Tsipras píše ve Skopji historii
Řecký premiér včera přijel do Skopje vůbec poprvé od doby, kdy někdejší Makedonie získala samostatnost. Vedle symbolického významu je cílem Tsiprasovy návštěvy i posílení vzájemného obchodu; historické usmíření má ale v obou státech nemálo odpůrců.
SKOPJE/ATHÉNY Byla to scéna, kterou si ještě před rokem sotvakdo dokázal představit: šéf řecké vlády Alexis Tsipras včera přijel do metropole Severní Makedonie Skopje, kde ho oficiálně uvítal tamější premiér Zoran Zaev a zakrátko si spolu oba, s úsměvy od ucha k uchu, udělali selfie.
Je to balkánská obdoba německo-francouzského usmíření po druhé světové válce. Řecko a Severní Makedonie spolu sice nebojovaly, ale vztahy obou zemí byly od doby, kdy po rozpadu Jugoslávie získala Bývalá jugoslávská republika Makedonie nezávislost (1991), otevřeně nepřátelské. Hlavním důvodem bylo řecké odmítání jak původního názvu sousedního státu (Makedonie), tak jeho státních symbolů s odůvodněním, že oblast historické Makedonie zasahuje hluboko do území současného řeckého státu a že používání historických symbolů by mohlo vést k budoucím teritoriálním nárokům ze strany Skopje. Jméno „Makedonie“mají ve svém názvu i tři současné severní provincie Řecka.
K řešení nakonec obě strany dotlačily vnější okolnosti. Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM, jak se stát po léta označoval na mezinárodních fórech) aspirovala na členství v NATO a EU a dobře věděla, že bez urovnání sporu s Řeckem může na obojí zapomenout. Helénská republika, jejíž ekonomika je v dlouhodobém rozkladu, zase potřebovala normalizovat hospodářské vztahy se svými – vesměs rozkmotřenými – sousedy.
Věc se podařila loni, kdy premiéři obou zemí podepsali takzvanou prespanskou dohodu (podle Prespanského jezera, jehož vody oba státy sdílejí). Jejich součástí je i oficiální přejmenování Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na Severní Makedonii. Na parlamentní půdě dohodu ratifikovali letos v lednu a smlouva o přistoupení
Byznys na prvním místě
Vedle symbolického významu má Tsiprasova návštěva ve Skopji také velký ekonomický rozměr. Svědčí o tom i složení početné řecké delegace – spolu s řeckým premiérem přicestovalo do Severní Makedonie i deset ministrů řecké vlády a více než stovka byznysmenů.
Řecké firmy sice po rozpadu bývalé Jugoslávie majetkově ovládly řadu severomakedonských podniků, vzhledem k donedávna nepřátelským vztahům jsou však obchodní vazby mezi oběma zeměmi nepřirozeně slabé a ve spektru obchodní bilance tvoří jen několik procent. Špatné je i dopravní spojení navzdory tomu, že trasa mezi Skopjí a Soluní je součástí evropsky významného dopravního koridoru. To všechno by se teď mělo změnit.
O velká slova nebyla nouze. „Jdeme budovat vzájemnou důvěru a hledět do budoucnosti... Moje země potřebuje silného a stabilního severního souseda a Severní Makedonie zase potřebuje podporu ze strany Řecka, aby se mohla zařadit do evropských struktur,“řekl Tsipras ještě před odjezdem do Skopje v prvním interview, které kdy řecký premiér severomakedonským médiím poskytl.
Ještě není vyhráno
Zazněly ale i varovné tóny naznačující, že ne všechno musí být v budoucnosti růžové. Ratifikace prespanské dohody se totiž potýkala s problémy: v řeckém parlamentu prošla jen těsnou většinou hlasů (153 ku 146) a severomakedonská opozice dohodu nazvala „genocidou suverénního státu“.
Lze si tedy snadno představit, že při budoucí změně politické konstelace přijdou snahy o revizi či zrušení prespanské dohody. Alexis Tsipras to zjevně ví. „Pro nemalou část Řeků představují vztahy se Severní Makedonií citlivou otázku,“prohlásil řecký premiér diplomaticky.
Řecko čekají v říjnu parlamentní volby a hlavním Tsiprasovým vyzyvatelem bude zřejmě Kyriakos Mitsotakis, šéf opoziční středopravé strany Nová demokracie. Významná část její voličské základny se nachází právě v severních řeckých provinciích (tedy na území historické Makedonie), kde drtivá většina populace dohodu se Severní Makedonií kritizuje. „Makedonská karta“tak bude ve volební kampani jistě vysoko.