Evropská unie je zároveň obr i trpaslík
Evropa nemá vůli stát se velmocí, říká europoslanec Pavel Svoboda, lídr KDU-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu Pavel Svoboda (56 let)
V domácí politice by lidovci chtěli být stranou, kolem níž se integrují další pravicové subjekty. Na unijní scéně je pro ně podle Pavla Svobody „zemí zaslíbenou“Bavorsko, kde mnoho let vládnou křesťanští demokraté.
LN Po nedávném sjezdu má KDU-ČSL zbrusu nové vedení. Co od něj očekáváte?
Určitě novou dynamiku. Očekávám také, že nový předseda bude nejen nové koště, které bude dobře mést, ale také od něj očekávám nový rozhled. Protože bývalý ředitel gymnázia třeba přinese nějaký svěží myšlenkový vítr.
LN Jaký je nový předseda Marek Výborný?
Marka jsem znal dlouhou řadu let. Koneckonců jeho jméno není v lidové straně neznámé, protože jeho otec už v těchto barvách v politice pracoval. Takže ho znám dlouhodobě.
LN V čem bude jiný než Pavel Bělobrádek?
To se ukáže. Zdá se, že na některé věci má mírně odlišný názor, například se hned na sjezdu od Pavla Bělobrádka odlišil tím, že si řekl několik jmen, která chce do předsednictva. To předchozí předseda neměl ve zvyku.
LN Liší se výrazněji i povahově?
To si zatím neumím úplně srovnat. Natolik dobře jsem ho ještě nepoznal.
LN V předsednictvu nezůstal kámen na kameni. Jediným členem, který zemětřesení ustál, je místopředseda Jan Bartošek. V čem tkví jeho síla?
Honza Bartošek byl výraznou tváří už v minulém předsednictvu. Udržel se nejen proto, že je za ním vidět kus práce. Ale nový předseda si ho zároveň do předsednictva vyžádal.
LN Dosavadní první místopředseda Marian Jurečka naopak po neúspěchu ve volbě šéfa řekl, že do vedení dál kandidovat nechce. Necítil jste z jeho strany, že je trošku uražený?
Jistě. Patrně se domníval, že uspěje. Do zákulisí tolik nevidím, ale je evidentní, že řadového člena předsednictva neměl v plánu dělat. Takže se stáhl do celostátního výboru, což je také velmi intenzivní práce pro stranu, protože výbor zasedá každé dva tři týdny. Zase taková úleva to pro něj tedy není.
LN Panuje rozkol mezi Jurečkou a novým předsedou Výborným?
Nevím. Nový předseda se ve svém kandidátském projevu snažil odlišit, takže to mohlo být bráno také jako kritika bývalého vedení. Ale do toho tak nevidím, abych mohl věrohodně něco říkat.
LN Jaká bude nová první místopředsedkyně Šárka Jelínková?
Je senátorkou, takže ve vedení strany bude zastoupena i horní komora parlamentu. Dále je to krajská předsedkyně lidovecky nejsilnějšího kraje. Je dobré přinášet krajskou politiku napřímo do předsednictva. A navíc je paní senátorka povahově velmi spojující. Takže věřím, že to bude fungovat.
LN Na sjezdu zaznívalo, že by se KDU-ČSL měla stát integrující silou pro strany napravo od středu. Podobně už se profiluje ODS. Neukousli jste si velké sousto? Proč by zrovna lidovci měli být těmi, kolem nichž se pravice sjednotí?
Rozhodně myslím, že sama snaha být spojujícím článkem, a nikoli se jen tvrdě vymezovat, je něco, co má v dnešní politice hodnotu. A zejména na pravici. Samozřejmě půjde o to, zda a v jakém projektu se budou překonávat programové rozdíly, které jsou mezi jednotlivými středopravicovými a pravicovými stranami. Ale když se na to člověk podívá trochu s odstupem a rozdíly se pokusí minimalizovat pro účel například volby příštího prezidenta? Taková snaha je něco, co podle mě valná část národa musí ocenit.
LN Našli byste společného prezidentského kandidáta?
Uvidíme, ještě tam nejsme.
LN Na sněmu mluvili o vzájemné spolupráci předsedové ODS, STAN, TOP 09. Která strana nebo hnutí je lidovcům nejbližší?
