Tajemná „faraonka“už má jméno
LN V čem je zásadní váš nový objev a jak jste k němu dospěli?
MM: V pyramidovém komplexu krále Džedkarea pracujeme od roku 2010 a naším hlavním cílem bylo jej postupně zdokumentovat, a to jak architekturu, tak i několik tisíc zlomků reliéfní výzdoby, a také ho patřičně zabezpečit a ochránit. Džedkareův komplex je totiž sám o sobě naprosto zásadním pramenem pro pochopení společenských, administrativních i náboženských změn, které za jeho vlády probíhaly. O to překvapivější je, že dosud neexistoval ani přesný plán jeho komplexu.
Postupně jsme proto odkrývali menší části jeho zádušního chrámu, abychom je podrobně jednu po druhé zdokumentovali...
LN A jak jste došli ke královně?
MM: Jednou z hlavních otázek zůstávala Džedkareova rodina a jeho nejbližší. Hned vedle jeho pyramidového komplexu stojí druhý menší, královnin. To pro nás bylo už od začátku velké pokušení, protože jeho majitelka nebyla známa. Navíc se kolem rozkládá pohřebiště, kde můžeme očekávat i hrobky dalších členů královské rodiny. Ale nejdříve chceme dokončit práce v králově komplexu.
I proto jsme z královnina komplexu v minulém roce odkryli jen jeho vstup, který sousedil s královým zádušním chrámem. Dokud je totiž prostor zasypaný pískem, netušíte, kde jeden komplex končí a druhý začíná.
LN Proč je osobnost královny Setibhor, jejíž jméno a tituly jste nyní odhalili, důležitá?
HV: Setibhor musela sehrát velmi významnou roli v závěru 5. dynastie a během Džedkareovy vlády. Proto má tak výjimečnou hrobku – jak velikostí, tak i řadou královských prvků. Je možné, že posílila jeho nárok na trůn, ale přesně to zatím nemůžeme říct.
MM: Tedy „Za vším hledej ženu“už bylo ve starém Egyptě... (směje se) Její jméno ostatně znamená „Horovo – tedy Džedkareovo – potěšení“. Poetické, že?
LN Jak je možné, že bylo její jméno tak dlouho neznámé?
MM: Její i králův pyramidový komplex sice zkoumala egyptská expedice v 50. letech minulého století, ale jen částečně.
Naštěstí pro nás v této části mezi zádušním chrámem krále a královny zatím nikdo nepracoval. My odkryli vstup do jejího zádušního chrámu, kde se spadlý na zem dochoval i jeden ze sloupů. Chybí mu sice palmová hlavice, ale zbytek je neporušený, včetně onoho důležitého nápisu.
LN Kdo z egyptologů jej uviděl první? A kdo její jméno i tituly jako první přečetl?
HV: Sloup byl otočený nápisem k zemi a od chvíle, kdy jsme narazili na jeho jeden konec, jsme museli čekat několik dnů, než se jej podařilo celý očistit a na nápis se poprvé podívat...
MM: Takže když k tomu došlo, byli jsme u toho my dva a s námi ještě profesor Peter Jánosi z Vídeňské univerzity, který s námi také spolupracuje.
LN A o nedaleké hrobce hodnostáře Chuyho jste něco tušili?
HV: O Chuyho hrobce, jež leží východně od královniny pyramidy, jsme už nějakou dobu věděli, protože její zdivo se částečně rýsovalo pod pískem pouště. Možná i proto u ní před pár lety pracovali zloději. Bylo tedy nutné hrobku co nejdříve prozkoumat a zajistit její ochranu. Nikdo z nás však nepředpokládal, že bude takto krásně dochovaná. Většinu hrobek totiž už ve starověku zničili lupiči a zbytek obvykle obstaral zub času.
Někdy najdeme zlomky reliéfů nebo výjimečně i větší část výzdoby a pohřební výbavy. U Chuyho je nadzemní část poškozená, ale v podzemí se starověcí zloději zaměřili na sarkofág, tělo a cenné předměty z pohřební výbavy, výzdobu stěn však ponechali téměř nedotčenou.
MM: Pravda, nikdo z nás objev takové hrobky nepředpokládal, ale i tak musíme vždycky v terénu počítat i s něčím neočekávaným. I proto jsme tu průzkum zahájili hned na jaře. Kdybychom tu pracovali, řekněme, v říjnu, tak už by byl náš roční rozpočet utracený.
LN Jak vlastně svůj výzkum v jižní Sakkáře, která leží několik kilometrů jižně od českými egyptology proslaveného Abúsíru, financujete?
MM: Výzkum Džedkareova komplexu jsme během let z větší části financovali z grantových projektů, včetně například grantů od Egypt Exploration Society a American Research Center in Egypt. V současnosti máme projekty od Grantové agentury ČR, řešitelkou je Hanka, a Nadačního fondu Neuron (grant Neuron Impuls pro Mohameda – pozn. red.), které nám umožnily poprvé plánovat práci na několik let dopředu, a tedy dovolit si i průzkum okolí.
