Odcházení Jiřího Kunerta
Jiří Kunert (66)
té vůbec první porevoluční bankéřské generace, jež v Česku budovala domácí finanční trh.
Z dnešního pohledu působí až úsměvně, že tento český bankéř měl v mládí ohledně své budoucnosti zcela jiné plány. Více než svět peněz jej lákal svět filmu. „Na střední škole jsem chodil do filmového kroužku, běhal jsem s kamerou po Václavském náměstí a natáčel lidi. Chtěl jsem jít na FAMU, ale nakonec mi to táta rozmluvil. Byl rok 1971, tehdy brali na FAMU strašně málo lidí, a co si budeme povídat o tom, jak se tam dostávali,“vzpomínal Kunert před lety pro Hospodářské noviny.
Zcela pragmaticky se tehdy rozhodl studovat obor finance a úvěr na VŠE. Podle jeho slov o něj totiž nebyl velký zájem, brali 90 lidí a i s ním se přihlásilo jen sedm uchazečů. Po absolvování VŠE působil Kunert nejprve v letech 1976 až 1982 v ČSOB a poté rok na pobočce Živnostenské banky v Londýně, kterou mimochodem prošel i pozdější šéf uvedené banky Pavel Kavánek.
Těsně před změnou režimu byl Kunert poradcem pro bankovnictví na federálním ministerstvu financí a od roku 1988 vrchním ředitelem Živnostenské banky. „My všichni, kdo jsme prožili zahraniční zkušenost, jsme pak měli po revoluci určitou výhodu,“připouštěl Kunert v rozhovoru pro LN.
Tvář Živnobanky
Jiří Kunert se podle svých slov občas podivoval, čeho všeho byli domácí bankéři počátkem devadesátých let schopni. Banky v této éře často skončily s hromadou nesplácených úvěrů, řada z nich se dostala do potíží a desítky miliard na jejich
V letech 1976 až 1982 pracoval
■
v bance ČSOB, později pak na pobočce Živnostenské banky v Londýně.
Mezi roky 1986 až 1988 působil
■
na federálním ministerstvu financí Československa.
S výjimkou „intermezza“ve
■
slovenské UniBance od devadesátých let minulého století
stál v čele Živnobanky až do jejího převzetí italskou finanční skupinou UniCredit.
Je bývalým členem NERV
■
(národní ekonomické rady vlády) a jedním ze zakládajících členů
České bankovní asociace.
záchranu nakonec musel vynaložit český stát. „Kolegové se mě tehdy občas ptali, proč neděláme stejné věci jako ostatní banky, říkal jsem jim, že mi to přijde riskantní. Že se to nemůže vyplatit,“vzpomínal Kunert před lety.
V divokých 90. letech byl pevně zakotven v Živnobance, jejímž šéfem zůstal jak po listopadové revoluci, tak i po privatizaci banky. V jejím čele byl do roku 2001, kdy odešel do čela slovenské UniBanky, patřící finanční skupině UniCredit. Do Živnostenské banky se ale zase po dvou letech vrátil. Následně po akvizici HVB skupinou UniCredit řídil fúzi HVB a Živnostenské banky v Česku, nově vzniklá instituce se posléze přejmenovala na UniCredit Bank. Tu dokázal Jiří Kunert v posledních letech provést i nástrahami finanční krize a připravoval ji na přechod od tradičního bankovnictví k poskytování služeb prostřednictvím digitálních bankovních kanálů.