Na hliněných nohou

V Německu se má zrodit třetí největší banka Evropy

Jestli měla poslední finanční krize přinést bankovnímu světu nějaké poučení, pak to byla dosti draze zaplacená zkušenost, že je zapotřebí ukončit éru bank, které jsou „too big to fail“– příliš velké, aby je bylo možné nechat padnout. Jak už to v lidském světě bývá, poučení se nedostavilo. Dokladem je i právě plánovaná fúze Deutsche Bank a Commerzbank, v jejímž důsledku by vznikla zřejmě třetí největší banka v Evropě (za britskou HSBC a francouzskou BNP Paribas).

Šlo by o instituci, jež by pro globální finanční svět představovala solidní hrozbu. Obě německé banky totiž připomínají obra na hliněných nohou. V poslední dekádě se potýkají se závažnými problémy, o důvěře v tyto instituce výmluvně hovoří cena jejich akcií – od doby před počátkem finanční krize se akcie Deutsche Bank propadly o 90 procent. Commerzbank je na tom dokonce ještě hůř, její akcie za tu samou dobu ztratily 96 procent hodnoty.

Cílem celé transakce má být snížení nákladů, například propuštěním přebytečných zaměstnanců či rušením poboček se mají ušetřit každoročně údajně asi dvě miliardy eur. Předchozí zkušenosti obou bank s podobnými fúzemi ale příliš optimismu neskýtají. Deutsche Bank se v roce 2010 nezdařila integrace Postbank. Commerzbank pak zcela pohořela, když v roce 2008 spolkla problémy sužovanou Dresdner Bank. Nepovedená transakce pouze zhoršila její ztráty z globální bankovní krize a nakonec ji musela sanovat německá vláda, která v Commerzbank od té doby drží podíl ve výši asi 15 procent.

Plánovat takovou obří transakci v době historicky nízkých úrokových sazeb (přičemž úrokový výnos tvoří zhruba tři čtvrtiny zisku německých bank), zpomalující ekonomiky (zvláště té německé) a hrozících obchodních sporů mezi Spojenými státy a Čínou, potažmo EU (na něž by Německo tvrdě doplatilo) se jeví jako velmi riskantní obchod ve velmi riskantním prostředí. Výsledkem může být vrávorající obr, kterého bude nutné udržet na nohou za jakoukoli cenu.