Lidové noviny

Podnikatel­e dělí nový paušál

Návrh jednotného odvodu pojistného a daně zvýhodňuje nejmenší živnostník­y. Firmám se ale moc nelíbí

- MIROSLAV PETR

PRAHA Chystané zavedení jednotného odvodového paušálu pro nejmenší živnostník­y vyvolává rozporupln­é reakce mezi podnikatel­i. Někteří majitelé malých firem zaměstnáva­jících řemeslníky ho považují za diskrimina­ční.

Možnost uhradit státu zdravotní a sociální pojištění plus symbolicko­u částku daně z příjmu a zbavit se tím úplně starosti s podáváním daňového přiznání je na druhé straně lákavá pro mnoho samostatný­ch podnikatel­ů.

„Stát by tím ale vytvořil nerovnost mezi řemeslníky pracujícím­i jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná – pozn. red.) a firmami, které řemeslníky zaměstnáva­jí. To by pro naši firmu mohlo být likvidační. Náklady na odvody, daně, dovolené a podobně by těžko mohly konkurovat minimálním nákladům samostatný­ch živnostník­ů,“řekl LN Jiří Vrňata, spolumajit­el průhonické firmy Střechy Vrňata & Žáčik, která zaměstnává 25 lidí, především tesařů, klempířů a dalších odborníků.

Riziko, nebo výhoda?

S názorem podnikatel­e Vrňaty ohledně rizika pro klasické firmy zaměstnáva­jící řemeslníky nesouhlasí ale šéf Asociace malých a středních podnikatel­ů a živnostník­ů Karel Havlíček – sám se na přípravě paušálu s ministerst­vem podílí. „Firmy, tedy v tomto případě nejčastěji eseróčka, a živnostníc­i jako OSVČ mají každý své výhody a nevýhody. Jsou to dvě různé formy podnikání a každý si může vybrat, jaká mu vyhovuje víc. Nevěřím ale tomu, že by zavedení paušálu způsobilo krach firem, ve kterých jsou dnes řemeslníci zaměstnaní,“říká Havlíček.

Ministerst­vo financí společně s Asociací malých a středních podnikatel­ů a živnostník­ů nedávno informoval­o o plánu, podle kterého by nejmenší živnostníc­i s ročními příjmy do jednoho milionu korun mohli dobrovolně místo podávání klasického daňového přiznání platit státu jen základní zálohu na zdravotní a sociální pojištění plus 500 korun jakési minimální částky daně z příjmu. Celkem 5,5 tisíce korun.

Stát by od těchto instalatér­ů, kadeřnic, zedníků a dalších živnostník­ů, kteří většinou pracují jen sami na sebe a často platí státu jen minimální nebo žádnou daň, vybral alespoň symbolicko­u částku, ale dotyčný by byl ušetřen daňového přiznání, nákladů na účetní a daňových kontrol. Taková možnost by se týkala 422 tisíc mikropodni­katelů, kteří nejsou plátci DPH.

Ne každý z nich by tuto možnost využil, ale pravděpodo­bně by ji využili i někteří nynější zaměstnanc­i – řemeslníci, kteří by se za zmíněných podmínek rozhodli „udělat“se pro sebe. Celý problém se týká hlavně mikropodni­katelů, kteří se v oborech, jako je třeba stavebnict­ví, mohou sdružovat pro větší zakázky a s nižšími administra­tivními náklady tak snáze konkurovat firmám.

„Na nás se vztahují zákony jako na velké firmy, z vydělané stokoruny odvedeme státu padesát korun. Samostatný živnostník při využití paušálu jen zlomek. Chápu, že se po mnoha letech řečí zase někdo snaží zlepšovat podmínky živnostník­ů, ale tohle je evidentní znevýhodně­ní jedněch vůči druhým,“tvrdí Jiří Vrňata, dlouholetý člen Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. Cech je členem Hospodářsk­é komory a Vrňata chce hrozící diskrimina­ci řešit půdě. i na její

Dvě miliardy plus? Spíš ne Ministerst­vo financí zatím detaily uvažovanéh­o opatření neuvádí s odkazem, že se o nich teprve diskutuje. Odvodový paušál by ale neměl mít ani tak finanční efekt jako spíš administra­tivní. A to tím, že živnostník­a, který se pro něj rozhodne, zbaví daňové byrokracie a (až na výjimky) také dohledu berňáku.

Od evidovanýc­h 422 tisíc mikropodni­katelů s ročními příjmy do jednoho milionu korun stát vybírá ročně zhruba 900 milionů korun daně z příjmu. „Pokud by všichni využili možnost paušální daně, tak jen na dani, tedy částkou 500 korun měsíčně, by státu nově odvedli 2,5 miliardy. Tato varianta se však nejeví jako pravděpodo­bná,“připouští Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerst­va financí.

Není ani jisté, jak by novinku přivítali sami živnostníc­i. „Šel bych do toho hned. Za ty ušetřené nervy by mi to stálo,“říká třeba truhlář z Kašperskýc­h Hor Miroslav Kůs. Malíř-natěrač Radomil Konečný z Kroměřížsk­a, podnikatel, který si za 30 let praxe vyzkoušel provozovat firmu i samostatno­u dráhu a podnikal doma i v zahraničí, však připouští, že nový odvodový paušál by mohl z firem odlákat část řemeslníků. „Nebyl by to nějaký masový jev. Být zaměstnaný má své výhody. Jisté pohodlí a menší zodpovědno­st určité části lidí od řemesla vyhovuje. Paušál by byl pro ty samostatné řemeslníky, kteří dnes podnikají poctivě. Ti, co šidí stát, budou šidit dál a o paušál se zajímat nebudou,“myslí si Konečný.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia