Dost staří na vězení, příliš mladí na dospělost

PRAHA Od 13 let by dítě mohlo být trestně odpovědné, v 15 letech schopné říct, kde chce žít, do 18 let by ale měl jedinec povinně chodit do školy. Návrhy na změnu věkových hranic se objevují různé. Naposledy je chtělo prosadit ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle pracovního materiálu, který kvůli kritice vzápětí resort stáhl, by čerství držitelé občanského průkazu mohli říct, že chtějí bydlet raději v krizovém zařízení pro děti než doma. Odborníci tvrdí, že jsou dospívající v některých ohledech vyspělejší než rodiče, ve výsledku ale u nich dospělost přichází později. „Výzkumy nám opakovaně ukazují, že dvě třetiny mladých ve věku 18–25 let se necítí samy ještě plně dospělými,“sdělil psycholog Petr Macek z Masarykovy univerzity.

Vykročením na cestě od dětství k dospělosti je 15. rok života. Dospívající dostane občanský průkaz. Může začít legálně sexuálně žít a je už i trestně odpovědný.

„Uvedené věkové hranice dávají výrazný signál o rozumové a volní vyspělosti nezletilých starších 15 let i v dalších oblastech života,“stálo v pracovním materiálu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Materiál se zabýval umisťováním nezletilých do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP), kam se dostávají nezletilí vyrůstající v nevhodném rodinném prostředí. A právě patnáctiletí by podle MPSV mohli nově říct, že raději chtějí bydlet v tomto zařízení. Ne všem ředitelům ZDVOP však návrh přišel rozumný. „Jak máme třeba ve tři hodiny ráno, kdy řešíme nějakou krizovou situaci v rodině, posuzovat rozumovou vyspělost dítěte?“uvedl jeden z kritiků.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) nakonec nechala materiál stáhnout, hlavně prý kvůli dezinterpretaci některých pasáží.

Ministryně nedávno řešila i jinou věkovou hranici. „V době, kdy stárne společnost a vzdělávání je čím dál důležitější, nevím, proč je povinná školní docházka ukončená už 15. rokem věku a není to 18. rok jako v okolních zemích,“řekla pro Právo Maláčová. Zpravidla v patnácti děti skutečně odcházejí ze základní školy; zákonná hranice je však stanovená na devět povinných let v základní škole.

Ministryně vyvolala velkou debatu, někteří odborníci jí dávali za pravdu; počet dětí, které po základní škole nemíří ani na učiliště, totiž roste. Ministerstvo školství však s jejím plánem nepočítá.

Příprava na život

„Úvaha o prodloužení povinné školní docházky se propojuje s kvalitou vzdělávání, zejména jde-li o výuku cizích jazyků a konkrétních sociálních a praktických dovedností, které by člověka lépe připravily pro běžný život,“uvedl psycholog Petr Macek, vedoucí Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny Masarykovy univerzity v Brně. Společně s kolegy sledovali po dobu pěti let zhruba tisícovku dospívajících narozených v letech 1990 až 1994. „Dnešní adolescenti zažívají – ve srovnání s předchozími generacemi – velkou míru svobody a volnosti v rozhodování. V osmnácti letech jsou dostatečně rozumově vyspělí, aby pochopili, že volnost a svoboda jsou spojeny s odpovědností za vlastní jednání,“sdělil Macek. Na druhou stranu však údaje Českého statistického úřadu jasně ukazují, že se čerstvě dospělí tolik nevrhají rovnou do pracovního života a nemíří k oltáři, jak tomu bylo u jejich rodičů. Pokud se pár sezdal v roce 1993, ženě bylo v průměru 23,2 roku a muži 25,4. V roce 2017 už průměrný věk nevěsty činil 29,8 roku a ženicha 32,2. Trendem je také co nejdéle studovat – někdy i dvě vysoké školy za sebou.

Člověk se podle psychologa Macka stává dospělým ve chvíli, kdy se rozhoduje relativně nezávisle na rodičích a autoritách: „Už také usiluje o dlouhodobé blízké vztahy – partnerské a přátelské.“

Za vůbec nejkontroverznější jsou považovány návrhy politiků, aby se snížila hranice trestní odpovědnosti z 15 let směrem dolů. „Mladiství zločinci by mohli jít za mříže už ve 13 letech,“řekl před třemi roky Jeroným Tejc, tehdejší poslanec ČSSD a předseda sněmovního ústavně-právního výboru. Nižší trestní odpovědnost se měla týkat nejzávažnějších činů.

Podle nynějšího předsedy výboru Marka Bendy (ODS) je však stávající praxe dostatečná. Myslí si to i Jan Sváček, místopředseda Vrchního soudu v Praze: „Kromě samotného trestního zákoníku máme i jiné normy, zákon o soudnictví ve věcech mládeže.“

Jeho profesní kolega, soudce Okresního soudu v Kladně Petr Sedlařík, upozorňuje i na další problém. „Pokud chceme po dítěti, aby ve čtrnácti vědělo, že nemá nikoho podvádět či vraždit, muselo by zároveň být natolik vyspělé, aby mohlo být i objektem jednání, kde se chrání osoby do patnácti let. To by se týkalo třeba i soulože.“

Ostatně i hranice legálního pohlavního styku – tedy 15 let – se v tuzemském prostředí již snižovala: poslanci v roce 2008 schválili podobu nového trestního zákoníku, který mimo jiné posunul tuto hranici na 14 let. Senát tento krok zamítl.