Na tenkém ledě

Nepodceňujme stěhování IIB z Moskvy do Budapešti

Doby, kdy byl maďarský premiér Viktor Orbán odpůrcem Kremlu, jsou dávno pryč. Muž, který svou politickou kariéru začal jako protikomunistický disident, se v posledních deseti letech přiklání stále více na východ. Dokladem budiž i nedávno oznámené přesunutí sídla Mezinárodní investiční banky (International Investment Bank – IIB) z Moskvy do Budapešti. Tato instituce v sovětských dobách často poskytovala krytí agentům KGB a existují obavy, že to samé bude teď v Maďarsku dělat pro agenty ruských tajných služeb. Podmínky pro takovou činnost každopádně Maďaři poskytli vynikající: zaměstnanci budou mít například diplomatickou imunitu, banka může do země pozvat kohokoli bez jakéhokoli omezení. Že je to bezpečnostní problém nejen pro Maďarsko, ale i NATO a EU, netřeba dodávat.

Maďarská vláda tato rizika odmítá, přesídlení IIB do Budapešti prý posílí pověst země jako „mezinárodního finančního centra“. Těžko říct jak, IIB žádnou významnou bankovní institucí není. Její bankovní bilance dosahuje jen 2,5 procenta bilance největší maďarské banky OTP, mezi bankami v zemi bude v tomto ohledu až sedmnáctá největší.

Z pohledu Orbána a strany Fidesz nicméně příchod IIB do Maďarska smysl dává. Banka může totiž financovat projekty, na které EU nebude chtít dávat peníze. Dokladů, že oligarchové spjatí s vládnoucí maďarskou stranou podezřele bohatli ze státních zakázek spolufinancovaných z fondů EU, je celá řada. Teď pro ně může existovat i záložní zdroj, kdyby přítok peněz z evropských kohoutů vysychal. Kritizovat Orbána je v tomto kontextu velmi snadné. Nemělo by se ale zapomínat, že Maďarsko není jediným členem EU či NATO, který tato uskupení ohrožuje zevnitř. Takové Německo třeba v době fiskálních přebytků odmítá plnit alianční závazky a snižuje výdaje na obranu, Turecko místo v USA nakupuje rakety od Ruska a Itálie podepisuje strategické dohody s Čínou. Větev, na níž sedíme, si pod sebou nařezáváme spojenými silami.