Žáci ladí formu testy nanečisto

Zkoušky nanečisto i dlouhodobé přípravné kurzy zahájil matematikář Husar v roce 1990. V té době již žáky doučoval individuálně a všiml si jednoho problému. Během doučování žáci vykazují potřebné vědomosti, přijímací testy ale zkazí. „Z toho vlastně vznikla myšlenka zkoušek nanečisto,“vypráví LN Husar.

Jedno místo, pět uchazečů Podle odborníků na vzdělávání se na doučování v případě páťáků a sedmáků upínají hlavně rodiče. Na osmiletá a šestiletá gymnázia je totiž poměrně těžké se dostat. Obecně se uvádí, že se o jedno místo „pere“pět uchazečů. Deváťáci podle Husara již dokážou uznat, že potřebují pomoc: „Jsou napůl dospělí. Je vidět, že o své budoucnosti přemýšlejí. Určitě bude někdo, kdo k nám chodí z donucení, ale většina jde s úsměvem.“

Husar s kolegy nedávají žákům, kteří si přijdou testy nanečisto vyzkoušet, jen známku v podobě bodů. „Komentujeme slovně každý test celkově a dost často i jednotlivé úkoly,“říká Husar.

Oceňují to podle něho zejména ti žáci, kteří v testu takzvaně vybuchnou. „Snažím se, abych hodnocením hlavně povzbudil a ocenil třeba i to málo, co ve výpočtech vidím. Snažím se vždy psát něco jiného než minule.“

Nejméně oblíbeným předmětem tuzemských žáků je matematika. Nebaví moc ani sedmačku Marianu. „Ze začátku měla z matematického testu okolo 25 z celkových 50 bodů. Teď je více v klidu, nerozpočítává více úloh najednou. Přes 40 bodů má vždycky,“popsal pro LN její otec Pavel.

Podle matematikáře Husara početní úlohy, které vyžadují pečlivost a přesnost, žáci nakonec zvládají, pokud se připravují.

Konkrétně žáci 9. třídy se podle něho dobře vypořádají s rovnicemi, výrazy, geometrickými výpočty či s Pythagorovou větou. Nejdou jim ale zamotanější slovní úlohy a také ty, které podle jeho slov „trochu voní fyzikou“– například týkající se pohybu.

Jednotné přijímací testy si Česko vyzkouší potřetí. Učitelé základních i středních škol se spolu s Cermatem – organizací, která spadá pod ministerstvo školství a zkoušky organizuje – od té doby přou, který model přijímacích zkoušek je lepší. „Když si tvořila vlastní přijímačky gymnázia, většinou to bylo o dost těžší, než jsou testy Cermatu. Někdy byly přijímačky na úrovni olympiády. Mám celou databázi takových testů a jsou tam opravdu nesmírně složité příklady,“vzpomíná Husar.

Podle části kritiků jsou však některé nynější úlohy pro žáky základních škol těžké a zadání zmatečné.

Osnovy stačí?

Podle Cermatu se žáci nemusejí bát chytáků. Úlohy v přijímacích testech podle této organizace nebudou obsahovat nic, co se neobjevilo ve školních osnovách: „K jejich úspěšnému absolvování by proto mělo stačit dobré zvládnutí učiva základní školy ve vzdělávacích oborech český jazyk a literatura a matematika.“

Někdy se ale žák může připravovat, jak chce. Pak ovšem narazí na chybu v zadání. Stalo se tak v testech pro osmiletá gymnázia loni. Cermat označil za správnou jednu odpověď, ve skutečnosti byly v pořádku dvě.

Poté vyšlo najevo, že byla chyba i v maturitním testu. Ve funkci proto skončil tehdejší ředitel Cermatu Jiří Zíka.

Didaktický test z českého jazyka a literatury trvá 60 minut, z matematiky 70 minut. Uchazeči se speciálními vzdělávacími potřebami mohou dostat více času. Jednotná přijímací zkouška musí tvořit alespoň 60 procent z celkového hodnocení uchazeče.

PETR HUSAR matematikář