Slovenský severovýchod volí levici

BRATISLAVA/PRAHA Západ vs. východ. Tato dělicí linie už dlouho štěpí Slovensko na dvě části, a to nejenom pokud jde o rozdíly v ekonomické výkonnosti nebo prosperitě jeho obyvatel.

I z hlediska volební geografie se západní a východní Slovensko liší. Naplno se to projevilo i při druhém kole prezidentských voleb, kdy Zuzana Čaputová zvítězila ve všech slovenských krajích, s výjimkou Prešovského na severovýchodě země. Tam naopak dokázal zabodovat kandidát vládních sociálních demokratů, eurokomisař Maroš Šefčovič.

V Prešovském kraji, který je na Slovensku největší z hlediska počtu obyvatel a v pořadí druhý na základě rozlohy, se Směru tradičně daří. Souvisí to se strukturou tamní ekonomiky, kam se ani v dobách největšího boomu nepodařilo až na výjimky přilákat strategické zahraniční investory, kteří by vytvořili dlouhodobá pracovní místa.

V mnoha okresech také odjakživa dominovala zemědělská výroba, a to s relativně malou přidanou hodnotou. Novodobá ekonomická odvětví jako například agroturistika jsou ještě v plenkách. A tak přicházejí ke slovu státní dotace. I to byl jeden z důvodů, proč už se před prvním kolem především oba „protisystémoví kandidáti“, kontroverzní soudce Štefan Harabin a předseda extremistické Lidové strany Naše Slovensko (LSNS) Marian Kotleba, pokoušeli označovat své hlavní konkurenty v souboji o vstup do druhého kola, Zuzanu Čaputovou a Maroše Šefčoviče jako „kandidáty bratislavských nebo bruselských elit, které východu nic nepřinesly“.

Odměnou oběma bylo vítězství v několika obcích východního Slovenska. Harabin pak dokonce dokázal vyhrát ve Svidníku na severu Prešovského kraje, okrese s dvanáctiprocentní nezaměstnaností. Právě voliči Harabina a Kotleby pak před druhým kolem v mnoha případech přešli k Šefčovičovi coby kandidátovi Směru a díky tomu vyhrál v Prešovském kraji.