Zakarpatí Porošenka nechce
Volodymyr Zelenskyj versus současný lídr Petro Porošenko – tak y mělo vypadat druhé kolo ukrajinských voleb. V Zakarpatí nebyl stávající prezident pro všechny favoritem.
UŽHOROD „Zakarpatci jsou pragmatičtí, nebudou volit bezhlavě,“říká před jednou z volebních místností v Užhorodu penzista Alexandr, kterého jsem vyrušil v diskusi s kamarádem. „On je pesimista, já optimista, ale změny přijdou, to mi věřte,“dodává senior. Když se ale mluví o změnách, mají tu na mysli protivníky současného prezidenta Petra Porošenka, jenž se zde netěší jednoznačným sympatiím. Souvisí to s jazykovým zákonem, který před dvěma lety prosadil a který vadí zdejším menšinám, hlavně Maďarům a Rusínům.
Nejstarší obyvatelé Zakarpatí o sobě rádi říkají, že se podívali na území čtyř států, aniž by museli opustit práh rodného domku. Po první světové válce totiž toto území připadlo jako Podkarpatská Rus Československu. Po roce 1939 ho zabralo Maďarsko, po druhé světové válce tu nastolil své pořádky Sovětský svaz a přejmenoval region na Zakarpatskou oblast v rámci Ukrajiny, kterou zůstal dodnes. Za hřebenem Karpat je dnes Zakarpatí trochu ve stínu a v mnohém se liší od ostatní Ukrajiny.
Žije tu asi dvanáctiprocentní maďarská menšina, dosti štědře podporovaná vládou v Budapešti. Pak daleko větší minorita rusínská, kterou ovšem vláda v Kyjevě oficiálně uznat odmítá a vykazuje ji jako Ukrajince, dále Romové, Slováci, Rumuni a Rusové. Běžně se tu mluví třemi jazyky: maďarsky, ukrajinsky a rusky, a protože zakarpatskou tradicí se během několika staletí stalo vyjíždět za prací do ciziny, často se domluvíte i česky. Díky národnostní směsici není Zakarpatí tolik politizované a ukrajinští nacionalisté tu mají natolik slabou pozici, že se ani nedostali do oblastního parlamentu.
Prezident „utlačovatel“„Maďarům se nelíbí národnostní politika této vlády a ani nám ne,“říká rusínský aktivista Valerij. V září 2017 totiž prezident Porošenko podepsal zákon, který zrušil vyučování v rodném jazyce v menšinových školách, možné je jen vyučování menšinového jazyka jako takového.
To postihlo zejména Maďary, Rumuny a Rusíny, přičemž u posledně jmenovaných navíc ústavní soud konstatoval, že žádný rusínský jazyk, stejně jako národ, neexistuje. Maďaři a neuznaní Rusíni jen vydám, až to skončí.“Nebude ale hlasovat pro toho, koho vybrali mnozí jiní z nutnosti – komika Volodymyra Zelenského. Zarazilo ji, že není zrovna silný v debatách o reálných problémech. „My potřebujeme někoho, kdo umí být prezidentem nejen ve virtuálním světě,“říká kolegyně paní Zuzy Jelena.
Obavy z násilí se nevyplnily, i tak ale policie jen do odpoledne zaregistrovala přes šest set různých incidentů a začala jedenáct trestních stíhání. Kromě narušení volebního procesu mezi nimi byly dva případy lehkého ublížení na zdraví a jedno obvinění z vandalismu, když v Černihivské oblasti útočník hodil do volební místnosti zápalnou láhev. I na Donbase byl klid, i když doprovázený nižší účastí.
Když se mluví o změnách, mají v Užhorodu na mysli protivníky současného prezidenta Petra Porošenka, jenž se netěší jednoznačným sympatiím