Prověříme práce z posledních let
Tomáš Zima (52)
O kauze plagiátů, o pokračování úzké spolupráce s britskými univerzitami navzdory nevyjasněné situaci kolem brexitu i o bezpečnostních hrozbách hovoří v rozhovoru pro LN Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy.
LN Děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) Michal Pullmann nedávno v rozhovoru pro LN uvedl, že po kauze Martina Kováře vyšetřuje etická komise další tři podezření z plagiátů. Co tomu říkáte?
Velmi pečlivě sleduji dění na všech našich sedmnácti fakultách, nejen na FF UK. Je potřeba říci, že tam mne situace ohledně zvýšeného výskytu plagiátů trošku zaskočila. Jak jsem od začátku říkal, zastávám heslo „padni komu padni“– ať je to student nebo profesor. Ale na druhou stranu musí být vše odpovědně prošetřeno a prověřeno. Já sám ještě vím o některých dalších případech, které asi přijdou z Filozofické fakulty na „přetřes“.
LN Ještě nad rámec těch tří podání: tedy na dva historiky a jednoho antropologa?
Ano, nad rámec těch tří. Co se týče dalšího, tak jsem již v prosinci požádal pana děkana – a vím, že v tom mám podporu jak v akademickém senátu, tak ve vědecké radě univerzity i v radě pro vnitřní hodnocení –, aby pan děkan Pullmann prověřil práce ve vybraných oborech v posledních letech. Zajímá mě, zda je to nějaký systémový problém, nebo jak se k tomu fakulta staví. Je to jistě složitý a dlouhý proces, neočekávám tedy výsledek v řádu týdnů.
LN Kdy to budete asi vědět?
Šetření už probíhá, jak mi pan děkan sdělil. Takže věřím, že data o prověřených pracích dostanu někdy před letními prázdninami. Je třeba působit i preventivně. Jsem rád, že jsme přede dvěma lety rozhodli o nákupu antiplagiátorského systému Turnitin, který používají špičkové zahraniční univerzity, protože se ukazuje – mimo jiné i na příběhu odebrání titulu loni na Univerzitě Karlově (UK) –, že systém Theses není až tak robustní a jsou výrazné rozdíly mezi pozitivním záchytem v systému Turnitin a relativně negativním v Theses, který je v Česku široce užíván.
LN Bude nový systém užíván i na habilitační práce?
Tento systém bude využíván pro kvalifikační práce; implementace probíhá nyní na bakalářské, magisterské a doktorské práce. O dalším rozšíření přemýšlíme, zvažujeme jej. Vede se i diskuse o samotné formě plagiátu, tedy co to vlastně plagiát je a co je třeba kompilát. Na UK jsem se proto rozhodl vytvořit komisi, v níž jsou zástupci etické komise, rady pro vnitřní hodnocení, vědecké rady i senátu. Měla by se věnovat definování plagiátu a hledět na něj pohledem roku 2019 – nikoliv tím, co se dělo někdy před dvaceti lety. Komise se prvně sešla a bude sledovat best practice, nejlepší praxi zahraničních univerzit. A výstupem budou konkrétní doporučení pro univerzitu i skupiny vědních oborů.
LN Máte již náhradu za prorektora Kováře pro vnější vztahy, jenž rezignoval?
Koordinací je pověřen kancléř a vedoucí odboru vnějších vztahů. Pozice bude určitě obsazena, vedu jednání s některými kolegy, bavíme se o možných vhodných kandidátech. Diskuse se týká i možných změn v rozložení reprezentantů fakult v kolegiu rektora. LN Profesor Aleš Gerloch před několika dny neuspěl ve svém úsilí stát se soudcem Ústavního soudu ČR. Zůstane nadále prorektorem pro akademické záležitosti UK?