Každý z nich pro nás má nějakou přidanou hodnotu, nějaký společný jmenovatel. Každý se od nás zároveň něčím odlišuje. ODS nám bude v něčem blízká některými konzervativními hodnotami. TOP 09 zase evropanstvím. A teď půjde o to, pro jaký projekt bude možné tyto společné jmenovatele použít.
LN Jaká má být EU podle lidovců?
Především by měla být křesťansko-demokratická. Protože právě na těchto základech úspěch západní Evropy vyrostl. Součástí křesťansko-demokratické politiky je ekologicko-sociálně tržní hospodářství. To je to, co udělalo z poválečné Evropy dnešní blahobytnou Evropu. Když se podíváte, co to je křesťansko-demokratická politika v praxi, tak si prohlédněte Bavorsko. To je země, kde sedmdesát let k moci nepřišla ani levice, ani populisté. A všichni ji obdivujeme.
LN Bavorsko je země zaslíbená?
Přesně tak. Všichni by chtěli jezdit v bavorácích, všichni by chtěli chodit na fotbal na Bayern. Každý by chtěl na operu do Bayreuthu. Prostě takhle to funguje, když se křesťansko-demokratický program uplatňuje beze zbytku.
LN Potřebuje Unie v něčem popostrčit novým směrem?
Rozhodně. Unie potřebuje reformu zejména v tom, že neodpovídá očekávání Evropanů. Jsou tady nové výzvy, na které jednotlivé státy nestačí. Přitom zatím EU nemá dostatečné pravomoci, aby se jich mohla ujmout. Ale situace se postupně mění. Mám na mysli řadu aspektů bezpečnosti. Nemyslím jenom migrační krizi, i když ta nás vyškolila, jak to vypadá, když přijde celokontinentální problém a Unie na něj není připravena – nemá kompetence, nástroje, finance. Vedle toho máte dezinformační válku, kde se zase postupnými kroky učíme spolupracovat. Je tady nová oblast potřeby dohledu nad nepřátelskými investicemi do strategických infrastruktur. To jsou nové výzvy a to se zatím bavíme pouze o oblasti bezpečnosti.
LN Co se v ní dá dělat?
KDU-ČSL vítá projekt evropské obranné spolupráce. Evropská unie je ekonomický obr, ale geopolitický trpaslík. A z trpaslíka uděláte obra jedině tak, že mu dáte do ruky klacek. Nemusíte ten klacek použít, ale musíte ho mít. Jinak se nevybabráme ze současné situace, kdy je konflikt v Sýrii a nad našimi hlavami ho řeší Rusové s Američany. Nebo konflikt na Ukrajině. Jestli tam někdo proti Rusům pořádně pozvedl hlas, byli to Američané, kteří dojednávají s Ukrajinci dodávky zbraní. Zatím to prostě vypadá, že Evropa nemá vůli stát se velmocí. Proto vítám individuální projekty, jako když třeba paní kancléřka Angela Merkelová nedávno řekla, že by si EU mohla postavit letadlovou loď.
LN To je ale pouze jeden dílčí krok.
Tak jako napsal Robert Schuman ve své slavné deklaraci v roce 1950, že se Evropa nevybuduje naráz, ale postupnými kroky, tak i evropská obranná spolupráce bude sledovat tuto metodu. Je to zároveň oblast, kde se kromě zvýšení vlastní bezpečnosti a geopolitického vlivu dají ještě ušetřit velké peníze. Viděl jsem různé odhady, šly od 60 do 125 miliard eur ročně. Když si vezmete, že roční rozpočet EU je přibližně 150 miliard eur, no tak jenom v této spolupráci můžete ušetřit na polovinu nebo téměř na celý rozpočet Unie. Takže už jenom v této oblasti je znát, co může přinést evropská spolupráce.
LN Byli byste pro vytvoření evropské armády, o níž se také mluví?
Nevím, proč bychom měli snít tímto směrem. Bylo by asi hezké, kdybychom se k něčemu takovému dobrali, a projekt obranné spolupráce k tomu asi částečně směřuje. Ale nevidíme na druhou stranu důvod, proč dráždit ty, kdo si nepřejí příliš velké plány o spojené Evropě, a obracet je proti postupnému projektu evropské obranné spolupráce. Víte, mně to připomíná, jak jsem pozval generála Petra Pavla na besedu do Evropského parlamentu a on tam z pozice NATO řekl větu, která mě velmi zarazila. „Co je mi platné, že do tří dnů umím postavit evropskou armádu, když o přechod Německem se musí žádat měsíc dopředu.“Takže bych zanechal velkého snění a šel po drobných krůčcích.
