Celé texty najdete na adrese www.ceskapozice.lidovky.cz