Berlíňané vytáhli za nižší nájmy
Na dnešní den jsou naplánovány v řadě německých měst demonstrace proti rostoucím nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Dlouhodobě nejkritičtější je situace v Berlíně.
BERLÍN/PRAHA V německé metropoli začne dnes petiční akce, jejímž konečným cílem je dosáhnout vyvlastnění bytů, které patří největším developerským společnostem ve městě.
Ve třiapůlmilionovém Berlíně je, podobně jako v jiných velkých německých městech, nouze o dostupné bydlení. Radikální krok má zabránit tomu, aby velcí hráči na realitním trhu byty spekulativně skupovali a po následné rekonstrukci je za vyšší nájem nabízeli movité klientele, případně s nimi spekulovali.
Iniciátoři kampaně chtějí dosáhnout toho, aby směla každá developerská firma do budoucna vlastnit v Berlíně maximálně tři tisíce bytů. Všechno, co by bylo nad touto hranicí, by mělo být vyvlastněno při současné finanční kompenzaci. Jejich úsilí je primárně namířeno proti společnosti Deutsche Wohnen, která kontroluje jenom v Berlíně více než 112 tisíc bytů. To je více než polovina bytových jednotek, na které by se mohlo vyvlastnění vztahovat.
Největší developerská firma ve městě je v očích aktivistů za dostupné bydlení symbolem dravého obchodníka s nemovitostmi, který svých každoročně stoupajících zisků dosahuje na úkor běžných lidí.
„Nechceme si nechat diktovat od velkokoncernů, jak bude vypadat naše město,“uvedl k tomu Rouzbeh Taheri, který celou kampaň za vyvlastnění spustil.
Ze statistik vyplývá, že průměrná rodina v Berlíně vynaloží přes 41 procent svých čistých měsíčních příjmů na zaplacení třípokojového bytu. Za posledních deset let se přitom počet obyvatel v metropoli zvýšil přibližně o 350 tisíc lidí. V situaci, kdy na tamní domácnosti průměrně připadne 1,8 člověka, by bylo zapotřebí více než 190 tisíc bytů. Ve skutečnosti jich ale bylo předáno pouze 52 tisíc.
V důsledku toho se od roku 2010 u nově uzavřených smluv zvýšilo nájemné o 53 procent. Již dnes se snaží vedení některých berlínských městských částí administrativními zásahy brzdit růst nájmů a udržet v atraktivních lokalitách původní obyvatele, případně bránit přeměně nájemních bytů na byty v osobním vlastnictví.
Nikdo neví, jak velké budou kompenzace developerům
Aby dosáhli iniciátoři kampaně na vyvlastňování bytů svého cíle, musí se jim v první fázi podařit nashromáždit podpisy 20 tisíc občanů. To by podle všeho neměl být problém, neboť potíže s chybějícími byty vnímají jako zásadní Berlíňané napříč sociálními vrstvami a bez ohledu na politické preference. Ve druhém kroku musí návrh podpořit sedm procent oprávněných voličů v Berlíně, což je 170 tisíc lidí.
Pokud se to podaří, bude se následně konat referendum. Zde pak stačí získat souhlas minimálně čtvrtiny oprávněných voličů, což odpovídá přibližně 613 tisícům občanů.
Odborníci dávají kampani šanci na úspěch. Jak ukázalo několik průzkumů uveřejněných v berlínských denících Tagesspiegel a Berliner Zeitung, považuje polovina obyvatel metropole vyvlastnění bytů „za smysluplné“.
Iniciátoři kampaně odmítají nařčení, že by chtěli vyvolat třídní nenávist. Odvolávají se na článek 15 německé ústavy, která umožňuje vyvlastňovat ve prospěch celku při poskytnutí finanční náhrady. Za sedmdesátiletou existenci Spolkové republiky ho dosud nikdo nepoužil.
Pokud by k tomu nakonec došlo, musela by berlínská zemská vláda založit veřejně prospěšnou společnost, která by vyvlastněné byty spravovala. Zatím ale není jasné, jak vysoké budou finanční kompenzace za vyvlastněné byty. Vláda dosud kalkuluje s náhradami až do výše 36 miliard eur (zhruba 922 miliard korun). Iniciátoři kampaně naproti tomu počítají s poloviční náhradou.