LN Mnoho politiků dnes mluví o potřebě reformy EU. Jak si ji představuje KDU-ČSL?
Jedna věc je vybavení Unie pravomocemi
Právník. Členem lidovců je od roku
■
1990. Mezi lety 2009 a 2013 byl jejich místopředsedou. Zkušený politik Svoboda byl rovněž náměstkem ministra zahraničí nebo předsedou legislativní rady vlády.
Poslancem Evropského parlamentu
■
je od roku 2014. Stal se předsedou jeho právního výboru. Znalosti unijní politiky nabíral i předtím. Od roku 2007 do roku 2009 byl stálým představitelem ČR u Rady Evropy.
Jako lídr lidovců pro letošní eurovolby
■
byl vybrán už loni v květnu. Minulý týden zaznamenal úspěch, když Evropský parlament odsouhlasil zrušení střídání zimního a letního času. Svoboda stál v čele skupiny europoslanců, která změnu prosazovala.
a financemi tam, kde to je zapotřebí. Na druhou stranu bychom se mohli podívat na unijní agentury, protože se začínají intenzivně množit. Když si vezmete nápad, který je, myslím, v Macronově dopise: Agentura pro demokracii. Na co Unie potřebuje takovou agenturu? Vždyť od toho máme celou Radu Evropy a všechny možné její orgány, například Benátskou komisi. Takže nevidím důvod. Také bychom se měli podívat, co Evropská komise financuje. Tady v České republice jsme například mohli vidět billboardy v rámci kampaně Jsme fér (Jedná se iniciativu, která prosazuje manželství pro všechny, tedy i pro homosexuální páry, jež dosud v Česku uzavírají pouze registrovaná partnerství – pozn. red.), financované Evropskou komisí. Jsme fér je kampaň týkající se rodinného práva. Já teď neřeším, pro koho má být manželství. Ale je to rodinné právo a to není v pravomoci Evropské unie. Tudíž v této oblasti nesmí nic být financováno z unijního rozpočtu. Takže pokud Evropská komise takovou kampaň financuje, chová se jako aktivistická nevládní organizace a ne jako unijní orgán, který by měl dodržovat zásadu subsidiarity. Podle mě je to smutný příklad porušování subsidiarity ze strany unijního orgánu.
LN Minulý týden Evropský parlament odhlasoval zrušení střídání letního a zimního času. Stál jste v čele skupiny europoslanců, kteří změnu prosazovali. Cítíte satisfakci?
Je to takové moje děťátko. Mluvím o tom rád zejména proto, že se tím dají vyvrátit různé teze o tom, jak my jako Češi máme v Unii jen slabý hlas. Na začátku stál východočeský pekař Stanislav Pecka, který proti střídání času bojoval. Od něj převzal „štafetu“náš lidovecký senátor Petr Šilar, jenž spustil petici za jednotný čas. KDU-ČSL si to dala do programu pro evropské volby 2014. Když jsem pak přišel do Evropského parlamentu, stal jsem se předsedou výboru pro právní záležitosti. Získaná autorita vyplývající z této funkce mi dovolovala, abych komunikoval s předsedy dalších výborů. Postupně se mi podařilo sestavit skupinu asi sedmdesáti europoslanců napříč spektrem, s nimiž jsme dosáhli toho, že se změna povedla. Před týdnem jsme ji v Evropském parlamentu úspěšně odhlasovali. Teď je to na členských státech. Mám velkou radost, že z tématu, nad kterým se ohrnoval nos, se stal předmět celoevropské diskuse, ale i legislativy, jež snad finišuje.
LN Předseda Komise Jean-Claude Juncker ale ponechal na státech, aby si každý rozhodl, jestli si ponechá zimní nebo letní čas. Nevznikne chaos?
Skončí to nějakou dohodou. Není myslitelné, aby Francie měla zimní a Německo letní čas. O to starost nemám, musí se najít rozumný kompromis. V rámci jeho hledání nesmíme zapomenout na to, proč jsme to celé dělali. A to je přibližně dvacet procent Evropanů, kteří se střídáním mají nějaké střední nebo větší zdravotní obtíže.