Zakarpatské menšiny si stěžují na diskriminaci
UŽHOROD Užhorodská kancelář Společnosti maďarské kultury Zakarpatska (KMKSZ) není zvenčí nijak označená, u vchodu hlídá policista. Otevírají se mi další zabezpečené dveře, ústředí politické strany, která reprezentuje zájmy stopadesátitisícové maďarské menšiny na Ukrajině, není totiž místem, kam by se chodilo jen tak poklábosit. „Ještě se zabydlujeme, teprve nedávno jsme se přestěhovali,“odmítá šéf KMKSZ Lászlo Brenzovics, že by mělo jít o bezpečnostní opatření.
Situace maďarské menšiny, stejně jako třeba rumunské nebo rusínské, ale není zrovna růžová. Brenzovicsovi lidé zaregistrovali v poslední době přes 150 různých protimaďarských projevů a menšiny dusí i nové zákony namířené na prohlubování vlastenectví a bezpečnost země.
„Třináct našich krajanů padlo v bojích na východě, podporujeme Ukrajinu, přesto o nás centrální kyjevská média referují negativně,“říká Brenzovics. Stěžuje si, že žádný z pěti států, jenž v minulých sto letech ovládal Zakarpatí, nebyl vůči Maďarům tak diskriminační jako nynější režim Petra Porošenka. Nové jazykové zákony prý omezí vydávání periodik a ani ve školách nebude možné od páté třídy učit v národním jazyce.
„Vůbec to nechápu. Jsou i případy žhářství či výbuchů, které dřív vůbec nebyly. Mám pocit, že se nás snaží zastrašit – a to jak radikální organizace, tak i představitelé vládní moci,“dodává šéf maďarské strany. Vláda vysvětluje svůj přísný přístup k národnostní politice nutností předejít jazykové izolaci obyvatel, která podle jejího názoru vedla až ke konfliktům v ruskojazyčných regionech – anexi Krymu a válce na Donbase.
„Je to něco, co nechceme, aby se opakovalo v západní části země,“říká zástupkyně ukrajinského ministerstva školství Anna Novosadová. Napětí ve vztazích pak vyhrotilo i hromadné udělování maďarských pasů. Loni na podzim kvůli tomu Ukrajina vyhostila maďarského konzula a Budapešť na oplátku pohrozila, že bude blokovat cestu Ukrajiny do EU a NATO. Skrz prsty se v Kyjevě dívají i na vstřícné kroky maďarského premiéra Viktora Orbána směrem k Rusku.
O potížích kvůli jazykovým zákonům, udělování pasů, zastrašování či přepisování historie mluví i ostatní menšiny, například Rusíni, Rumuni či Poláci, vztahy ale nejsou tak vyhrocené jako v případě Maďarů. Problémem pro ukrajinské úřady je například i veřejné zmiňování názvu Podkarpatská Rus, jak se oblast jmenovala za první republiky, když patřila Československu. „Mnozí obyvatelé a nejen Maďaři nesouhlasí s kurzem, který razí stát,“říká Brenzovics, jenž byl v roce 2014 zvolen poslancem na kandidátce Bloku Petra Porošenka. Prezident ale na Zakarpatí získal jen 11 procent hlasů, jeho protikandidát Volodymyr Zelenskyj 38 procent. Tím se oblast liší od zbytku západní Ukrajiny a výsledky připomínají spíš Charkovskou nebo Poltavskou oblast. Navíc tu k volbám přišlo nejméně lidí z celé Ukrajiny – pouhých 47 procent.
Ale ani Zelenskyj pak není podle maďarského lídra čitelnou figurou. „Jeho názory jsou rozplizlé. Možná ani samotný institut prezidentství už lidé tolik nepodporují, a výsledkem voleb tak bude jeho oslabení a více pravomocí parlamentu a vládě,“dodává Brenzovics.