Německá bankovní fúze budí odpor
PRAHA Bankovní námluvy mezi Deutsche Bank a Commerzbank ohledně možného spojení jsou už dva týdny oficiální. Pokud by to dopadlo, byl by na jejich konci „bankovní šampion“, který by se pyšnil titulem třetí největší banky Evropy. „I my musíme mít svého národního přeborníka v bankovnictví,“prohlásil v únoru německý ministr financí Olaf Scholz, citovaný agenturou Bloomberg.
Německý národní bankovní obr by totiž podle vládních představ mohl pomoci například s podporou německých firem ve světě a v neposlední řadě by mohl konkurovat některým americkým investičním bankám z Wall Street. Zároveň by fúze oběma bankám pomohla osekat náklady.
Němci se bojí propouštění Jenže proti možnému spojení se ozývá stále více kritických hlasů z řad akcionářů, odborů, ale nakonec i německé veřejnosti. Například podle aktuálního průzkumu společnosti Insa pro německý deník Bild mezi více než 2000 respondentů je proti fúzi 43 procent Němců, 17 procent ji podporuje a zbytek neví nebo ho to nezajímá. Pokud by se ovšem braly v potaz pouze odpovědi lidí, kteří na spojení bank názor mají, podporovalo by to jen 29 procent z nich a 71 procent by bylo proti.
Není se co divit. Dohromady obě banky zaměstnávají zhruba 140 tisíc lidí. Podle odborářů by „bankovní svatba“znamenala, že až 30 tisíc z nich by mohlo přijít o práci. Snížení nákladů právě v podobě například velkého propouštění je pro úspěšnou fúzi klíčové. Právě proto se spolkové ministerstvo financí už vyslovilo, že se proti tomu nebude nijak stavět.
Miliardy eur navíc
Proti spojení se rovněž stále častěji ozývají také akcionáři. Zatím naposledy je nadzvedla čtvrteční zpráva listu Financial Times, podle níž se v Deutsche Bank diskutuje o možnosti navýšení základního kapitálu o tři až deset miliard eur. Podle listu, který se odkazuje na zdroje blízké jednání o fúzi, by německá vláda chtěla, aby k případnému navýšení kapitálu došlo ještě před případným spojením. Navýšení kapitálu by přitom mělo pokrýt nejen náklady samotné fúze, ale především případné odpisy z rizikových aktiv Commerzbank. Ta například v současnosti drží italské vládní dluhopisy za 8,4 miliardy eur.
Navíc německá vláda drží v Commerzbank více než 15 procent. Po spojení bez navýšení byjejí podíl v nové Deutsche Bank klesl na pět procent. Aby si vláda takto vysoký podíl udržela, musela by ze státní kasy investovat přibližně půl miliardy eur, napsal Financial Times. Tím by sice vláda dala jasně najevo, že obchod podporuje, na druhou stranu by to jen těžko vysvětlovala voličům, kteří fúzi nejsou nakloněni.
Vládní strana křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Angely Merkelové již nicméně předeslala, že takový krok nepodpoří. „O vytvoření velké banky lze jednat v rámci diskuse o ekonomické politice, ale neopravňuje to k použití peněz daňových poplatníků,“uvedl v prosinci Michael Meister z CDU pro agenturu Bloomberg.
Jednání o spojení Deutsche Bank a Commerzbank, na jejímž konci by byla třetí největší evropská banka, dostává trhliny. Proti jsou někteří akcionáři, německá veřejnost i odbory.
Znepokojení akcionáři
Zpráva The Financial Times o miliardách eur, které si případná fúze vyžádá, znepokojila investory a poslala akcie obou bankovních domů dolů. Akcie Deutsche Bank ve čtvrtek spadly o více než 3,5 procenta a akcie Commerzbank o 2,1 procenta.
Problém hrozícího naředění svých podílů řeší i akcionáři. Podle agentury Bloomberg se právě proto staví proti spojení Katar, který v Deutsche Bank prostřednictvím státního investičního fondu drží asi šestiprocentní podíl. Katařané tak údajně požadují po Němcích nějakou pojistku, například příslib vzniku více vzájemných obchodů mezi emirátem a Spolkovou republikou.
Myšlenka velké národní banky se však nelíbí ani regulátorům. Byly to právě banky „příliš velké na to, aby padly“, kterým vlády na obou stranách Atlantiku musely za za poslední finanční krize pomáhat.
„Nemám tak úplně rád myšlenku národních přeborníků, případně evropských šampionů,“prohlásil nedávno k německým bankovním námluvám Andrea Enria, předseda Rady dohledu Evropské centrální banky (ECB) v rozhovoru pro Financial Times. Dodal nicméně, že jedinou důležitou věcí, kterou bude brát regulátor v potaz při rozhodování, zda fúzi schválit, či nikoli, je udržitelnost takového projektu.
Rostoucí odpor vůči bankovní fúzi bere ostatně v potaz i Olaf Scholze. Ve středečním rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung spolkový ministr financí popřel, že by na spojení tlačil. „Nejsem tím, kdo sedí za volantem,“prohlásil. Vlastnické struktury Deutsche Bank a Commerzbank, které v současnosti zvažují fúzi. 50% 50%
ANDREA ENRIA předseda Rady dohledu Evropské centrální banky