České lesy šly broukovi naproti

Česko drží pár neblahých smrkových prvenství, jež ho činí obzvlášť zranitelným vůči kůrovci

PRAHA Každá pohroma vždy vyvolá otázku, čí je to vina a jestli se jí dalo předejít. U kůrovcové kalamity tomu není jinak. Přemnožení lýkožravého brouka vzalo počátek před 200 lety, kdy zdejší země v rámci rakouského mocnářství nasadily model monokultur smrku, který se dobře pěstuje a prodává. Od té doby se tu na přístupu k lesu nic moc nezměnilo.

Katedra ekologie lesa České zemědělské univerzity se nyní podílí na vědecké studii, na níž pracuje několik zemí střední Evropy. Průběžné poznatky ukazují, že tuzemská krajina šla lýkožroutové kalamitě dlouhodobě naproti.

„Ukazuje se, že Česko má nejvyšší podíl smrku na nepůvodních stanovištích z celého regionu. Zároveň má nejvyšší podíl holosečného hospodaření, tedy plantážnického stylu, navíc máme tyto lesy nejhustší. Snažili jsme se na jeden hektar vměstnat co nejvíc stromů, aby to produkovalo co nejvyšší zisk. V úhrnu faktorů je náš les v celém regionu nejméně odolný vůči kůrovci,“říká vedoucí katedry Miroslav Svoboda.

Lesnicko-dřevařská fakulta, kam katedra spadá, je spolupodepsána i pod čerstvým analytickým raportem, v němž mezinárodní tým vědců varuje před dalšími kalamitami. Podle expertů naberou v budoucnu na intenzitě, a to už nikoli v podobě izolovaných regionálních událostí. Broučí nálet bude synchronizovaný a na rozsáhlých územích. „Se současnými přístupy nebude možné tyto kalamity potlačit ani se jim vyhnout,“shrnul vedoucí autor zprávy Tomáš Hlásny.

Studie se představí dnes na pražské konferenci s mezinárodní účastí, přítomen bude též ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), pod nějž lesy spadají. Dokument obsahuje i doporučení. To stěžejní zní, aby člověk nechal podobu lesů víc na přírodě. Pěstovat smrky v nižších polohách už v oteplujícím se klimatu není udržitelné. ROZHOVOR