Brexit, tvrdý brexit, nebo odklad
Britské poslance čeká týden plný hlasování o brexitu. V nadcházejících dnech padne finální rozhodnutí, zda Londýn opustí EU 29. března s dohodou, bez ní, nebo odejde později.
LONDÝN/PRAHA Jednání kolem brexitu zůstávají na „mrtvém bodě“. Alespoň tak popisují vyjednávání s Evropskou komisí zdroje ze sídla britské premiérky Theresy Mayové. Přestože během víkendu probíhaly vydatné rozhovory, ani jedna ze stran neustoupila v otázce takzvané irské pojistky. odchodu Spojeného království z EU zůstává právě výše zmíněná irská pojistka. Řadě britských zákonodárců totiž vadí, že by její aktivace v případě odchodu bez dohody znamenala dlouhodobé připoutání Británie k unijním strukturám.
„Komise navrhla několik možných řešení pojistky, které pokud by byly aplikovány, byly by dočasné. Záleží teď na rozhodnutí Dolní sněmovny, která proběhnou tento týden,“dodal mluvčí Komise.
„Výběr mezi špatnou pánví a ohněm“
Na vyjednávání přitom není mnoho času – do brexitu zbývá už jen 17 dní. Britští zákonodárci musí do té doby rozhodnout, jak se k odchodu z Unie postavit. Na konci tohoto týdne by snad mělo být ve Spojeném království jasno. Již dnes totiž čeká poslance Dolní sněmovny první ze série důležitých hlasování. Tentokrát budou opět rozhodovat o tom, zda jsou ochotni přijmout dohodu premiérky Theresy Mayové s vyjednavači Bruselu.
V případě, že dohoda premiérky Mayové dnes večer ve sněmovně uspěje, Londýn opustí Evropskou unii 29. března a začne dvouleté přechodné období, kdy budou vyjednány detaily ohledně obchodu, pohybu osob a podobně.
Pokud však premiérka dostatečnou podporu nezíská, proběhne zítra další hlasování, tentokrát o tom, zda má Spojené království odejít z EU bez dohody. Zvolí-li zákonodárci tuto možnost, dojde na brexit také 29. března, ale Británie přijde o veškeré výsady. Státy Unie pak budou k jejím občanům přistupovat jako k občanům zemí, které nemají s EU žádné smlouvy – například budou požadovat cestovní víza.
Nesetká-li se ani tento návrh s pozitivním přijetím, zasednou poslanci do lavic ve čtvrtek k hlasování o odkladu brexitu. Pokud dojde až na tuto variantu, dá se očekávat, že premiérka bude zákonodárci pověřená, aby na zasedání Evropské rady 21. března zažádala předsedy sedmadvaceti evropských vlád o svolení s odkladem, a brexit bude odložen.
Může však dojít k několika zvratům, které nelze předvídat a jež by naprosto zablokovaly veškerá řešení. Zaprvé mohou odklad brexitu odmítnout sami britští poslanci. Zadruhé jej mohou odmítnout představitelé evropských vlád. Zatřetí mohou členové EU27 souhlasit jen s dlouhodobým odkladem, což by nemuseli schválit britští zákonodárci.
Ze všech těchto variant se podle odborníků jeví jako nejpravděpodobnější, že sněmovna odmítne dohodu Mayové i brexit bez dohody a prodlouží lhůtu na odchod z Evropské unie. Ani jeden ze scénářů však není „správná volba“, jak tvrdí bývalý britský ministr Sam Gyimah. „Poslancům je návrh předkládán jako dohoda nebo chaos a odchod z EU, který bude mít tvrdý dopad na naše komunity. Mají si vybrat mezi špatnou pánví a ohněm v naději, že první jmenované budeme moci prohlásit za vítězství,“sdělil Gyimah.