Stát prudce zdraží tabák a lihoviny

Dlouho nevídané zvýšení daně z kuřiva a tvrdého alkoholu by mělo eráru vynést deset miliard korun

PRAHA Kuřáci a konzumenti lihovin by se měli připravit na nečekaně vysoké výdaje. Pokud projde nynější návrh ministerstva financí na zvýšení spotřební daně z tabáku a lihu, připlatí si v příštím roce zhruba deset korun za krabičku cigaret a podobně i za půllitrovou lahev například tuzemáku.

Vzroste i daň z hazardu, další komodity se spotřební daní, tedy pivo, víno a benzin, správce státní kasy nezdraží. V klidu mohou být i uživatelé elektronických cigaret, které dani nepodléhají vůbec.

„Navrhuje se zvýšení sazeb spotřební daně z lihu, z tabákových výrobků (…) za účelem zvýšení příjmů státního rozpočtu a zohlednění negativních zdravotních a sociálních důsledků konzumace alkoholu a tabákových komodit,“uvádí ministerstvo.

Tabáková daň má vzrůst v příštím roce o dlouho nevídaných deset procent, ta lihová o 13 procent. Celkem by si měla státní pokladna přilepšit ročně zhruba o deset miliard korun.

U cigaret dosud rostla daň téměř každý rok, ale o částku třikrát menší, než předpokládá nynější návrh. U lihovin se daň měnila naposled před deseti lety.

Lidé z tabákových firem proto mluví o nesmyslu a bezprecedentním opatření, které může naráz zdražit krabičku prémiových cigaret o 12 korun. A podobně jako výrobci lihovin upozorňují na riziko velkého nárůstu černého trhu. Pozastavují se i nad tím, proč stát, když potřebuje peníze, nezvýší i daň z piva a nezavede daň z vína, která je nulová.

Naopak podle bojovníků proti kouření a alkoholu je větší zdražení dobrá zpráva. Například lékařka Eva Králíková z Centra pro závislé na tabáku tvrdí, že nejúčinnějším lékem je právě co nejvyšší cena kuřiva. „V Česku máme jedny z nejlevnějších cigaret v Evropě. Kdyby stála krabička třeba i 300 korun, odradilo by to už hodně kuřáků,“uvedla Králíková.

Nárůst tabákové daně o deset až dvanáct korun za krabičku (v závislosti na celkové ceně cigaret) nemusí být jediný faktor, jenž zvedne vyznavačům kouře výslednou cenu. Dosud si dodavatelé, což platí pro všechny, tedy i likérky, ještě přičítali i svou vyšší marži.

Názory na to, v jaké míře prodejci promítnou vyšší daň do konečné ceny zákazníkům, případně zda by si vůbec nějakou marži připočetli, se liší. Průměrná cena jedné krabičky v Česku je dnes 90 korun a už jen samotná vyšší daň ji zvedne na stovku – pokud by návrh ministerstva prošel.

A je otázka, zda si pak výrobci v silné konkurenci budou ochotni připočíst ještě nějaké vlastní „přilepšení“. Což by znamenalo další zdražení. V nynější situaci rostoucí ekonomiky, platů i spotřeby to ale není vyloučené.

„Zdražení tak může být vyšší, než jaké vychází pouze z titulu navýšení spotřební daně,“říká například analytik Komerční banky František Táborský.

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek je opatrnější. Vzhledem k vysoké míře zvýšení daně budou podle něj tabákové firmy s přilepšením vlastní marže spíš váhat. „I tak ale půjde o největší zdražení cigaret za mnoho let,“připomíná Sobíšek.

Šok pro výrobce

Výrobci a prodejci kuřiva i lihovin s jistým zvýšením daně počítali. Ale parametry, oznámené ministerstvem financí, je nemile překvapily. „Obáváme se, že (návrh) může způsobit nárůst nelegálního obchodu s cigaretami,“reagoval pro LN Tomáš Korkoš, člen představenstva firmy Philip Morris ČR, lídra českého tabákového trhu .

„Lihoviny tvoří jen čtvrtinu spotřeby alkoholu u nás. Proč stát nezvýší daň ze všech alkoholických nápojů?“ptá se pro změnu šéf Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník. Navrhované zvýšení spotřební daně Výběr státu na spotřební dani tabákové výrobky líh pivo víno (šumivé) pohonné hmoty

Ministerstvo to vysvětluje mimo jiné tím, že například výroba piva má vliv na navazující tradiční odvětví, jako je sladařství nebo pohostinství, a zvýšení pivní sazby by negativně ovlivnilo i je. Ministerský návrh, ke kterému se mohou během necelých dvou týdnů vyjádřit různé instituce, úřady či firmy a pak poputuje k hlasování poslanců a senátorů, ale evidentně zaskočil i některé provozovatele sázek. Návrh totiž počítá mimo jiné také s vyšším zdaněním hazardních her. „Problém je, že ministerstvo zvyšuje daň u nejméně nebezpečných her, jako je sportka, losy, loterie. To spíš podporuje růst tvrdého hazardu v Česku,“reagoval mluvčí Sazky Václav Friedmann.

Velké oči, nebo realita? Otázkou také je, zda zvýšení těchto daní přinese státu v součtu předpokládaných zhruba deset miliard korun. „Ministerstvo nejspíš nepočítá s výraznějším poklesem spotřeby tabáku a lihovin a s poklesem celkové spotřeby domácností v příštím roce. Lidově řečeno, má velké oči,“soudí Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové vše ukáže až skutečný vývoj. Zda očekávání ministerstva financí ohledně nárůstu výběru spotřebních daní budou reálná. „V minulosti ale zpravidla ministerstvo dokázalo odhadnout fiskální dopady zvýšení spotřebních daní poměrně přesně,“řekla Eva Zamrazilová.

S přispěním Vojtěcha Wolfa