Mobily a pevné linky? Pomůže jen silný hráč

Myslím si, že nám chybí dospělé, tj. gigabajtové datové služby pro školy, knihovny, domácnosti – tomu říkám zamrzlá puberta v pevných linkách. Fimfárum udělalo z mobilních operátorů kamenné sochy. Tedy máme zamrzlou pubertu na pevných linkách a kamenné sochy na mobilním trhu. Chybí nám silný, opravdu silný hráč, který rozpohybuje sochy a přinutí puberťáky dospět.

V minulých dobách byl stát v telekomunikacích odvážnější. Zajistil telefonní přípojku do každé domácnosti (byla to podmínka privatizace SPT Telekom) a dal Radiomobilu kmitočty, aby rychle vznikla konkurence Eurotelu. A Oskar dostal kmitočty na základě tzv. soutěže krásy. Často zmiňuji Radiomobil, což byl joint venture dcery státních

Českých Radiokomunikací (ČRa) a vítězného konsorcia ze soutěže vypsané a vyhodnocené vládou ČR. To jistě nebyla státní firma, ale dříve než vznikl Radiomobil, byla to dcera ČRa de iure vlastněná státem. Celé vrcholové vedení společnosti Radiomobil bylo od prvního dne (s výjimkou finančáka) tvořeno zahraničními pracovníky z vítězného konsorcia – zejména z T-Mobile a Telecom Italia. Kdo si tehdy myslel, že Radiomobil je státní firma?

Kdyby operátoři dostali nové kmitočty (třeba v aukci), tak se nic – ani ceny za datové služby – moc nezmění, sochy zůstanou. A proto nemají nic dostat. A MPO a ČTÚ jedou s parní lokomotivou ve svých starých kolejích. Tedy přivážejí aukci navrhovanou ČTÚ, která je jen kopií dávné aukce v pásmu 800 MHz, která přes politické a vládní zadání získat čtvrtého operátora nového operátora nepřinesla a navíc ani aukce nikoho ze zahraničí nepřilákala. Ověřeno, prověřeno – je to slepá ulička!

Optický kabel do každé předsíně

Ale za důležitější považuji, aby stát vehementně podpořil budování optiky do každé domácnosti – to bude hotovo za 8 až 10 let. Takový program má Německo, Francie, Spojené království.

Proč považuji MPO za vlak s parní lokomotivou? MPO v obou minulých plánovacích obdobích dostalo k dispozici z Bruselu celkem 22 miliard korun na dotace na rychlý internet a zdá se, že dodnes se za ty peníze nic nepostavilo (tedy určitě ne rychlý internet).

Řešením je příchod opravdu zkušeného a silného zahraničního hráče. Ten musí také konkurovat společnosti CETIN, která má více než 62 procent trhu. Tady i nejlepším úředníkům na digitalizaci chybí business zkušenosti. Tedy chci korporaci, která s pomocí státu za prvé ukončí pubertu v pevných linkách a přinutí i sochy k pohybu. Tedy bude tlačit sdílení veškeré vybudované optiky a dřít na koncových přípojkách. Pro mobilní služby bude muset uzavřít smlouvy se stávajícími operátory, aby jim nabídla používání své sítě v pásmu 700 MHz a aby na oplátku získala přístup do jejich sítí. Udělejme vše, aby velký evropský hráč měl chuť mít velkou pobočku u nás. Čísla ukazují, že joint venture dostane od státu jen kmitočty – řekněme v hodnotě 10 miliard korun, partner vloží tak 14 až 18 miliard a banky mohou takové společnosti snadno půjčit 25 miliard. S hotovostí kolem 40 miliard se už dá telko business rozjet tak, aby si ho stávající hráči všimli a třeba snížili ceny nebo zlepšili pokrytí. A pořád se nemusí ze státního rozpočtu nic dávat – jen získat po sedmi letech 40 miliard za prodej státního podílu v joint venture.

A nakonec bych rád napsal, o čem sním: Udělám s čertem deal a získám Fimfárum, tedy unikát. A Fimfárum bude umět i vnuknout úředníkům do hlavy nové myšlenky; a oni opustí „Bureaucracy As Usual“, tedy „byrokratické blbosti jako vždy“a třeba dají do podmínek přídělu kmitočtů, že do pokrytí patří i tunely a všechny silnice. Jo to by bylo něco ku zdaru! Třeba v pražském metru nebo na silnici číslo 296 resp. 252 by už byl více než deset let vynikající signál.

Autor je výkonným ředitelem České asociace manažerů informačních technologií