Kůrovec rozčísl zemi na dva kusy

PRAHA Postupující lýkožroutová kalamita, která v míře decimace tuzemských smrků už překonala všechny dějinné mety, od včerejška rozdělila zemi na dvě části s různými stupni opatření. Po celém Česku mohou majitelé lesů přestat neprodleně kácet stromy, z nichž brouk už vyletěl. V mimořádně postižených revírech navíc ani nemusejí líčit chemické pasti. Všechny síly se mají napřít na vyhledání, pokácení a ošetření kmenů, kde se brouk pod kůrou teprve vyvíjí. Jakmile vyletí, opuštěnému stromu už stejně není pomoci, naopak ty okolní zdravé se dostávají do akutního rizika.

Rozdělení do rajonů přináší novela lesního zákona, jež začíná platit. Mimořádně kalamitní území se táhnou od Vysočiny na východ, zasahují do sedmi krajů. Vykousané kmeny, z nichž už se brouk vylíhl, se nemusejí kácet až do konce roku 2022 a v červených pásmech na mapě se prodlužuje lhůta na následné zalesnění holin z dvou let na pět. Na dvouhektarových kalamitních holinách mohou zůstat nezalesněné pásy.

Uvolnění pravidel vlastně legalizuje stav, který už se děje, protože lesníci si nemají jak pomoct. Pracovní síly chybějí a není je už kde brát. Chybějí i sazenice, hlavně listnáčů, jimiž se má podstatně naředit dvě stě let utužovaná smrková monokultura pěstovaná v nadmořských výškách, kam přirozeně nepatří a kde je náchylná na churavění.

Rudé fleky rajonů v podstatě ukazují, kde se čistě smrkové lesy sázely nejvíc. Kde je smrk, tam je kůrovec, protože je to jeho potrava. Nejsou-li v daném lese i jiné dřeviny, je v kombinaci s klimatickou změnou zaděláno na kalamitu.

„Veškeré pracovní síly chceme soustředit na vyhledávání a těžbu kůrovcových stromů,“řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Stát tedy spolu s lesníky koncentruje úsilí k tomu, aby kalamitu zastavil. Část odborníků a lidí z praxe se domnívá, že už to není možné, že rozmach brouka překonal bod zlomu a je potřeba smířit se s tím, že tvář českých lesů se promění, respektive vrátí do své původní, smíšené podoby.