Co se dá použít, nesmí na skládku
Novela citelně zdraží skládkovací poplatek, ale současně zavede benefit pro obecní premianty ve třídění. Kdo se přidá, ušetří
PRAHA Jedna z věcí, jíž se Češi mohou chlubit, je špičkové třídění odpadků, které zemi posledních pár let udržuje mezi třemi nejlepšími evropskými přeborníky. Co už je však horší: kolik takto vyseparovaného plastu, papíru, kovů či skla najde nový život v recyklovaném výrobku, to je pořád jenom kolem 38 procent. Co chybí v recyklaci, zhusta končí na skládkách, a právě to Česká republika chce i musí zvrátit.
K drastické redukci hald na skládkách – z více než čtyřiceti procent pod deset vyprodukovaného komunálního smetí – směřuje připravovaná odpadová novela zákona, již teď ministerstvo životního prostředí posílá pro meziresortní připomínky. Tažení sestává ze tří komponent: začne citelně růst skládkovací poplatek, současně se zavede sleva za třídění pro obce, které splní zákonné mety na separovaný odpad, a posílí se pozitivní motivace obyvatel, aby neházeli všechno do jedné popelnice. Bez zapojení lidí jejich město těžko zvládne dostát celoevropským environmentálním závazkům.
„Od roku 2010 tady zamrzl vývoj skládkovacích poplatků, skládková lobby se tomu brání, protože jde o miliardový byznys. Odpad se však stává zdrojem, už to není něco, co chceme zakopat pod zem a více nevidět. Ročně končí na skládkách tuny toho, co se ještě dá využít. Na výrobu energie,
zhruba 15 procent českých obcí ■ už přešlo na motivační systém, jímž nahrazují paušální platby za svoz popelnic (částku, která je stejná bez ohledu na to, kolik člověk vyhodí a jestli třídí)
radnice přecházejí na tzv. PAYT,
■
(anglická zkratka pro „plať za to, co jsi vyhodil“). Každé město má unikátní systém dodávaný vysoutěženou firmou, ale v základu mají společné snižování poplatku pro občany, třídí-li odpad a snižují-li objem toho, co vyhodí do černé popelnice
obecně se to dělá 3 způsoby:
■
1) smetí se váží a platba je součinem reálných kil a sazby. Její maximum novela zákona stanoví na šest korun 2) pracuje se s objemem pytlů, tedy litry. Sazba je koruna 3) domácnost/firma si dobrovolně objedná nižší kapacitu objemu, na niž se váže četnost svozů. Sazba je koruna
na pytlích či kontejnerech se
■ nachází čárový či QR kód. S tím se člověk spáruje a online sleduje, jak mu jde třídění. Lze to zavést i na sídlištích: obyvatel buď vozí pytle rovnou do sběrného dvora, nebo se jako jedinec přihlásí ke kontejnerům, obsah se poměrově rozpočítá mezi něj a další přihlášené
chystaná novela s účinností od
■
1. ledna 2021 principy PAYT posiluje, stejně jako motivaci obcí se přidat recyklací, v kompostárnách či bioplynových stanicích,“shrnul včera ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Cena za odhození tuny smetí na skládku je desátým rokem pět set korun. Ve skutečnosti je to dnes levnější než před dekádou, při zohlednění inflace má deset let stará pětistovka dnes hodnotu 430 korun. Kdyby zákon z roku 2010 neuťal postupnou progresi, platila by se dnes tisícovka. Ministerstvo v uplynulých letech už zkoušelo zvýšení sazby prosadit, ale chyběla politická vůle; Brabec věří, že to se změnilo.
S nástupem účinnosti novely, což je napřesrok, se sazba zvedne na 800 korun za tunu a postupně poroste až na 1850 korun v roce 2030. Pokud ovšem ze směsi zmizí všechno, co se ještě dá zpracovat a zužitkovat, poplatek začne na pětistovce a dozraje až do osmi set také v roce 2030.
„Výše poplatku musí obce motivovat ke třídění. Zároveň však bude platit, že když obec dosáhne na zákonnou mez recyklace, všechen její zbylý odpad se bude brát coby zbytkový v rámci třídicí slevy,“uvedl ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart.
Lze si to představit jako váhy: čím víc město ubere na straně, kam se sype černá popelnice, tím méně ji zatíží zdražení skládkování. A čím víc přidá na rameno se separovanými položkami, tím snáz dospěje do bodu, kdy může svým lidem odvoz popelnic dokonce zlevnit. Protože o vytříděný odpad je na trhu zájem – nejlukrativnější je v tomto ohledu čirá PET lahev, tuna se vykupuje průměrně za 10,5 tisíce.
Nárok na „premiantskou“slevu se odvine od paragrafových mezí. Pro rok 2020, který se jako první po účinnosti zákona započítá, protože sleva se bude uplatňovat vůči uplynulému roku, je hranice stanovená na 45 procent. Jestliže tento díl z celkového objemu komunálního odpadu budou vytříděný papír, plast, sklo, kovy a biologicky rozložitelný odpad, na zbytek bince se automaticky vztahuje nižší skládkovací poplatek.
Systém se bude utužovat zvolna: jak poroste sazba poplatku zapovězených skládek, tak poroste i procento, za nímž vzniká nárok na slevu; v roce 2027 už to bude 75 procent. A jen pro představu, jaké finanční kleště nasazují na skládky jiné státy – například v Rakousku se platí 87 euro za tunu, tedy více než 2000 korun.
Finální metou, kterou z evropské směrnice překlápí do českého práva předmětná novela, je dosáhnout v roce 2025 recyklace na úrovni 55 procent, o deset let později o další desetinu. Aby to fungovalo, nutně to vyžaduje součinnost lidí. Na ty se jde a půjde po dobrém přes systém „plať jen za to, co jsi vyhodil“. Na místo paušální platby za svoz popelnic se zavádí vážení či počítání objemu pytlů. Prvním krokem je v tom zásadní zahuštění sítě kontejnerů. Čím blíž to k nim Češi mají, tím zdatněji separují.