Předčasné nadšení
Z dopisu ministra Barra nelze činit jakékoli závěry. Trump zatím určitě není „úplně očištěn“
Když americký ministr spravedlnosti William Barr zaslal do Kongresu dopis shrnující dle něj to nejdůležitější ze zprávy zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, zavládlo na pravé straně spektra velké nadšení. Dle Trumpových podporovatelů Mueller nenašel žádné porušení zákona a prezidentovo časté tweetování o Muellerově vyšetřování ve verzálkách jako o „HONU NA ČARODĚJNICE !!!! “tak bylo naprosto pravdivé.
Tak snadné to ale není, a pokud si půjčíme opět prezidentský Twitter, určitě nemůžeme spolu s Trumpem říci, že jde o „NAPROSTÉ A ÚPLNÉ OČIŠTĚNÍ“, jak se tím celý týden prezident chlubil. Především není možné říkat, co v Muellerově zprávě je nebo není, protože zpráva není veřejně přístupná. To, co Barr poslal Kongresu, je jeho vlastní čtyřstránková interpretace dle něj nejdůležitějších zjištění, která přináší skoro čtyřsetstránková zpráva zvláštního vyšetřovatele.
Vážně se nic nestalo?
Dopis je text sepsaný právníkem, a je tedy nutné ho takto číst. Pokud tak Barr třeba píše, že „vyšetřování nestanovilo, že členové Trumpovy kampaně konspirovali nebo koordinovali s ruskou vládou při jejích aktivitách týkajících se vměšování do voleb“, je třeba to číst tak, že Mueller možná nashromáždil množství důkazů, ale nestačí to na obvinění dalších osob než těch, které už obviněny z vměšování do voleb byly (což je celá řada Rusů, petrohradská trollí farma Internet Research Agency a ruská rozvědka). Případně jejich obvinění nemá smysl, protože spokojeně sedí v Rusku a americká justice není schopna vyslechnout je nebo případné svědky.
Důležité je také sousloví „s ruskou vládou“, protože neříká nic o koordinaci s Rusy, kteří nejsou spojeni přímo s vládou. Už víme z minulosti, že šéf Trumpovy kampaně Paul Manafort předal poměrně citlivá data o průzkumech veřejného mínění Konstantinovi Kilimnikovi, který je spojen s ruskou rozvědkou. Spolu s Trumpovým synem Donaldem juniorem a zetěm Jaredem Kushnerem se setkal s Nataljou Veselnickou, právničkou napojenou na Kreml. Ani jeden z těchto Rusů není „ruská vláda“. Víme tak jenom, že důkazy, které Mueller nashromáždil, nejsou dle zvláštního vyšetřovatele dostatečně průkazné k tomu, aby došlo k obvinění. Neznamená to ale, že se fakticky nic nestalo.
Druhé podezření, že se prezident dopustil maření spravedlnosti, také Barrův dopis nijak nevyvrací a dokud si nepřečteme Muellerovu zprávu, tak nebudeme vědět nic bližšího. Barr sám cituje Muellera, že „tato zpráva nedochází k závěru, že prezident spáchal zločin, ale rovněž ho neočišťuje“. Mueller, stejně jako dřívější podobní zvláštní vyšetřovatelé (například Kenneth Starr, který vyšetřoval Billa Clintona, nebo Leon Jaworski, který vyšetřoval Richarda Nixona), jenom shromáždil fakta a závěr nechává na politicích, protože obvinění prezidenta už má jiné grády než obvinění jeho spolupracovníků a jde o vrcholně politický čin. Barr pak ve svém dopise dochází k názoru, že důkazy nestačí na to, aby on a jeho náměstek Rod Rosenstein seznali, že Trump se dopustil zločinu – ale opět je to jen jeho názor a pohled na základě důkazů, které Mueller předložil.
Barr je ministrem spravedlnosti v Trumpově administrativě a jeho motivace dojít k názoru, že prezident je čistý, je logicky docela značná
Neotřelý výklad práva
A tady už nesmíme zapomenout na dvě věci. Ta první je jasná – Barr je ministrem spravedlnosti v Trumpově administrativě a jeho motivace dojít k názoru, že prezident je čistý, je logicky docela značná. Ta druhá souvisí s tím, jak se do funkce dostal. Nejde ani tak o jeho odbornost, která je nezpochybnitelná, ale spíše o to, co řekl a napsal už dříve. Loni v červnu napsal dlouhý dokument, ke kterému se dostala média až v prosinci během Barrových slyšení v Senátu. Titulek zní „Muellerova teorie o ‚maření spravedlnosti‘“a dokument je tvrdým odsudkem postupu zvláštního vyšetřovatele právě v oblasti obvinění z tohoto přečinu. Barr píše, že sice nemá přístup k vyšetřování, ale že Mueller dle jeho názoru postupuje na základě chybného vnímání práva. Není totiž možné dle Barra vyšetřovat prezidenta za výkon jeho pravomocí (například vyhození ředitele FBI), i když by tak konal za účelem maření vyšetřování. Barr zastává názor, že není možné mařit vyšetřování, pokud není prokázán čin, který byl vyšetřován, což je – jak napsala během týdne řada amerických právníků – poměrně neotřelý výklad.
Barr nakonec minulý týden v pátek „vyměkl“a slíbil zprávu do poloviny dubna Kongresu poslat celou. V některých částech bude ale začerněná – tam, kde by mohlo dojít k ohrožení probíhajícího vyšetřování nebo citlivých zdrojů informací. Veřejnost ale alespoň uvidí, jaké důkazy svědčící ve prospěch i neprospěch amerického prezidenta Robert Mueller shromáždil a udělá si sama obrázek. Činit jakékoli závěry z dopisů ministra spravedlnosti Kongresu ale nelze.