Ano, samozřejmě. Nadále bude tuto funkci vykonávat, jsem s jeho prací plně spokojený. Jeho postoje z hlediska hájení zájmů UK ve věci nejmenování profesorů jsou veřejně známé a tuto agendu, aby snad nikdo nespekuloval o účelovém jednání, vykonává už od roku 2014; první žaloba (proti nečinnosti prezidenta ČR – pozn. red.) byla podána již před dvěma a půl roky. Profesor Gerloch patří mezi nejuznávanější znalce ústavního práva v Česku a pokud se někdo podivuje nad tím, že profesor ústavního práva vypracovává posudky pro různé instituce – včetně prezidenta České republiky – pak je to směšné
LN Univerzita Karlova nyní deklaruje zvýšený zájem o společenská témata, o „třetí roli univerzity“. Jaké máte dojmy z Plzně, kde se po úvodní akci v Ústí nad Labem s tématem exekucí uskutečnila před několika dny druhá část spuštěné kampaně Česko! A jak dál?
Ano, UK měla ve spolupráci se Západočeskou univerzitou (ZČU) další akci v rámci projektu Česko! A jak dál? zaměřenou na problematiku bezpečnosti. Bavili jsme se například o tom, kde je prostor pro zapojení a pomoc ze strany univerzit, ať už v oblasti inovací či výzkumu nových technologií, které pomáhají zvyšovat bezpečnost nás všech. Je třeba říci, že Česko je jednou z nejbezpečnějších zemí na světě, ale to samozřejmě není samo sebou: na straně jedné to je dáno obětavou činností hasičů, policistů, armády i všech složek záchranného systému, ale i chováním občanů České republiky. Když jsem mluvil s policisty či hasiči, říkali mi, že se v poslední době setkávají častěji než dříve s lhostejností mezi lidmi, s menší ochotou pomáhat si navzájem. Lidé spíše čekají na profesionální pomoc a slábne solidarita, která asi bývala dříve vyšší... Hovořili jsme o stabilitě bezpečnostních složek, o výsluhách i o moderní technice. Na jejích některých částech se podílejí také vysoké školy – třeba kolegové ze ZČU ukazovali vývoj nového oblečení pro hasiče s ochrannými prvky a čipy.
LN Jak tyhle vaše „výjezdy“z Karolina vypadají? Diskutujete v terénu i s občany?
Diskuse je otevřená a přístupná všem; zájem veřejnosti o téma bezpečnosti byl opravdu velký. Občany při debatě také zajímalo, zda si mají lidé hromadně pořizovat zbraně na svoji ochranu – a od řečníků unisono zaznělo, že nikoli. Já sám jsem držitelem zbrojního průkazu, takže vím, jak opatrně je nutné se zbraní manipulovat a masivní vyzbrojování by dle mě přineslo víc škody než užitku. Mluvili jsme o větší ochraně škol, o krizových situacích, o první pomoci, o nové „branné výchově“... Ale padaly tam také otázky, zejména na premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), které jsme do diskuse pozvali, týkající se naší politiky ve směru vůči USA, Rusku,
Od února 2014 zastává post
■
508. rektora Univerzity Karlovy.
Loni svůj mandát proti jednomu
■
vyzyvateli obhájil, školu tak povede do roku 2022.
Od roku 2014 je rovněž
■
předsedou vlivné České konference rektorů.
Vystudoval všeobecné
■
lékařství na Univerzitě Karlově v Praze (1990).
Roku 1996 se habilitoval, od
■
roku 2001 je profesorem lékařské chemie a biochemie.
Po dvě období byl děkanem
■
1. lékařské fakulty UK ,ato v letech 2005 až 2012.
Odborně se věnuje klinické
■
biochemii a nefrologii (nauka o ledvinách).
Je spoluautorem více než
■
300 vědeckých článků, které mají přes 4000 citací.
Pramen: LN, www.tomaszima.cz
Číně, role České republiky v NATO, ochrany hranic a podobně.
LN Jak vůbec může Univerzita Karlova přispět k otázkám bezpečnosti?
Je důležité, aby se výsledky výzkumů a poznatků přenášely co nejvíc z vědeckých laboratoří do průmyslu, veřejné sféry a praktického života. UK i další vysoké školy mohou pomoci s řešením bezpečnosti v několika oblastech. Jednak to je vývoj nových technologií a materiálů typu nanovláken pro integrovaný záchranný systém, jednak jde o oblast kyberbezpečnosti. To většina lidí ještě podceňuje, ale mohou být oběťmi útoku už jen tím, že zapnou svůj mobil či počítač. A to nejen proto, že mohou přijít o data, ale také se mohou setkat s vytvářením falešné identity, se lživými zprávami o jakékoli osobě i s ukradením peněz z účtů. LN Co pro zlepšení situace jako škola děláte?
