„Putinova banka“se stěhuje
Mezinárodní investiční banka (MIB), ve které má podíl i Česko, přesouvá své sídlo z Ruska do Maďarska. Profitovat z toho mohou také české firmy.
BUDAPEŠŤ/PRAHA Veřejnosti nepříliš známá Mezinárodní investiční banka, v které má český stát podíl, stěhuje své sídlo z Moskvy do Budapešti. Přestěhovat by se banka měla někdy ve druhé polovině letošního roku. Přesun celé banky však bude trvat dva až tři roky. Banka, kde největší podíl drží Ruská federace, je přitom pohrobek spolupráce mezi zeměmi Rady vzájemné hospodářské spolupráce (RVHP) z éry socialismu.
Vznikla v roce 1970 s cílem podporovat velké investiční akce, při kterých se sdružovalo více členských zemí. Za tuto dobu dodneška zafinancovala banka asi 280 projektů a na úvěrech poskytla celkem asi devět miliard eur. Jenže přesun sídla vzbuzuje na Západě obavy. Například maďarská socialistická europoslankyně Zita Gurmaiová označila banku za „Putinova trojského koně“. Její kolega István Ujhelyi podle listu Hungary Today uvedl, že „otevíráním dveří Putinově bance“ohrožuje vládní strana Fidesz nejen Maďarsko, ale i celou EU. Americké ministerstvo zahraničí pak podle listu Financial Times varovalo, že Rusko tuto instituci využije k „šíření svého zhoubného vlivu v Maďarsku a napříč celým regionem“.
Podle Orbánovy vlády má však přesunutí této instituce napomoci Maďarsku stát se významným finančním centrem. Přesun sídla do Maďarska přitom schválilo i Česko, respektive ministerstvo financí, které je jejím čtvrtým největším akcionářem. V minulosti zvažovala česká vláda, že se svého podílu v bance zbaví. To už ale neplatí.
MF: Pomůže to zlevnit úvěry „Domníváme se, že díky přesunu z Moskvy do Budapešti dojde ke změně vnímání banky a k prohloubení znalostí o evropských trzích a k bezprostřednímu kontaktu s potenciálními klienty. To v důsledku povede k dalšímu navyšování podílu evropských zemí v úvěrovém portfoliu,“říká Šárka Šmolíková z tiskového oddělení ministerstva financí s tím, že větší spolupráce s evropskými partnery napomůže zlevnění samotného financování MIB a tím zprostředkovaně i zlevnění úvěrů. Právě úvěry byly přitom v minulosti i několikanásobně dražší, než za kolik půjčovaly normální banky. To se ale dlouhodobě zlepšuje. Například loni tuzemské firmy získaly prostřednictvím syndikovaných úvěrů (peníze poskytnuté několika subjekty – pozn. red.) od MIB prostředky za více než 50 milionů eur.
„V důsledku přesunu dojde také ke zlepšení konkurenceschopnosti služeb MIB i v České republice,“doplňuje Šmolíková. V MIB má Česko svého zástupce Milana Valáška, který má na starost řízení rizik banky. Rovněž česká ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) působí v radě guvernérů Mezinárodní investiční banky. Obecně problematika spadá do gesce náměstkyně pro mezinárodní vztahy, kterou je Lenka Dupáková. V MIB rovněž několik let působil, z toho část dokonce na postu místopředsedy představenstva banky, i Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR. „Přínosem pro českou 12,95 12,27 ekonomiku nemusí být jenom financování projektů na vlastním území ČR, zajímavé mohou být pro české dodavatele a subdodavatele i investice realizované na území jiných zemí nebo financování expanze českých firem do zahraničí,“řekl LN Minčič. „Rozumím tomu, že ne každému je sympatický ruský nebo třeba právě maďarský prezident. Faktem je, že když už jsou politické kontakty mezi zeměmi ve stavu blízkém bodu mrazu, neměly by se automaticky s tím zavrhovat úplně všechny obchodní či finanční kontakty,“doplnil Minčič.
Pozitivně vnímají přesun a změny, které v bance probíhají, i ratingové agentury. Například agentura Standard & Poor’s jí zvýšila v březnu hodnocení z BBB+ na A-.
Hrátky s KGB
V očích západních zemí se ale banka zbavuje škraloupu temné historie těžko. V minulosti ji totiž ruská KGB měla používat jako krytí při svých akcích. Právě to kritici vyčítají i šéfovi banky, kterým je Nikolaj Kosov. Kosovův otec byl přitom v 70. letech čelným představitelem KGB (sovětská tajná služba – pozn. red.) v Budapešti, a jeho matku dokonce označila ruská agentura TASS za „jednu z nejvýjimečnějších špionek 20. století“.
V rozhovoru pro list Financial Times Kosov označil veškerou kritiku jen za propagandu, která naprosto ignoruje to, co banka ve skutečnosti dělá, tedy pomáhá financovat projekty v členských zemích. „Na banku nemají vliv žádné ruské tajné zpravodajské služby,“uvedl a doplnil, že není zodpovědný za hříchy svých rodičů. Jenže pochyby vzbuzují některá legislativní opatření a výjimky, kterých se představitelům banky a instituci samotné v Budapešti dostalo. Banka ani její finanční operace nejsou pod dohledem finančního či regulatorního dohledu. Zároveň její zaměstnanci budou mít diplomatickou imunitu. Vrcholným představitelům banky se pak dostává i dalších benefitů, jako je například osvobození od daní a dalších poplatků. Stejně tak ani nebude možné prohledávat či zabavit automobily, které bance patří. MIB rovněž dostala slib, že Maďarsko vpustí jakékoliv její hosty. „Co víc, zákon nestanovuje žádné omezení počtu zaměstnanců MIB či jimi pozvaných hostů. Teoreticky tak banka může hostit stovky cizinců, kteří se pak budou moci pohybovat v schengenském prostoru,“uvádí politolog András Rácz v komentáři pro evropský think tank EFCR.
Banka však obvinění, která zaznívají a objevují se v médiích, odmítá. „Za téměř 50 let existence nebyl nikdy zaznamenán žádný případ, kdy by byl některý ze zaměstnanců obviněn z činnosti, jež by byla neslučitelná s jeho statusem mezinárodního činitele,“uvedla v oficiálním prohlášení z 20. března. Rovněž argumentuje tím, že čtyři ze šesti míst v čele banky jsou obsazena zástupci členských států EU, kteří zároveň mají hlasovací většinu.
Uvádí také, že výjimky pro zaměstnance banky jsou běžné i u jiných mezinárodních organizací v ostatních zemích. Jenže oproti těm je MIB ve skutečnosti trpaslík. Například spravovaná aktiva Evropské banky pro obnovu a rozvoj, která financuje podobné typy projektů ve střední Evropě, střední Asii, na západním Balkánu či v oblasti jižního a východního Středomoří, dosahovala koncem roku 2017 celkové výše 14 miliard eur. V případě MIB to bylo ve stejném roce asi jen 1,1 miliardy eur.