... mzdy vysokoškoláků rostou

Aby se uživila, nechala se zaměstnat v kanceláři jedné místní firmy – a přitom obcházela výběrová řízení. Po půl roce na místo sociální pracovnice skutečně nastoupila. „Co se týče platu, vlastně nechápu, kde se berou ta čísla průměrných mezd. Já jsem zhruba na polovině a v dohledné době si nepolepším. Práce mě ale moc baví, dává mi smysl – a to mě u ní drží,“dodává Denisa.

Zájem o ajťáky stále trvá

Úspěšnost absolventů jednotlivých oborů při hledání práce sleduje dlouhodobě Středisko vzdělávací politiky při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tradičně velmi nízkou úroveň nezaměstnanosti mají absolventi fakulty právnické, lékařské, farmaceutické a zdravotně-sociální, ať už jde o magistry (lékaře), nebo bakaláře (porodní asistentky, fyzioterapeuty).

Do skupiny fakult, u nichž je míra nezaměstnanosti dlouhodobě průměrná, patří pedagogické, tělovýchovné a ekonomické fakulty. Nezaměstnanost u absolventů strojních, stavebních a ostatních technických fakult závisí na tom, jak se daří ekonomice. V období ekonomické krize po roce 2008 byla jedna z nejvyšších, v současné době je naopak po těchto profesích poptávka.

Další skupinu tvoří fakulty, jejichž absolventi mají dlouhodobě s nezaměstnaností největší potíže. Zejména jde o fakulty zemědělské, ale nad průměrem jsou také absolventi přírodovědeckých, humanitních, společenskovědních a teologických fakult.

A které obory v poslední době dostávají zelenou? „Jedná se o informatické a elektrotechnické, stejně jako chemicko-technologické fakulty,“prozrazuje Martin Zelenka ze Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK. Poptávka po technicích je opět závislá na tom, jak se daří ekonomice. Ovšem zájem o „ajťáky“dlouhodobě přesahuje nabídku. „Je však třeba si uvědomit, že prakticky žádní absolventi vysokých škol nemají dnes problémy s nalezením práce, bez ohledu na typ fakulty, kterou vystudovali,“uzavírá Zelenka.

Právník Vladimír a Gábi z marketingu

Vladimír získal titul z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně letos v lednu. Během školy práci nesháněl, chtěl napřed v klidu splnit své studijní povinnosti. Jasno měl hlavně ve dvou věcech: chtěl se z Brna přesunout do Prahy a zakotvit v advokátní kanceláři, aby se tu jako koncipient mohl připravit na advokátské zkoušky a samostatný výkon Co je pro ně důležité při výběru zaměstnání profese. „Pohovory jsem absolvoval tři, šlo to hladce. A tak teď chystám smlouvy, vyřizuji podání u soudu, připravuji kolegům podklady a chodím nahlížet do spisů. Práce je pestrá, různorodá a cítím, že se neustále něco učím, takže jsem spokojený,“říká Vladimír a dodává, že jako koncipient by si v Česku přišel průměrně asi na 20 tisíc, ale v Praze si mohl říct i o víc než 25 tisíc.

Nestěžuje si ani Gábi, která letos v zimním semestru psala diplomovou práci na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE a sháněla práci. „Pracovala jsem během celého studia, vysoká škola ekonomická v tomto studentům vychází vstříc. Brigády jsem si hledala v oblasti marketingu – a tam jsem se rozhodla zakotvit,“říká Gábi, jež v prosinci nastoupila. „Měla jsem jasné požadavky: chtěla jsem pracovat v rychloobrátkovém zboží a v nadnárodní firmě. Nakonec jsem místo sehnala přes facebookovou skupinu Holky z marketingu. Jsem moc spokojená – využiju jazyky, znalosti z mezinárodních obchodních operací a další věci, které jsem se učila ve škole. A co se platu týče, začala jsem zhruba na úrovni průměrné mzdy v ČR (asi 33 tisíc), ale už v březnu, kdy mi končí zkušební doba, očekávám zlepšení a taky různé firemní benefity.“

Chceme dobrý plat a práci z domova

Portál pracovních příležitostí Jobs.cz provedl průzkum mezi 737 studenty a čerstvými absolventy českých vysokých škol. Cílem bylo zmapovat, co absolventi chtějí, čeho se bojí a jak dobře jsou připravení na praxi.

„Co je pro studenty při shánění práce nejdůležitější? Na prvních třech místech se prakticky se sto procenty odpovědí umístila výše platu, užitečnost a smysluplnost práce a možnost odborného růstu,“říká Tomáš Ervín Dombrovský z Jobs.cz. Tři čtvrtiny absolventů chtějí pracovat v soukromé firmě, zhruba půl na půl jsou zastoupeni zastánci českých a nadnárodních firem. Méně než třetina absolventů chce podnikat, a dokonce méně než pětinu to táhne do neziskového sektoru.