Tady vidím roli univerzit ve vývoji a výzkumu; u nás jsou velmi šikovná pracoviště zejména na Matematicko-fyzikální fakultě UK, která jsou v ochraně dat a v IT na špici. Třetí oblastí je samozřejmě také vzdělávání obyvatel v otázkách bezpečnosti včetně těch globálních, teritoriálních politik i podíl na edukaci ohrožených seniorů a také dětí.
LN Hovořili jste s premiérem či ministrem vnitra o konkrétních spolupráci?
Mluvili jsme o spolupráci ve vzdělávání jednotlivých složek, s hasiči, s městskou policií v Praze a v Plzni. S panem ministrem Hamáčkem budu dále jednat – a to třeba i o udržení malých takzvaně „orchideových“oborů na Filozofické fakultě UK (FF UK) týkající se výuky vybraných jazyků, které jsou potřebné i důležité pro bezpečnost České republiky.
LN Ministerstvo vnitra v minulosti poskytovalo FF UK na výuku arabistiky, turkologie či balkanistiky zvláštní dotaci v řádu milionů korun. Jednali jste o další podpoře?
Nyní běží dva projekty: jeden účelový z ministerstva školství pro tři univerzity v Česku, jež tyto jazyky vyučují, další je přímo pro FF UK. Ano, i podporu malých jazyků jsme diskutovali.
LN Proč jste rozšířili „vybrané“uskupení 4EU?
Z projektu nazvaného 4EU mám opravdu velkou radost, protože propojení se špičkovými evropskými univerzitami nám umožní lepší výměnu poznatků, studentů, vědeckých pracovníků a významně zkvalitní naši zahraniční spolupráci. Založili jsme jej loni v březnu mezi čtyřmi univerzitami: Prahou, Varšavou, pařížskou Sorbonnou a Heidelbergem. Na podzim jsem však debatovali o tom, že nemáme pokryté některé oblasti a také geografické rozložení bylo spíše po ose „západ-východ“, takže jsme nakonec došli k dohodě s Kodaňskou a s Milánskou univerzitou, s nimiž máme bohaté vědecké vazby. Rozšířili jsme se tedy ze čtyř na šest, pozměnili název na 4EU+ a podali přihlášku do unijní výzvy evropských univerzit.
LN Evropskou unií už několik měsíců hýbe brexit, nyní se zdá, že dubnový. Jak zasáhne vaši univerzitu?
Sledujeme to, zajímají nás možné dopady. S našimi partnery ve Velké Británii, což jsou zejména univerzity Oxford, Cambridge, Edinburgh, St. Andrews, King’s College a University College London, jsme v intenzivním kontaktu. Máme zájem pokračovat ve spolupráci, případně i na bilaterální úrovni včetně výměny studentů. V celém Spojeném království máme v současnosti uzavřeno celkem 163 platných smluv a vyměňujeme si kolem 150 studentů ročně; letos má přijet asi 90 studentů z Británie a 117 od nás tam má vyjet. Jsou to poměrně velká čísla. Vládne tam ovšem chaos, nikdo vlastně nic neví, což dokazují i vystoupení politiků. Nejsem si úplně jist, že by prodloužení brexitu o dva tři měsíce něčemu pomohlo. Táhne se to už rok a půl a přitom slyšíte poslance, že nevědí, jaká je jejich pozice... Ukazuje to, myslím, jedinou věc, jak lehce mohou být lidé napáleni populisty a oklamáni „snadnými“řešeními.
Je potřeba říci, že situace na Filozofické fakultě UK ohledně zvýšeného výskytu plagiátů mě trošku zaskočila
LN Mluvili jsme o bezpečnosti, o brexitu. Na akademické půdě se čile spekuluje o vašich politických ambicích, dokonce o prezidentské kandidatuře, jak psaly LN. Prozradíte k tomu něco?
Moje politické ambice jsou v tuto chvíli jediné: prosazovat zájmy Univerzity Karlovy a českých vysokých škol. A ty musí člověk prosazovat i s politiky napříč politickým spektrem.