Peking láká Italy na novou hedvábnou stezku

ŘÍM/PEKING Podle toho, co čínský prezident Si Ťin-pching avizoval ještě před odjezdem z Pekingu, by se mohlo zdát, že jeho včera započatá návštěva Itálie má pohnout kolem dějin. „Naše vzájemné vztahy povýšíme na úplně jinou úroveň... Spolupráce mezi Itálií a Čínou otevře nové horizonty v kulturní oblasti, námořním obchodě i v letecké dopravě.“

Corriere della Sera, jeden z nejčtenějších italských listů, před příjezdem čínského hosta dokonce uveřejnil editorial s obsáhlým projevem Si Ťin-pchinga. Hemží se to v něm odkazy na „tisícileté kontakty mezi našimi velkými civilizacemi“, prezident cituje historické osobnosti typu básníka Vergilia či cestovatele Marka Pola.

Itálie je prvním státem ze skupiny G7 sdružující sedm nejvyspělejších ekonomik světa, která se hodlá připojit ke grandióznímu čínskému projektu takzvané nové hedvábné stezky (One Belt One Road, OBOR). Zatímco Číňané mají na účasti evropského partnera eminentní zájem, na starém kontinentě – a také ve Spojených státech – zdaleka ne všichni sdílejí nadšení.

Oficiálně má projekt nové hedvábné stezky usnadnit obchod a výrazně vylepšit dopravní infrastrukturu zejména na trasách mezi Čínou a Evropou. Nejen západní politici však Číňany podezřívají z toho, že jim jde zejména o snahu hospodářsky kolonizovat především méně rozvinutá území a ještě více usnadnit proudění levného čínského zboží do ciziny.

Ve výčtu oblastí, v nichž by nová hedvábná stezka měla přinést Itálii a Číně „vzájemné výhody“, zmínil prezident Si Ťin-pching mimo jiné námořní dopravu, telekomunikace či přístavy – tedy vesměs obory strategického významu. Podezření vzbuzuje také fakt, že těžce zadlužená Itálie by nově podepsanými smlouvami měla získat lepší přístup na čínské kapitálové trhy a tím potenciálně i peníze za své opakovaně emitované dluhopisy. Tím by se sice snížila italská závislost na stávajících věřitelích, země by se ale mohla snadno stát ekonomickým vazalem Číny.

Si Ťin-pching dnes jedná s italským prezidentem Sergiem Mattarellou, premiérem Giuseppem Contem a dalšími vrcholnými politiky. Podpis asi dvacítky smluv se očekává zítra a čínský prezident poté odcestuje ještě do Francie a Monaka.

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Římě vyvolává obavy z přílišného příklonu zadlužené Itálie k asijské velmoci. Ve stejné chvíli jedná EU o zpřísnění podmínek pro čínské firmy a investice v Evropě.

Příležitost, či kolonizace? Čínská návštěva přináší na italskou politickou scénu další rozpor mezi vládními stranami, populistickým Hnutím pěti hvězd (M5S) a krajně pravicovou Ligou (Lega). Zatímco šéf M5S a místopředseda vlády Luigi Di Maio označil příjezd čínského prezidenta za „ohromnou příležitost pro značku ‚Made in Italy‘“, lídr Ligy a též vicepremiér Matteo Salvini byl zdrženlivější. „Pokud to pomůže italským společnostem snáze investovat v cizině, v pořádku. Pokud by ale takto měla nějaká cizí mocnost a její firmy Itálii kolonizovat, tak rozhodně ne,“nechal se slyšet Salvini.

Návštěva Si Ťin-pchinga v Itálii přichází v době, kdy EU diskutuje o zpřísnění podmínek pro čínské firmy v Evropě. Zatímco čínské společnosti mají evropský trh otevřený, unijní firmy se v Číně potýkají s celou řadou omezení. Do mnoha odvětví nemají zahraniční investoři v Číně vůbec přístup a pochybnosti vzbuzuje i objektivita čínských soudů v případě obchodních sporů.

Poznámku k tématu čtěte na straně 10