Trh si přišel na rekordní miliardy

Státní a obecní kasy loni spustily gejzír investic. Objemově bylo zadaných veřejných zakázek nejvíc v historii republiky.

PRAHA Veřejné zakázky fungují vůči domácí ekonomice jako uhlí. Pokud vláda hodně přikládá, kotel sálá i na úrovni soukromých investorů a výdajů domácností. V tomto ohledu představuje loňské přitápění dosavadní český rekord. Při porovnání s předloňskem úřady pustily do oběhu dvojnásobek peněz: závratných 471 miliard. Je to nejvíc i v poměru vůči HDP, loňské výdaje si připsaly podíl na úrovni 8,9 procenta.

Údaje dal dohromady ekonom Jiří Skuhrovec, který se štábní kulturou a objemem veřejných zakázek dlouhodobě zabývá. Na zlomení rekordu se podílel souběh tří vlivů: vysoké tempo ekonomiky, příliv evropských dotací a dotažení dlouho chystaných akcí.

„V jednom roce se sešla řada velkých infrastrukturních projektů – mýtný systém, rozšíření Pražského okruhu či brněnského nádraží, ale i série investic do dálnic a železnic. Vedle toho se ve velkém začaly soutěžit dlouholeté dopravní koncese, třeba v Moravskoslezském kraji. A státní společnost Čepro loni vysoutěžila několik mamutích nákupů pohonných hmot,“ozřejmil Skuhrovec ze společnosti Datlab. Na kumulaci a analýze údajů firma spolupracovala s Nejvyšším kontrolním úřadem.

Zmíněné zásobení a předzásobení státní firmy Čepro, což je tuzemský distributor nafty a benzinu, představuje nejvyšší jednotlivou položku v seznamu útrat. Vytendrovali nákup za 53,5 miliardy, pořízeno za to mají až do roku 2020. V mnoha případech soutěží je to podobné: zakázka našla svého vítěze loni, ale čerpání plateb může probíhat postupně v řádu několika let.

Malé a schválně malé

Existuje početná skupina stoupenců názoru, že veřejné investice mají krmit trh v době recese, aby nehladověl, nikoli přidávat zákusky k obědu, který už je sám o sobě výživný. Nicméně finance vložené do projektů a příjmů soukromých firem jsou podstatně efektivnějším výdajem než okamžité schroupání ve spotřebě. Vedle toho, že stát vlil přes investice energii do národohospodářských žil, představuje dobrou zprávu i rozložení peněz mezi firmy.

Nejúspěšnějším beneficientem se stala stavební firma Metrostav, ale i její sousto 32,8 miliardy se Největší zadavatelé na celkovém objemu podílí pouze sedmi procenty. Drtivou většinu 471 miliard si podělily firmy méně než dvouprocentním výkrojem na koláčovém grafu. Veřejné peníze, z pokladen státu, jeho firem i samospráv, se rozčlenily relativně spravedlivě ve prospěch pestřejšího portfolia dodavatelů.

Společně s Metrostavem jsou v první pětce ještě dvě další stavební firmy. Třetí příčku obsadil poskytovatel satelitního mýtného systému CzechToll, který má od příštího roku vystřídat firmu Kapsch, po její třináctileté hegemonii a za čilého policejního prověřování, jestli si Kapsch nezkoušel podloudně prodloužit kariéru prostřednictvím šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka a předsedy antimonopolního úřadu Petra Rafaje.

Mimořádně štědrá dávka investic, jak ji spočetl Datlab, se celá odehrála v režimu otevřených výběrových řízení, údaje pocházejí z věstníku tendrů. Chybí v tom tedy zakázky malého rozsahu, které se svými náklady vejdou do dvou milionů, ty se nikde centrálně neevidují a platí na ně podstatně mírnější pravidla, když jde o to, kdo dostane vydělat.

Něco z toho jsou skutečně malé dodávky, když si třeba městský úřad pořizuje propisky, něco z toho však s největší pravděpodobností tvoří účelové dělení velkých tendrů na části. Tuhle praxi odhalil například loňský audit ministerstva financí, který se zaobíral hospodařením Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) v letech 2016 a 2017.

Podle auditu inspekce setrvale a vědomě podhodnocovala cenu, aby se dostala pod dvoumilionový strop a dodavatele nemusela vybírat podle přísnějšího režimu zakázkového zákona. Kontroloři vyvodili, že GIBS vše podřídil tomu, aby si mohl koupit, co chce a od koho chce. „To vysvětluje Největší dodavatelé i mimořádný nepoměr v četnosti veřejných zakázek mimo režim zákona, kterých za kontrolované období zadavatel realizoval celkem 103, zatímco zakázky v režimu zákona realizoval pouze dvě,“uváděla závěrečná zpráva.

GIBS k podseknutým smlouvám sepisoval dodatky, protože se do plnění nevešel. Šlo i o komodity Vývoj objemu zakázek nebo služby, s jejichž pořizováním měla inspekce zkušenosti: kancelářské potřeby, opravu aut a servis bezpečnostních systémů. Ve všech třech případech určil GIBS hodnotu plnění na 1 652 892,56 koruny bez DPH, což jsou s daní bez haléře dva miliony. Inspekce se ztotožnila s výhradou a zavázala se od praktiky upustit.