Česko uniká z pasti exekucí
Počet zahájených exekucí loni rekordně klesl. Příčinou je konjunktura, ale i oddlužovací novela Regiony s největším a nejmenším počtem zahájených exekucí
Oproti roku 2017 došlo loni k meziročnímu poklesu počtu zahájených exekucí o 17 procent. Počet loni zahájených řízení je dokonce nižší než počet těch, které byly v roce 2018 skončeny. Jde o historický okamžik, protože v předchozích letech byl rozdíl mezi skončenými a zahájenými řízeními propastný, pochopitelně ve prospěch nových exekucí. Česko se tak pomalu začíná dostávat z dluhových pastí. Exekutorská komora ČR (EKČR), která minulý týden zveřejnila část statistik za uplynulý rok, je do budoucna ještě optimističtější.
„Očekáváme, že trend klesajícího počtu nových exekucí, ale i celkového počtu exekucí bude v následujícím roce pokračovat. Hlavními faktory jsou vysoká míra zaměstnanosti i nová pravidla pro oddlužení, která začnou být účinná v tomto roce,“uvedl Vladimír Plášil, prezident EKČR. Takzvaná oddlužovací novela začne platit od začátkem června. Vstup do oddlužení umožní široké skupině předlužených osob, odpadne totiž dosavadní vstupní podmínka splacení alespoň třiceti procent pohledávek. Za kratší dobu se také oddluží důchodci, handicapovaní či ti, kdo splatí za tři roky 60 procent pohledávek. Během procesu oddlužení budou exekuce dál běžet, ale nebude možné je provádět, stejně jako ty, které budou nařízeny nově. Jakmile soud rozhodne o oddlužení, dlužník bude muset požádat o jejich zastavení.
Klíč: nepůjčovat nemajetným Mezi další faktory poklesu nových řízení patří proběhlé legislativní změny. Jde například o možnost spojování exekucí, která je otevřená od roku 2013, ale zejména o změnu zákona o spotřebitelském úvěru, který omezil počet subjektů, jež mohou poskytovat půjčky. Změna směřovala zejména na nebankovní instituce, které si účtovaly drakonické úroky.
Zákon o spotřebitelském úvěru, který je účinný od konce roku 2016, spolu s evropskými předpisy stanovil povinnost poskytovatelů úvěrů zkoumat schopnost klienta dluh splatit. Opatření mají zamezit tomu, aby půjčky nedostávali
770 tisíc počet nařízených dražeb: 13 800
počet pozastavených řidičských oprávnění: 1380
Nejvíce exekučních návrhů bylo
■
v letech 2010–2018 podáno u Okresního soudu v Ostravě, Karviné a u Městského soudu v Brně. Naopak nejméně návrhů v tomto období padlo v Rokycanech, Jeseníku a Pelhřimově.
Loni bylo při přepočtu na počet
■
obyvatel nejvíce exekucí zahájeno
ti, kdo je objektivně splatit nemohou. To je alfa omega toho, aby Češi nepadali do dluhových pastí.
K problematice vynesl minulý týden důležitý rozsudek Ústavní soud (ÚS). Ten přezkoumával exekuci nařízenou na základě úvěrové smlouvy od společnosti Profi Credit. Šlo právě o to, zda bylo postaveno dostatečně najisto, že klient měl půjčku dostat. „Důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale týkají se společnosti jako počet exekucí nařízených k vymožení výživného na nezletilé dítě: 2800
Nařízené exekuce v roce 2018 dle obvodů krajských soudů v Ústí nad Labem, Teplicích a Chomutově.
Oproti loňskému roku nejvíce
■
klesl podíl zahájených exekucí v Ostravě, Ústí nad Labem a Brně. Nejmenší pokles zahájených exekucí při přepočtu na obyvatele byl zaznamenán v Semilech, Teplicích a Trutnově.
celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má pak i veřejnoprávní souvislosti,“stojí v nálezu ÚS.
Podle související judikatury je součástí odborné péče poskytovatelů úvěrů i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti splácet poskytnuté žadatelem o půjčku, ale sám tyto údaje prověří. Pokud tak
99 procent všech loni zahájených
■
exekucí směřuje na peněžitá plnění,
zbylé jedno procento na plnění nepeněžitá (např. 1380 pozastavených řidičských oprávnění).
Exekutorská komora ČR očekává,
■
že počet zahájených exekucí bude klesat každoročně.
nepostupuje, dopustí se správního deliktu, za který mu může Česká obchodní inspekce uložit tučnou pokutu.
V posuzovaném případě ÚS dospěl k závěru, že bylo porušeno právo na soudní ochranu. Věc byla vrácena k soudu nižší instance, který má posoudit, zda společnost dostatečně prověřila schopnost klienta úvěr splácet. „Vrácení případu k projednání z tohoto důvodu je pro nás překvapením, protože schopnost splácet každého žadatele o úvěr pečlivě prověřujeme,
Riziko pro celou společnost
Za povzbudivý považuje nález ÚS Radek Hábl z nevládní neziskové organizace Otevřená společnost, která stojí za projektem Mapa exekucí. „Soud velmi správně poukázal na to, že pokud někdo půjčuje každému a má na tom postavený byznys model, nemůže očekávat ochranu ze strany státu v případě neschopnosti dlužníka úvěr splatit,“pochvaluje si Hábl. Upozornil, že pád jedince do dluhové pasti negativně ovlivňuje celou společnost – dochází k menšímu výběru daní, vyšším výdajům na sociální podporu či růstu kriminality a recidivity.
Naopak podle advokátky Lenky Příkazské z advokátní kanceláře HSP & Partners nesmí dojít k opomenutí výchovného efektu. „Spotřebitelé by měli být vedeni především k tomu, že odpovědnost za dluhy nelze přenést na jiný subjekt a očekávat zásah státu. Odpovědnost za své jednání nesou primárně sami a úlohou státu je zajistit férové a spravedlivé prostředí,“myslí si právnička. Podle Příkazské je nález jedním z nejvýznamnějších výkladových zdrojů, avšak obává se, že přehnaný ochranářský přístup může zamezit v přístupu k úvěrům právě pro ty jednotlivce, které hodlal stát chránit a nevrhnul je do neregulované oblasti poskytování zápůjček. „V konečném důsledku by to zadluženost společnosti prohloubilo,“varuje Příkazská.