Zcela zřetelným trendem je fakt, že pro současné studenty a absolventy VŠ už není atraktivní představa osmi a půl hodiny denně v kanceláři (67 % z nich má zájem o pružnou pracovní dobu, 57,4 % chce mít možnost pracovat z domova a téměř dvě pětiny by měly zájem o zkrácený úvazek; na klasickém pracovním poměru na plný úvazek trvá jen 18 % studentů a čerstvých absolventů).

O současné mladé generaci si starší lidé často myslí, že oplývá sebevědomím. Říká se, že dnešní mladí se hlavně „umí prodat“. Ale i oni mají na prahu kariéry své obavy. „Osmapadesát procent absolventů a studentů se obává nároků, které na ně budou v zaměstnání kladeny. Polovině dělá vrásky už samotný přijímací pohovor. Nadřízení a kolegové shodně nahánějí strach asi třiceti procentům mladých,“popisuje analytik Tomáš Ervín Dombrovský.

Zajímavé je, nakolik jsou absolventi přesvědčeni o tom, že je škola připravila na různé oblasti pracovního života. Podle průzkumu více než tři čtvrtiny tvrdí, že jsou dobře připraveny hlavně v oblasti teoretických poznatků. Naopak v jejich aplikaci si věří jen 44 % studentů a absolventů. Na práci v týmu a prezentace se cítí být dobře vybavena víc než polovina, na hledání nestandardních řešení asi dvě pětiny.

A co jim naopak chybí? Čemu by se podle jejich názoru měly školy věnovat víc? Dvě třetiny studentů posledních ročníků a absolventů se domnívají, že by bylo vhodné na univerzity angažovat odborníky z praxe, polovina by uvítala větší důraz na schopnost argumentace a obhajoby vlastního názoru, polovina by se ráda naučila, jak řešit neobvyklé situace. Jen šest procent by na výuce nezměnilo nic.

Svatá trojice nároků na absolventy

„Z výzkumů za posledních deset let mezi firmami, které působí na českém trhu, vychází opakovaně takzvaná svatá trojice nároků na absolventy,“říká Dombrovský z Jobs.cz.

Zaprvé jde o samotné zaměření či specializaci, zadruhé je důležitá praxe získaná již během studia (pokud možno v oboru a čím delší, tím lépe, ale ideální je alespoň půl roku) a zatřetí hraje roli jazyková vybavenost – primárně jde o angličtinu. Firmy nebazírují na zkouškách nebo certifikátech. Jde jim o to, aby se uchazeč o práci reálně domluvil, odpověděl na e-mail, dokázal si něco přečíst.

„První dvě kritéria jsou v posledním desetiletí přibližně stále stejně důležitá a praxe přitom mírně převažuje nad samotným oborem studia (vyjma velmi úzkých specializací s jasnými nároky na vystudovaný obor – medici, právníci, část techniků atd.). Poslední kritérium, tedy reálná schopnost domluvit se především anglicky, v posledních letech výrazně nabývá na důležitosti,“zdůrazňuje analytik.

Ve fast foodu s titulem?

Mýtus

Diskusi na téma, zda se v současnosti vyplatí studovat vysokou školu, odborníci uzavírají jednoznačným ano. Strávit minimálně pět let rané dospělosti studiem sice vyžaduje oběti, jak finanční tak i časové, ale investice se bohatě vrátí. A obvyklá klišé o tom, jak absolventi humanitních škol končí za pulty fast foodů, jsou mimo realitu. V podstatě všichni vysokoškoláci si do půl roku po státnicích nějakou práci najdou.

Nejvíc se „vyplatí“studovat obory spojené s IT, ale ani mladí teologové, sociologové nebo ekonomové rozhodně nezůstávají na úřadu práce. „Někteří mají trochu pestřejší start – začínají třeba v call centrech nebo na juniorních obchodních pozicích a podobně –, nicméně obvykle se během tří až čtyř let dost významně posouvají. Pro lidi s obecnějším vzděláním, jako jsou ekonomické a humanitní obory, je obecně širší spektrum příležitostí, protože jsou zvyklí se učit, mají rozhled a mohou se pohnout jakýmkoliv směrem.

Lidé s užší specializací – typicky technicky zaměření – sice aktuálně více chybějí, takže si snáz najdou práci přímo ve své specializaci, ale na druhou stranu jsou dlouhodobě omezení na užší spektrum příležitostí, které se výrazně liší podle lokalit,“uzavírá Tomáš Ervín Dombrovský.

Zaměstnavatelé požadují po absolventech znalosti z oboru, praxi získanou už během studia a jazykovou vybavenost