Hidžáby i kříže pryč, velí Québec
MONTRÉAL/PRAHA „Jak mám učit své studenty, kteří většinou pochází z rodin migrantů, respektu, toleranci a různorodosti, když mě vláda nutí zbavit se toho, kdo jsem?“klade si otázku pětatřicetiletá učitelka ze základní školy Maha Kassefová. Na tyto myšlenky ji přivedl nový zákon v kanadské provincii Québec, jímž chce vláda zakázat nošení náboženských symbolů učitelům.
„Jaké právo má québecká vláda na to, aby ukončila moji kariéru?“zoufá si Kassefová, jejíž rodiče do Kanady emigrovali z Kuvajtu a sama nosí muslimský šátek. Není však jediná. Společně s ní se bouří i celá řada náboženských menšin. Vláda totiž minulý týden předložila zákon, jenž ovlivní životy nejen učitelů, ale obecně všech pracovníků ve veřejném sektoru od právníků přes policisty až po zákonodárce. Nikdo z nich nebude moci nosit náboženské symboly do práce. Podle québeckého premiéra Françoise Legaulta je takový zákon nutný, aby byla dodržena separace státu od náboženství.
A protože se vláda nechce potýkat s demonstracemi, připravila výjimku. Pokud současní zaměstnanci ve veřejném sektoru zůstanou na stejné pozici a nebudou ani měnit své zaměstnání, mohou si náboženské symboly ponechat. Znamená to však i to, že nikdo nemůže být povýšen ani změnit pracoviště, pokud se náboženských symbolů nevzdá.
Podobný zákon platí například ve francouzských školách, jelikož školství je ve Francii laické již od konce 19. století. Jeho québecká obdoba je podle premiéra postavená na „historii a našich hodnotách“a údajně má podporu „silné většiny Québečanů“. Opozice však zákon odmítá. Podle starosty západního Montréalu Benyho Maselly tak například vládní úřady přijdou o velkou část kvalitních zaměstnanců jen kvůli pokrývce hlavy nebo řetízku. Někteří radní a starostové dokonce veřejně deklarovali, že zákon nebudou vymáhat, pokud vstoupí v platnost.
Potomci imigrantů se navíc cítí zrazeni. Ústavní právník Gregory Bordan pro deník The New York Times uvedl, že jej rodiče vedli k tomu, aby byl hrdým Québečanem a učil se francouzsky. „Udělal jsem úplně všechno, abych se stal součástí společnosti. Teď vidím, že to byla jen přetvářka,“vysvětlil Bordan. Východokanadská provincie v posledních měsících řeší otázku oddělení náboženství od státu velmi intenzivně. Na konci března například vedení města Montréalu oznámilo, že z radnice odstraní všechny krucifixy. V ten samý den se pak premiér Legault nechal slyšet, že možná odstraní kříž i ze samotného Národního shromáždění v Québeku. Ještě před nedávnem přitom předseda provinční vlády tvrdil, že krucifix visící nad předsedou shromáždění od roku 1936 neodstraní, jelikož nejde o náboženský symbol, ale historický artefakt.
„Všichni musíme dělat nějaké kompromisy,“vysvětloval pak novinářům Legault.