Začněme tam, kde to nefunguje
Stavební úřady v dnešním systému plní svou roli. Záměr je dalším přispěním k vylidňování menších měst
Stávající systém obecných stavebních úřadů I., II. a III. typu je zcela správný. Pokrývá plně potřeby územních členění. Personálně je lehce poddimenzovaný. Hlavně ale tento systém zajišťuje potřebnou dostupnost veřejnosti, jak vzdáleností ze všech míst správního území, tak znalostí místních poměrů.
Předložený věcný záměr je tak jen dalším přispěním k vylidňování menších měst, která ztrácejí morální, věcnou a finanční schopnost účelně se starat o své občany.
Pokud by měl být záměr v této podobě protlačen (zřejmě vzhledem k jakýmsi volebním závazkům), bude znamenat velmi vážné problémy pro státní správu a obzvláště pro obce a jejich občany. Největší dopad by měl pro obce II. typu. Pro menší se mnoho nezmění – tedy jen to, že budou jezdit dále za někým, kdo o jejich problému nic neví. Pro obce s rozšířenou působností (ORP) se také moc nezmění – pokud nepočítám to, že na jakékoliv vyřízení budou občané čekat mnohem déle, protože tato tzv. odloučená či územní pracoviště nebudou stíhat.
Alarmující jsou především dva základní argumenty. Tím prvním je tvrzení (spíše představa nepodložená argumenty), že vznikem centrálního úřadu zrychlíte stavební řízení, že se zkrátí praktické lhůty pro vyřizování povolování staveb – to je jen laciné mediální zdůvodnění, výsledek bude přesně opačný. Zkrácení řízení a lhůt mohou přinést pouze zjednodušení souvisejících zákonů a hlavně jejich redukce. Zde to opravdu neovlivní stavební úřad, ale poslanci, ministerstva, vláda… Začněte tedy u sebe a až poté šlapejte na krk těm chudákům mezi prostým lidem. korupčním prostředím, že systémová podjatost je zde na denním pořádku, že je to ukázka neprofesionality, neodbornosti a že starosta manipuluje se stavebním úřadem – toto jsou slova z věcného záměru!
Přesun současných pracovníků stavebního úřadu na „územní pracoviště v ORP a kraji“je absolutní nesmysl. Tito zkušení lidé tam většinou nepůjdou. Dostanou spoustu dalších nabídek v místě, a když ne, tak my jako úřad je rozhodně nenecháme odejít – s jejich zkušenostmi nebudeme mít problém si je zaměstnat na jiném odboru – za stejné peníze. Při současném nedostatku kvalifikovaných sil nebude možné naplnit nové úřady a výsledkem bude ochromení chodu a prodloužení práce nového „superúřadu a jeho územních pracovišť“. To by sice obcím pak mohlo být jedno (když to bude záležitost státu), ale kam si asi budou chodit stěžovat lidé? Na vládu a na ministerstvo asi ne.
Ve spoustě měst navíc netuší, kam by se nový státní úřad chtěl usadit.
Obecně lze říci, že všechny myšlenky k urychlení stavebního procesu jsou dobré, i když silně idealistické. A až budou všechny tyto procesy (kromě zrušení stavebních úřadů) a vytyčené úkoly zrealizovány a odzkoušeny, pak se bavme o tom, že budeme rušit nebo přesouvat stavební úřady. Ty totiž jsou jediné, které v současném systému fungují. Je třeba začít tam, kde to nefunguje – a to určitě není v oblasti institucionálních změn na malých stavebních úřadech. Všechny příspěvky najdete na www.lidovky.cz/názory