Nové tresty za padělání důkazů

Do trestního zákoníku byl vtělen trestný čin maření spravedlnosti. Omezí právo na obhajobu a změní i vztah advokáta s klientem.

Novelou reflektující mezinárodní závazky České republiky byl do trestního zákoníku s účinností od letošního února zaveden nový trestný čin maření spravedlnosti. Jde o jednání spočívající v předložení důkazního prostředku, který má podstatný význam pro rozhodnutí, s vědomím, že je důkaz padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu jej použít jako pravý. Trestné je také padělání nebo pozměnění důkazního prostředku v úmyslu, aby byl použit jako pravý. Co v praxi nový trestný čin přinese?

Každé předložení padělaného či pozměněného důkazu nebude bez dalšího naplňovat skutkovou podstatu tohoto trestného činu. Je totiž potřeba, aby měl podstatný význam pro rozhodnutí. Mezi takové důkazy lze zařadit třeba antedatované dokumenty či smlouvy se zfalšovaným podpisem. Soud bude muset otázku podstatného významu posuzovat vzhledem k okolnostem daného případu.

Soudy se potáhnou

Jeden z praktických dopadů kriminalizace tohoto jednání bude prodloužení mnoha civilních i trestních řízení. Typicky bude jedna ze stran zpochybňovat autenticitu předloženého důkazu, a fakticky tak dojde k zablokování řádného průběhu procesu. Pokud bude mít soud pochybnosti o pravosti předloženého důkazu a dojde k závěru, že jde o falešný důkaz, bude patrně muset řízení přerušit, oznámit podezření orgánům činným v trestním řízení. Pouze v řízení vyplývajícím z podezření ze spáchání trestného činu bude možné najisto postavit, zda důkazní prostředek je či není padělán.

Negativním důsledkem bude i omezení práva na obhajobu. Pachatel může v rámci trestního řízení v souladu se zásadou, že nikdo nesmí být donucován žádným způsobem k doznání a sebeobviňování, beztrestně uvádět lživá či zkreslená tvrzení. Nicméně nově v případě, že obviněný k prokázání svých tvrzení předloží falešný důkaz, jež bude ve věci významný, bude jeho jednání trestné.

Na vinu obviněného nelze usuzovat jen ze způsobu obhajoby, například z toho, že dotyčný nevypovídal nebo že předkládal padělané důkazy. Takový postup soudu by byl v rozporu s presumpcí neviny a potlačil by právo obviněného na obhajobu. Jeho vinu je možné prokazovat jen podle důkazních prostředků provedených v souladu s trestním řádem. V případě, že určitý způsob vedení obhajoby zákonodárce označuje za trestný čin, významně tak oslabí právo na obhajobu.

Ochrana advokátů

Dojde také k modifikaci vztahu mezi advokátem a klientem. Advokát musí při výkonu advokacie mimo jiné dodržovat etický kodex, který mu zakazuje ověřovat pravdivost či úplnost informací od klienta. V návaznosti na novelu by tak měl advokát vždy klienta při přebírání důkazních prostředků poučit o trestném činu maření spravedlnosti. Současně by si od něj měl vyžádat prohlášení o pravosti, integritě a autenticitě dokumentů či věcí. Toto prohlášení tak bude pro advokáta představovat jistou ochranu před případnými kroky orgánů činných v trestním řízení, protože na něj nebude přenášena odpovědnost za pravost daného důkazu.

Hlavním účelem novely je předcházení situacím, kdy účastník řízení předloží pozměněný či padělaný důkaz, aby si vylepšil svou pozici ve sporu. Je otázkou, zda je k regulaci takového chování třeba trestněprávní sankce. Z pohledu obhajoby se jedná o nepřiměřenou právní úpravu, která nepovede k zamýšlenému následku. V případě, že v trestním řízení obžalovaný předloží padělaný nebo pozměněný důkaz, toto zpravidla vede k závěru o jeho vině a k uložení trestu.

Dle autora tímto dojde i k dostatečnému potrestání pachatele za jeho nemorální a společensky škodlivé jednání, které není třeba již dále kriminalizovat.

Pokud bude jedna ze stran zpochybňovat autenticitu důkazu, fakticky tím bude zablokován řádný průběh soudního procesu

Autor je advokát, člen Sekce pro trestní právo České advokátní komory a společník Sniehotta & Vajda Legal advokátní kanceláře