Teď Čaputová, brzy i její strana?
BRATISLAVA Andreje Kisku v čele státu už za několik měsíců vystřídá historicky první slovenská prezidentka. Zuzana Čaputová sice zvítězila v souboji o prezidentský Grasalkovičův palác, ale podle odborníků bude mít její vítězství i vliv na nadcházející parlamentní volby.
Tvář budoucí slovenské prezidentky, která brzy nastoupí do úřadu, je v současné době spjatá především se stranou Progresívní Slovensko. Čaputová až donedávna působila v jejích řadách jako místopředsedkyně, jako prezidentka ale nastoupí do úřadu bez stranické průkazky. Otázkou ale je, jestli její stopka pro aktivní práci ve straně zahýbe s preferencemi Progresívního Slovenska.
Nová středolevá strana, která vytvořila spojenectví s dalším novým uskupením, liberální stranou Spolu, by podle posledního průzkumu agentury Focus získala ve volbách 9,5 procenta hlasů. Martin Slosiarik z agentury Focus se nedomnívá, že bych odchod Čaputové ze strany dokázal výrazně zhoršit podporu pro novou stranu v očích veřejnosti.
„Koalice Progresívního Slovenska a Spolu může vytěžit z úspěchu Zuzany Čaputové, z hodnot, které reprezentovala, a také z touhy po změné, kterou si do ní lidé promítali,“prohlásil Slosiarik s tím, že zmíněný potenciál je možné vytěžit především během nadcházejících eurovoleb.
Podobně zásadní otázkou, která vyvstala po prezidentských volbách je další působení eurokomisaře Maroše Šefčoviče v rámci vládní strany Směr-sociální demokracie. Sociolog Michal Vašečka se domnívá, že právě jeho osobnost by mohla zvýšit přijatelnost Směru pro současné opoziční strany.
„Nejsem si ale jistý, jestli má Šefčovič o něco takového zájem v situaci, kdy je eurokomisařem. Osobně se domnívám, že do prezidentské kampaně šel proto, aby se mohl znovu ucházet o místo v Komisi a Slovensko ho znovu nominovalo,“uvedl sociolog. Sám Šefčovič ale přiznal, že o nějaké silnější zapojení do stranické politiky zatím nemá zájem. Krátce poté, co bylo jasné, že Čaputová vyhrála, Šefčovič nicméně uvedl, že chce být v budoucnu na Slovensku víc vidět.
Co bude s Harabinovými hlasy?
O hlasy antisystémových voličů v prezidentských volbách ve velké míře bojovali bývalý soudce nejvyššího soudu a bývalý ministr spravedlnosti Štefan Harabin a předák Lidové strany – Naše Slovensko (ĽSNS) Marian Kotleba.
Odborníci očekávají, že jejich souboj o protestní voliče se přenese i do parlamentních voleb. Zatímco šéf ĽSNS je v tomto duelu zavedeným hráčem, který má relativně pevné voliče, visí nad dalším Harabinovým působením v politice otazník.
Zatím se dá pouze spekulovat, jak Harabin naloží s politickým kapitálem, který se mu podařilo během voleb nashromáždit. „Je otázkou, jestli se ho pokusí přetransformovat do nějaké politické strany, ať už existující, nebo nové, či jestli by se nechal ‚adoptovat‘ nějakou menší,“uvedl šéf agentury Focus.
V nejbližší době je možné očekávat, že hlavně v liberální části politického spektra bude hodně těsno. Vznikají stále nové a nové subjekty, které se hlásí liberálním hodnotám. Kromě Progresívního Slovenska nebo Spolu je ve hře i případný politický projekt končícího prezidenta Andreje Kisky.
Ty se mohou stát reálným konkurentem nejenom největší opoziční straně, liberální formaci Svoboda a solidarita (SaS), ale i dalším subjektům. Podle sociologa Vašečky je ale problematické už vlastní označování domácích stran jako liberálních.
„U stran, které samy sebe označují jako liberální, je otázkou zda jimi skutečně jsou, což platí i pro konzervativní strany, protože pod touto nálepkou se může skrýt cokoli,“uvedl Vašečka.
Dodal, že štěpení politického spektra je problematické. „Skutečnost, že slovenská politická scéna nemá žádného hegemona, může být pozitivní v tom, že se Slovensko nevychýlí ze současných zahraničních trendů,“zakončil sociolog Michal Vašečka.
Slovenské politické strany budou muset vyvodit z výsledků prezidentských voleb správné závěry. Pro dosud největší stranu v zemi, vládní Směr-sociální demokracii, to znamená přemluvit Maroše Šefčoviče, aby převzal větší roli. Podle odborníků se souboj o protestní voliče přenese i do parlamentních voleb. Nad politickou budoucností Harabina visí otazník.
Autor je redaktorem slovenského deníku Hospodárske noviny