LN Můžete popsat, jak přesně došlo k odhalení hrobky hodnostáře Chuyho?
MM: Před měsícem jsme zahájili práce východně od královniny pyramidy v místě, kde zloději přede dvěma lety očistili malou část jedné stěny velké hrobky. Tehdy jsme ještě samozřejmě nevěděli, komu patřila. Chtěli jsme ji zmapovat a naplánovat do budoucna její výzkum. Už po týdnu však začalo být jasné, že bude třeba ji prozkoumat hned, protože jsme našli kapli se zbytky reliéfní výzdoby...
HV: ... a o týden později jsme narazili na otvor, kterým se starověcí zloději probourali do pohřební komory. Byl tak malý, že se jím nikdo z nás neprotáhl, ale mohli jsme pořídit první snímky zdobené komory.
LN Co jste si v tu chvíli pomysleli – co jste to objevili?!
HV: Překvapení nad takto dochovanou komorou a úžas nad krásou její výzdoby trval vlastně jen chvilku. Mnohem silnější byl pocit zodpovědnosti.
MM: To tedy ano – pohřební komoru bylo nutné co nejdříve odkrýt a dostatečně ji zabezpečit. Jen najít vstup do podzemí nám trvalo skoro týden, protože byl nezvykle umístěn ze severní stěny.
Ještě týž den jsme do něj vsadili železné dveře se dvěma bezpečnostními zámky. Mezitím jsme také museli připravit vše potřebné pro restaurátory, kteří začali pracovat, jakmile se v komoře usadil prach po jejím vyčištění. Díky podpoře Nadačního fondu Neuron se nám naštěstí podařilo na tento nečekaný vývoj patřičně rychle zareagovat.
HV: Naštěstí máme skvělého vedoucího výzkumu (směje se), který měl v každém okamžiku situaci naprosto pod kontrolou.
LN Byly tam nějaké zachovalé lidské ostatky, mumie?
MM: V podzemních prostorách jsme našli zbytky těla, které zřejmě patřily Chuymu. Starověcí zloději jeho tělo rozmetali, když hledali cennosti, a nám se dochovaly jen malé části.
HV: Zajímavé je, že nesou stopy mumifikace a některé části jsou ještě zabalené v jemném plátně...
LN Jaké jsou další podstatné poznatky z tohoto výzkumu?
MM: Největší význam má hrobka jako celek. Výjimečná je její podoba, naprosto nebývalá je výzdoba podzemí a stejně tak jeho plán, který jasně odkazuje na královské pyramidy. Nás ještě čeká mnoho práce při dokumentaci a také dalším zpracování nálezů. To bude trvat několik let. Teprve pak můžeme všechny získané poznatky interpretovat v kontextu pozdní 5. dynastie.
HV: Podobně je to s královnou Setibhor. Známe teď sice její jméno a prokazatelně víme, že byla manželkou krále, ale tím to pro nás vlastně teprve začíná.
„Sice teď známe jméno královny Setibhor, ale tím to pro nás vlastně teprve začíná,“říkají o dalším důležitém objevu v Egyptě v jižní Sakkáře vedoucí týmu Mohamed Megahed (MM) a Hana Vymazalová (HV) z Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy.
LN Máte již s kolegy na kontě nález hrobky kněze Inpunefera, princezny Šeretnebtej a nyní tedy i indicie o tajemné královně Setibhor. Dají se tyhle objevy srovnat? Co je pro vás „nejvíc“?
HV: Takové srovnání je velice těžké. U Šeretnebtej jsme našli krásný soubor soch a také doklady o tom, že panovník Niuserre používal své dcery skrze sňatky pro své politické cíle. U Setibhor jsme však dokázali zodpovědět jednu z otázek, která odborníky po léta trápila.
MM: Nové doklady o královně Setibhor mají pro egyptology ohromný historický význam, i když takový nápis na sloupu není tak krásný jako třeba Chuyho malovaná komora.
LN Jaký ohlas má nynější objev ve vědecké komunitě? A ve světových médiích?
MM: V Egyptě byla zpráva nejprve zveřejněna v arabské a brzy poté rovněž v anglické verzi na webu Al-Ahram online. Velice brzy poté proběhla všemi místními médii a do několika hodin se dostala i do České republiky. A velmi rychle se šíří díky sociálním sítím. Ministerstvo pro památky nyní připravuje na 13. dubna tiskovou konferenci, což je pro nás velká pocta. Výzkum ještě pokračuje, takže se možná dočkáme ještě nějakých překvapení.
HV: Zároveň nás kontaktují kolegové z celého světa, a dokonce dostáváme nabídky pomoci od dobrovolníků.
LN Nedávno ředitel Národního muzea Michal Lukeš pro LN potvrdil, že v létě 2020 se v Praze uskuteční jedinečná výstava Sluneční králové. Bude tam už i něco od „sluneční královny“?
MM: Nejspíše ne, výstava má představit objevy expedice v Abúsíru. Navíc na to, abychom do výstavy zahrnuli i předměty nalezené během našeho výzkumu, by bylo zapotřebí daleko víc času.